15 - Jack Scott?

953 37 13
                                    

Věnováno  its_be_fine

,,Poznáváte toho muže?" vyřkl osudovou větu a vyložil jeho fotky na stůl...

,,Panebože!" vykřikla jsem, když jsem rozpoznala tvář muže na fotce.

Byla jsem v šoku. Nečekala bych, že by se to mohlo stát zrovna mě. Dál jsem nic neříkala a se zakrytou pusou pomalu propadala pláči.

Nejdříve jsem plakala potichu, ale jak mi pomalu začalo docházet, že už ho nikdy neuvidím, neubránila jsem se histerickému breku.

Harry a muž v uniformě na mě hleděli a ani jeden nevěděli co se děje. Harry na mě koukal spíš nechápavě, ale strážník chápavě. Toto asi nevidí poprvé a už ví, co se asi děje.

Harry na mě ještě chvíli udiveně zíral, ale pak také nahlédl do fotek ležících na stole.

,,Nevíte jeho jméno?" zeptal se po chvíli muž.

,,Jack Scott" vykoktala jsem se slzami v očích.

,,Jack Scott? Kdo je Jack Scott?" zahleděl se na mě Harry nechápavým výrazem.

Nemohl vědět, kdo to je. Mamka se hned po rozvodu nechala přejmenovat zpět, na své rodné jméno. Mě však jeho jméno zůstalo.

,,T-to je....můj o-otec" vydala jsem ze sebe mezi vzlyky.

Bylo mi ho líto. Nezasloužil si to. Ikdyž se nechoval jako ukázkový otec, každý má právo na to, své chyby napravit. Už je jen na něm jak s tou šancí naloží. On sice nic nenapravil, ale třeba by si to uvědomil. Já mu už dávno odpustila.

V hlavě mi utkvěla jedna věta, kterou mi řekl můj dědeček před jeho smrtí...

,,Tři klíče k srdci ti ukuji, odpusť, prosím a děkuji"

Držím se toho vždy, když to jde. Můj otec mi bohužel nic před smrtí říct nemohl. Mrzí mě, že jsem se s ním nemohla ani rozloučit.

,,Cože?! To je tvůj.... táta?" zeptal se s šokem v očích omluvně a hladil mě po rameni.

Jen jsem přikývla a přitáhla si ho do objetí. Brečela jsem mu do trika a on mě jen pevně tiskl. Hladil mě po hlavě a říkal uklidňující slova.

Najednou Harrymu začal zvonit telefon. Vytáhl ho a podíval se na muže v uniformě stylem -můžu-to-vzít-?-. Policista na něj jen kývl a dál nás pozoroval.

,,No? My jsme na policejní stanici...Né, nic neprovedla... To není úplně téma na rozhovor po telefonu...Přijeď co nejdřív, prosím...Jo, brečí... Dobře, ahoj" řekl a ukončil hovor.

Už z toho co říkal Harry jsem usoudila, že volala mamka. Nevím, jak na to asi bude reagovat, ale asi jí to také nebude lhostejné.
---
,,Je tady vaše matka" otevřely se dveře a v nich se objevila hlava jiného kriminálního policisty.

Přikývla jsem a vratkým krokem se rozešla ke dveřím, kde jsem mamku objala. Ona samozřejmě netušila, co se děje, tak se mě hned vyptávala, co jsem udělala a tak.

Já jen ukázala na fotky na stole a ona si přikryla ústa dlaní. Přešla blíž a nemohla uvěřit svým očím.

Já si jen sedla Harrymu zestrany na klín a pevně ho objala. Ten mi objetí oplatil a kolíbal se mnou ze strany na stranu. Mamka se k nám za chvíli přidala.

Teď jsem úplně chápala Harryho, jak se musel cítit. My tu truchlíme po mamčině ex a on, její přítel nás tu utěšuje. Chudák.

Teď podle mě mamka ztratila veškerou sílu a motivaci na to, se mstít Tomlinsonovi. Nebo možná naopak, ikdyž nevím proč by měla, když s tím Louis nemá nic společného. Už od začátku mi to přišlo na hlavu, tak se teď snad nic takového dít nebude.

,,Děkuji za pomoc, můžete jet domů" usmál se na nás soucitně kriminalista a odkráčel ke dveřím, které nám podržel. Vstala jsem a pomalým krokem jsem došla k němu. Všichni jsme prošli a Harry poděkoval policistovi.

Mamka měla svoje auto, takže nasedla k sobě a já jela s Harrym. Trochu jsem se o ni bála, ale věřila jsem, že ji to tolik nezasáhlo. Přeci jen spolu žili dost dlouho.

Pomalu jsme se rozjeli domů a Harry na mě občas hodil soucitný pohled. Já se koukala do zpětného zrcátka, abych dohlédla na mamku.

Dojeli jsme domů a já hned zalezla do své koupelny, kde jsem si sedla do sprchy a pustila na sebe horkou vodu. Takto jsem si tam užívala vodu dopadající na mé ztuhlé svaly asi dvacet minut.

Poté jsem se rovnou převlékla do pohodlného pyžama a zalezla do postele. Usnula jsem vyčerpáním a žalem nad tou ztrátou.

Spala jsem hodně dlouho, ale ráno mě čekalo příjemné probuzení.
.
.
.
.
Taky tady to mámeee, další část😌✌ Tahle mi ani netrvala tak dlouho, což je divné, protože u psaní většinou strávím hodinu až dvě.

Poupravila jsem také poslední větu v minulém díle a nějaké další drobnosti. Takže se nedivte, že něco nebude sedět. Takhle mi to příjde o mnoho lepší😂💖

Nezapomeňte mi napsat své dojmy a domněnky do komentářů a hlasovat pro tuto část v případě, že se vám líbila🙈❤

New Daddy | H.S. ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat