Soused [Riren/Ereri]✓

•38•

Nakonec se mi podařilo zabalit všechny dárky.

Nejspíš díky tomu, že jsem ve skříni našel nějaké krabice na dárky z minulého roku, ale to je detail.

Hlavní je, že už to mám za sebou.

Najednou jsem uslyšel jak se naproti koupelně otevřely dveře.

To bude Hange pomyslel jsem si a vstal.

Šla do kuchyně, takže jsem měl šanci proklouznout do pokoje a schovat zabalené dárky zpět do šuplíku.

Potichu jsem otevřel dveře od koupelny a rozhlédl se.

Čistý vzduch.

Přeběhl jsem do pokoje a dárky schoval do šuplíku od stolu.

„Neviděl jsi Erena?" zaslechl jsem z vedlejší místnosti.

„Ještě ne" řekl Levi a jeho kroky se náhle rozešli směrem k pokoji.

Ano dokážu rozeznat Hangenu a Leviho chůzi, protože Hange vždy lehce nadskakuje, zatímco Levi šoupe nohama o zem.

„Co tady děláš?" zeptal se mě nechápavě Levi, když se objevil ve dveřích.

„Jinak dobré ráno" řekl a rozhlédl se po pokoji.

Nemohl jsem si nevšimnout jeho mírně rozcuchaných vlasů, které trčely z každé strany.

Bylo to i trochu roztomilé...

„A-ale nic" dostal jsem ze sebe a ujistil se, zda jsem šuplík zavřel.

Po zkontrolování jsem prošel kolem něj a on se za mnou pouze otočil.

„Připravuješ snídani?" zeptal jsem se Hange, když jsem ji uviděl stát u kuchyňské linky.

„Jen to ne" ozval se za mnou Levi.

„Kdepak dneska budeme celý den bez jídla, až večer si dáme bramborový salát s kaprem" řekla rozhodnutě Hange, přičemž jí ironicky zakručelo v břiše.

„To nevydržíš" řekl Levi a já se mírně zasmál.

„Taky si myslím."

„Mimochodem, řekla jsi, že si na večeři dáme salát a kapra, ale kde ho chceš vzít?" zeptal jsem se, jelikož já v lednici neměl žádné věci na přípravu bramborového salátu ani kapra ve vaně, kterou též nemám.

Chvíli mezi námi byli ticho a Hange se pak podívala s lehkým úšklebkem na Leviho.

„Levi?" řekla potichu a přesto s lehkou provokací v hlase.

On si pouze povzdechl a já je nechápavě pozoroval.

O co tu jde?

„Levi před pár dny koupil kapra a ještě ho má v mrazáku."

„Jako rybu?!" vyhrkl jsem dřív, než jsem se nad tím trochu zamyslel.

„To těžko" řekla se smíchem Hange.

„On by se holého masa nedotkl ani kdyby mu šlo o život, koupil ho už předem uvařeného" vysvětlila a já chápavě přikývl.

„A Levi dělá salát každý rok, takže si určitě koupil ingredience i na tento rok."

„To je sice pravda, ale kdo ten salát udělá?" ozval se Levi stojící vedle mě.

Hangein pohled opět padl na Leviho a ten se zamračil.

„No se mnou každopádně nepočítejte" řekl jsem a chystal se zmizet ve svém pokoji, ale Levi mě stihl chtít za lem mikiny, kterou mám na sobě.

„Pokud neumíš udělat bramborový salát, aspoň můžeš pomáhat s jeho přípravou."

„A to samé platí i pro tebe čtyřočko" řekl a střelil pohledem po Hange.

Oba jsme neochotně přikývli a Levi mezitím pustil moji mikinu.

A já doufal, že na Štědrý den nebudu muset nic dělat...

To samé si nejspíš myslela i Hange soudě dle jejího výrazu.
___________________________________

Ani nevím, jak dlouho to trvalo, ale přece jenom se nám podařilo udělat opravdu dobrý salát.

Nebo to aspoň tvrdil Levi.

On byl totiž jediný, kdo směl ochutnat...já a Hange si můžeme vzít až na večeři.

A to všechno jen kvůli tomu, co Hange dnes ráno řekla.
-------------------------------------------------------
Tak po delší době se hlásím s novou kapitolou👋.

Doufám, že se vám líbila a že se všichni máte fajn🌸.

Zatím bye🌀❤️🐻