Soused [Riren/Ereri]✓

•23•

Pomalu se blížil večer a já se každou chvíli chystal opustit svůj byt.

„Peněženku mám, mobil mám, klíče má-" zarazil jsem se.

Nemám klíče pomyslel jsem si a začal je hledat po celém bytě

Nakonec jsem je našel v koupelně na umyvadle.

Proč byly sakra tam?

No nic už bych měl vyrazit povzdechl jsem si a vyšel z bytu.

Přivolal jsem si výtah a sjel do přízemí.

Naštěstí máme sraz o ulici vedle, ze které prý vede zkratka, takže nemusím chodit nikam daleko.

Z kapsy jsem si vytáhl mobil a podíval se kolik je hodin.

Mám ještě čas.

Mobil jsem si následně schoval zpátky do kapsy a vyšel ven.

Během pár minut jsem došel na vedlejší ulici, když v tom mi na nos dopadlo něco studeného.

„Začíná sněžit..." řekl jsem si pro sebe a všiml si malé kočky otírající se o mojí nohu.

Na pohled jsem poznal, že se jedná o kočku jednoho staršího pána, kterému jsem jednu dobu hlídal psa.

„Ale ahoj" řekl jsem a klekl si, abych byl blíž.

Začal jsem ji všemožně hladit a ona jen spokojeně vrněla.

„Nejraději bych si tě hned vzal domů" usmál jsem se.

Po pár vteřinách ztratila o drbání zájem a snažila se ulovit sněhové vločky dopadající na zem.

Bože je tak roztomilá!

Začal jsem se culit nad její roztomilostí, když v tom mi někdo poklepal na rameno.

Já leknutím mírně nadskočil a stoupl si.

Stála tam Hange.

„Čau" řekla s úsměvem.

„A-ahoj" zakoktal jsem se.

Opravdu jsem se jí lekl.

„Hádám, že máš rád kočky" řekla a já přikývl.

„Čekal jsem, že přijdeš s Levim" řekl jsem po chvíli ticha.

„Já si zas myslela, že budete vy dva spolu" zasmál se.

„Má pět minut zpoždění" řekla, když se podívala na telefon, aby zjistila, kolik je hodin.

„Mimochodem doufám, že jste to s Levim vyřešili, nehodlám se tu bavit sama se sebou."

„No snad" řekl jsem nejistě.

„S vámi je to marné" povzdechla si.

„Máš na Leviho číslo?"

„Ne" odpověděl jsem.

„Tak já ti ho zapíšu" řekla a z kapsy mi vyndala telefon.

„Hange to není nut-" začal jsem, ale někdo mě přerušil.

„Ahoj" pozdravil nás oba Levi.

„Ahoj Leviiiii" řekla Hange, zatímco zapisovala jeho telefonní číslo do mého mobilu.

„Co děláš s Erenovým telefonem?" zeptal se nechápavě.

„Dávám mu tvoje číslo, sám si o něj řekl" zašklebila se.

„To teda ne!" řekl jsem o něco hlasitěji a vytrhl jí telefon z ruky, zatímco se Levi smál.

„Něco k smíchu?" zeptal jsem se podrážděné.

„Ale nic" řekl a po chvíli se přestal smát.

Já se podíval na display mobilu a všiml si, že už mi číslo stihla uložit.

Nebudu lhát, byl jsem rád, že ho mám.

„Na co to vůbec jdeme?" zeptal jsem se po chvíli.

„Taky bych rád věděl" přidal se Levi.

„Prý je to vánoční romantická komedie" pokrčila dat tím rameny a já s Levim jsme pouze chápavě přikývli.

Myslel jsem si, že Levi ví, na jaký film jdeme...

To tedy znamená, že tohle všechno zorganizovala Hange.

Po čtvrt hodině chůze, jsme dorazili do města a šli rovnou směrem ke kinu.

„Jaká máme sedadla?" zeptal jsem se Hange, která v ruce držela lístky.

„23,24 a 25...jsme v šesté řadě" odpověděla a my vešli do sálu, kde dávají náš film.

Začali jsme hledat šestou řadu a následně naše sedadla.

„Jak budeme sedět?" zeptala se Hange.

„Mně je to jedno" řekl jsem narovinu.

„Dobře tak já chci sedět vedle tebe, takže budeš sedět uprostřed" řekla mi.

„Fajn."
--------------------------------------------------------
Tak tady je konec další kapitoly, doufám, že se vám líbila 🍃.

Zatím bye 🌀❤️🐻