Soused [Riren/Ereri]✓

•35•

Minule jste četli
„Pamatuji si, že to bylo v pátek devátou hodinu, kdy jsme zrovna měli naši třídní."

„Byla to taková ta stará, na všechny nepříjemná paní, kterou nechtěl nikdo naštvat."
---------------------------------------------------------
„A Levi zrovna při hodině s ní usnul, protože mi celou noc přes videohovor vysvětloval učivo, které jsem nepochopila."

„Ta velice příjemná paní zrovna dopsala zápis na tabuli a křídu odhodila na takovou tu 'poličku' kam se odkládá mazací houba nebo fixy."

„Jenže to hodila více než měla a křída spadla na zem."

„Do teď nevím, jestli si toho všimla nebo ne, každopádně tam ta křída zůstala ležet a zrovna v ten moment se ze spaní ozval Levi" řekla a trochu se zasmál.

„Řekl: Vole tak to po sobě aspoň ukliď" řekla a všichni až na Leviho jsme se začali smát.

„A co ona na to?" zeptal jsem se po chvíli a přitom se stále trochu smál.

„Začala žvanit o takových věcech jako, co si to dovoluje a sebrala mu žákovskou ze stolu."

„Napsala mu tam slohovku o nevhodném chování" odpověděla a opět jsme se téměř všichni začali smát.

„Dobrý myslím, že by stačilo" řekl Levi.

Upřímně si to dovedu představit.

Takovou situaci, kterou před chvílí popisovala Hange...

Povídali jsme si poměrně, dlouhou dobu a najednou se to všechno pokazilo, když se ke slovu dostal Armin.

„Ještě, že už máme poslaný ten projekt, viď Mikaso?" řekl jen tak Armin a já se zarazil.

Projekt?

„Jaky projekt?" vyhrkl jsem.

„Přece ten na téma stáří."

„Zadávala ho před dvěma týdny" řekla Mikasa.

Já jaksi vůbec nevím, o čem mluví...

„Do kdy ho máme poslat?" zeptal jsem se.

„Do štědrého dne...takže dneska."

„To si děláš srandu."

A s těmito slovy jsem se zvedl z gauče a šel směrem ke svému pokoji.

Tam jsem si začal vytahovat tvrdý papír A2 a další potřebné věci.

Už si trochu vybavuju ten moment, kdy nám to zadávala.

A mám pocit, že nám k tomu nedala žádnou osnovu - máme to udělat na vlastní pěst.

Už jsem měl v hlavě nějakou tu představu, jak bude můj projekt vypadat, když v tom do pokoje přišel Levi.

„Promiň, že jsem tak zmizel" dostal jsem ze sebe, zatímco jsem se přehraboval v šuplíku.

„Můžu ti s něčím pomoct?" zeptal se mě.

„Asi ne...nevím, jak by jsi mi v něčem takovému mohl pomoci, ale díky" řekl jsem trochu nervózně, zatímco jsem si uspořádal věci na stole, kde budu pracovat.

„Já se o tom ještě nezmínil?"

„S Hange jsme taky chodili na uměleckou školu, sice jinam než ty, ale to je myslím jedno" řekl a já se na chvíli zastavil.

„Vážně?" řekl jsem nevěřícně a on přikývl.

„Tak proto si v tom vlaku věděl, že prvně musím začít s kreslením prostoru a pak to, co je v něm" zamumlal jsem si spíše pro sebe.

„Proč jsi mě vůbec začal kreslit?" zeptal se s lehkým uchechtnutím.

„No...to..."

„N-nemám teď čas na něco takového, musím udělat ten projekt" řekl jsem s lehce červenými tvářemi.

Přece mu nemůžu říct, že jsem ho začal kreslit kvůli tomu, že se mi zalíbil jeho obličej!

„Tak s čím můžu pomoct?" zeptal se a došel blíže ke mně.

„Já myslím, že to zvládnu sám...přece jenom je to můj projekt, tak bych ho měl udělat sám" řekl jsem potišeji.

„Chápu" vypadlo z něj.

Najednou se otočil směrem ke dveřím a odešel z místnosti.

To bylo rychlé...

Najednou se však dveře od pokoje znovu otevřeli a v nich stál Levi i s židlí, kterou následně položil na zem a posadil se na ni.

Co?

„Proč jsi sem donesl židli?" zeptal jsem se.

„Budu tu s tebou" řekl a přitom mě nepřestával pozorovat.

„T-to je dobrý, klidně můžeš jít zas ostatními."

Nemůže tu se mnou zůstat.

Nedokážu se soustředit na práci, když je někdo blízko mě a ještě k tomu se na mě nepřetržitě dívá.
---------------------------------------------------------
*Něco velice zajímavého*

Zatím bye 🌀❤️🐻