Soused [Riren/Ereri]✓

•4•

Minule jste četli
„Doufám, že jste si užil sprchu" řekl jsem naštvaně.

„Si mě představuješ ve sprše, nebo proč se ptáš?" zeptal se s nadzvednutým obočím a já zrudl.
-------------------------------------------------------
„Pane bože ne!"

Nádech...

Výdech...

„Nevím jestli jste byl informován, ale máme jak elektřinu tak příděl teplé vody napůl a to kvůli bývalým majitelům našich bytů" vysvětlil jsem mu.

„A?" řekl nechápavě.

„A?!" zopakoval jsem po něm.

„Vypustil jste veškerou teplou vodu!"

„Co já s tím?"

Začíná mě opravdu štvát...

„Příště se prosím vás nesprchujte dvě hodiny, taky mám právo, se večer umýt!" křikl jsem na něj.

On se z ničeho nic otočil a šel dál do bytu.

„Právě se mi dovařila voda na čaj, počkej minutu" řekl z kuchyně.

Co?!

Po chvíli se vrátil i s černým čajem v ruce.

„Ještě něco?" zeptal se a při tom pomalu usrkával.

„Ne" odbyl jsem ho.

„Příště myslete i na ostatní, ne jen na sebe" dodal jsem a zmizel ve svém bytě.

Bylo to už hodně dávno, co jsem na někoho křičel pomyslel jsem si.

Došel jsem do koupelny a převlékl se do pyžama.

Budu se muset osprchovat až zítra.

Došel jsem do svého pokoje a lehl si na postel.

Zabalil jsem se do peřiny a podíval se kolik je hodin.

Už půjdu spát, je pozdě.

Odložil jsem mobil a po chvíli usnul.
___________________________________

Ráno jsem se probral vcelku pozdě.

Ale co jsem měl čekal, když jsem si vypnul budík.

Vstal jsem z postele a šel si nachystat něco k jídlu, když v tom se skrze zeď ozvala velká rána

Co tam sakra dělá?

Ten stejný zvuk se ozval ještě dvakrát a to už mě to přestalo bavit.

Vyšel jsem na chodbu a začal klepat na vedlejší dveře.

Zase.

Ale nikdo neotevíral.

„Pane Ackermane, je ráno, mohl by jste se laskavě ztišit?" řekl jsem přes dveře.

„Klíče jsou pod rohožkou" ozvalo se po chvíli a já se ohnul pro klíče.

Proč mi to říká? zeptal jsem se sám sebe a hned nato dveře odemkl.

Uviděl jsem pana Ackermana, jak sedí na zemi a přitom podepírá vysokou skříň, která by na něj jinak spadla.

C-co to má znamenat?

V pyžamu jsem si to nakráčel do jeho bytu a šel mu pomoct, zvednout nahnutou skříň.

„Jste v pořádku?" zeptal jsem se a natáhl k němu ruku.

Jenže on tam zůstal sedět a nepřetržitě na mě upíral svůj pohled.

„Ruce mám čisté!" řekl jsem po chvíli naštvaně.

Jen se mírně uchechtl a ruku přijal.

„Ehm můžu se zeptat, jak se vám povedlo, dostat se do takovéhle situace?" zeptal jsem se, protože mě to opravdu zajímalo.

„Do toho ti nic není."

„Dobře teda..." dostal jsem ze sebe.

„Jestli chcete, klidně vám s tím pomůžu" nabídl jsem mu ze slušnosti.

Chvíli nic neříkal, ale nakonec souhlasil.

„Nejdříve se ale převlékni" řekl a já přikývl.

U sebe doma jsem se převlékl z pyžama do normálního oblečení a vrátil se do bytu pana Ackermana.

Jelikož jsem o trochu vyšší než on, bylo pro mě snazší, naskládat veškeré věci do nejvyšších polic a přitom si nijak neublížit.

Proč má tak vysoké skříně, když na ně nedosáhne?

„Všechno?" zeptal jsem se, když jsem na nejvyšší polici položil poslední knihu, která byla v dohledu.

„Asi ano" řekl.

„Jestli vám tedy nic není, tak já půjdu" řekl jsem a chystal se odejít.
-------------------------------------------------------
Oi 👋

Chtěla jsem se vás zeptat, jaký máte názor na distanční výuku?

Vyhovuje vám, nebo jste proti?

Zatím bye 🌀❤️🐻