Soused [Riren/Ereri]✓

•17•

Minule jste četli
Volnou rukou dal jeden neposedný pramen mých vlasů za ucho a já sebou mírně cukl.

V tom momentě byl jeho obličej necelý centimetr od toho mého a já náhle ucítil jeho rty na těch mých.
--------------------------------------------------------
Co?

M-moment.

Začal jsem se všemožně kroutit, ale nebyla šance, že bych ho od sebe odstrčil.

Přece jenom jsem v jedné ruce pořád držel láhev piva, která by se jinak roztříštila o podlahu a tu druhou mi držel Levi.

Po chvíli se odtáhl a jeho modré oči se zabodly do těch mých.

„L-Levi" dostal jsem ze sebe.

Chtěl jsem něco říct, ale opět mě umlčely Leviho rty.

Najednou jsem ucítil, jak mi začal vyhrnovat tričko a jeho studená dlaň přejela po mého boku.

Celý jsem se napnul a on se lehce usmál do polibku.

Rychle jsem trhl hlavou na pravou stranu a tím polibek přerušil.

Zrychleně jsem dýchal a mé srdce taky bilo rychleji než normálně.

„P-přestaň, jsi opilý"vykoktal jsem a pokusil se, vymanit z jeho sevření.

Levi se naklonil blíže ke mně a něco zašeptal.

„Promiň, nemůžu...vypadáš úplně stejně jako on" řekl potichu a opět natiskl své rty na ty mé.

On?

Koho myslí?

Rukou kterou měl na mém boku, začal sjíždět nahoru.

Lépe řečeno na hruď.

C-co to sakra dělá?

Při té příležitosti mi vecpal jazyk do pusy a já z šoku otevřel oči.

Později jsem toho však litoval, protože jeho oči byly též otevřené.

Naše pohledy se okamžitě střetly a já na místě zrudl.

Znovu pohnul svými rty proti těm mým a já oči křečovitě zavřel.

Dívá se na mě.

Pořád.

Když se kvůli nedostatku kyslíku odtáhl, začal se naplno věnovat mému krku.

Začal ho obsypávat malými polibky.

T-trochu to lechtá pomyslel jsem si.

„Promiň mi to Erene, ale...potřebuju tě víc" řekl a mně přejel mráz po zádech.

„C-co?"

Pustil jednu moji ruku, kterou do teď držel a sedl si na mě obkročmo.

Své ruce přemístil na pásek od mých kalhot a začal jej rozepínat.

„Ne Levi přestaň prosím" začal jsem panikařit a vlnou rukou do něj začal tlačit.

Zároveň jsem začal kopat nohama, ale nic nepomáhalo.

Ne, já tohle nechci!

„Levi okamžitě přestaň!" řekl jsem o něco hlasitěji, ale s ním to ani nehlo.

Kdybych si mohl sednout, podařilo by se mi, ho zastavit.

Jenže ta láhev mi připadá každou chvíli těžší.

Není možné, abych se zvedl.

„Nech toho!"

Teď už jsem opravdu křičel.

„Říkám ti, aby jsi přestal!" hned nato se mu podařilo rozepnout můj černý pásek a mně se do očí nahrnuly slzy.

Ne, ne, ne, ne, ne!

Prosím Levi...!

„Přestaň už!" vykřikl jsem a nevědomky přitom upustil láhev.

Ta se okamžitě roztříštila o podlahu a Levi se v ten moment zarazil.

Dlouze se na mě podíval a já ani na vteřinu nezaváhal.

Jelikož jsem teď měl obě ruce prázdné, silně jsem ho chytl za ramena a trhl s nimi dozadu.

Teď už na mě neseděl, takže jsem mohl bez problémů vstát.

Vyběhl jsem z obýváku a začal na botníku hledat klíče.

Kde sakra jsou?!

Celé mé tělo se třáslo.

Po pár vteřinách jsem klíče našel a co nejrychleji odemkl dveře od jeho bytu.

Vyšel jsem na chodbu a zabouchl za sebou.

Začal jsem se hrabat v kapse od mikiny, ze které jsem po chvíli vytáhl své klíče.

Dostal jsem se do bytu a silně zavřel dveře.

Sjel jsem podél nich na zem a začal si znovu přehrávat, co se teď stalo.
-------------------------------------------------------
Tuhle kapitolu nemám jak okomentovat...prostě doufám, že se vám líbila a uvidíme se příště 😂❤️.

Zatím bye 🌀❤️🐻