Soused [Riren/Ereri]✓

•36•

Minule jste četli
„Budu tu s tebou" řekl a přitom mě nepřestával pozorovat.

„T-to je dobrý, klidně můžeš jít za ostatními."

Nemůže tu se mnou zůstat.

Nedokážu se soustředit na práci, když je někdo blízko mě a ještě k tomu se na mě nepřetržitě dívá.
---------------------------------------------------------
„Kdepak zůstanu tu s tebou" řekl a rukou si podepřel hlavu.

„Myslím to vážně."

„Taky to myslím vážně."

„Dobře teda no" řekl jsem nakonec, když v tom jsem si něco uvědomil.

Nemám koho...

„Ty Levi, mohl by ses natočit trochu do leva?"

...kreslit.

„Jo jasně...proč?" zeptal se, ale já mlčel.

„Ty mě chceš nakreslit?" řekl provokativně.

„Možná..." zamumlal jsem.

„Nevadí ti to?" zeptal jsem se trochu nervózně.

„Ne, proč by mělo?"

„Nevím."

Hned nato jsem do ruky popadl tužku a začal náčrtem jeho obličeje.

A abych se pořád nemusel otáčet ke stolu a zas na Leviho, tak jsem si dal pod papír složku a na židli se otočil čelem k němu.

Náčrt mi netrval ani tak dlouho a už jsem se vrhl na zachycení přesných rysů obličeje.

Sakra zase jsem se sekl.

Odložil jsem složku, na které jsem měl položený papír a vstal ze židle.

„Děje se něco?" zeptal se mě Levi.

„Ne jen potřebuju..." došel jsem k němu a nejistě natáhl ruku k jeho obličeji.

„Jo tohle" řekl Levi s lehkým úsměvem.

Spousta lidí když kreslí osobu, si potřebuje osahat její obličej, aby do ruk zachytili tvar a já nejsem výjimkou.

Pro umělece to není nic neobvyklého, ale teď když jsem musel sahat na Leviho obličej, připadal jsem si zvláštně..

Má dost hladkou kůži pomyslel jsem si, když jsem mu přejel po tváři.

„To lechtá" řekl a mírně sebou cukl.

„Promiň."

Najednou do pokoje vtrhl Armin, za kterým šla i Mikasa s Hange.

Naše pohledy se okamžitě střetly a já pohotově zrudl a pustil Leviho tváře.

Všichni tam zůstali zaraženě stát a já nevěděl, co říct.

„N-není to tak, jak to vypadá" vykoktal jsem ze sebe.

Armin se rozhlédl po místnosti a všiml si položeného výkresu, na kterém byl načrtnut Levi.

„Už chápu" řekl Armin a ukázal na stůl s papírem a tužkou, aby si Mikasa nemyslela nic divného.

„Chtěli jsme ti jen říct, že už asi půjdeme" řekl Armin.

„Máš teď dost práce a my ještě taky musíme něco udělat" dodal a já přikývl.

Slezl jsem ze židle a šel do předsíně, kde se oba začali oblékat.

„Tak uvidíme se po Vánocích" řekla Mikasa, když se chystala s Arminem nastoupit do výtahu.

„Jo ahoj" řekl jsem s úsměvem na rtech a zavřel dveře od bytu.

„Takže kreslíš Leviho?" zeptala se Hange.

„Jo."

„A o čem má být ten projekt?"

„No je to na téma věk, stáří nebo mladí."

„Zkrátka máme někoho nakreslit a do rohů výkresu napsat o té osobě něco a celkově náš názor na 'běh života'"vysvětlil jsem.

„Chápu, tak já vás nebudu rušit...můžu si půjčit ten notebook, co leží na stole?"

„Jo jasně" řekl jsem a vrátil se za Levim, který tam celou tu dobu seděl a čekal.

„Promiň, že jsi musel tak dlouho čekat" omluvil jsem se a sedl si zpátky na židli.

„To nic" řekl.
---------------------------------------------------------
Tak další kapitola je na světě, doufám, že se vám líbila ❤️💫.

Zatím bye 🌀❤️🐻