New Daddy | H.S. ✓

3 - Já to slyšel, princezno...

,,Tak se ti tady líbí?" zasmál se. ,,Ehh, j-jo líbí" vykoktala jsem ze sebe ještě trochu rozrušeně. Načež se jen zasmál a zase někam zmizel. Celá rudá jsem zavřela dveře a šla se zpátky zahrabat do postele.

,,Večeřeeee!" rozrazily se dveře a v nich byl Harry.

Křičel jako bych byla hluchá a nemohl to říct normálně, čemuž jsem se musela zasmát, protože to vypadalo, že má dobrou náladu. Měl úsměv od ucha k uchu, což mu strašně slušelo...

Cože? Právě jsem se zase nachytala při tom, jak se rozplývám nad Harrym, což neznačilo vůbec nic dobrého... Jasně, už jsem si ho v mysli pochválila několikrát, ale to jsem ještě nevěděla, že je to mamky přítel.

,,Cože, to už je tolik hodin!?" vykulila jsem oči na hodiny, když Harry odšel.

Spala jsem 3 hodiny. Rychle jsem se převlékla do něčeho pohodlnějšího, učesala si vlasy a běžela dolů, protože mi při spánku pořádně vyhládlo.

,,Sedni si. Já to připravím." řekla mamka Harrymu, když jí chtěl pomoct s talířema. Ten si jen úsměvem šel sednout.

Do čela stolu samozřejmě. Já si sedla po jeho levé ruce a čekala až mamka přinese jídlo.

Docela jí to trvalo, tak jsem se zvedla a šla se podívat do kuchyně, co tam dělá. Když jsem vešla, tak byla zády ke mně a koukala do telefonu. Vypadalo to, že neví o tom, že tam jsem, tak mě napadlo se podívat na co kouká, tak dlouho. Vůbec mé nenapadlo, že by ji to mohlo vadit, protože před sebou nikdy nic nezkrýváme.

Toho jsem ale hned začala litovat. Byla tam fotka nahého Harryho s jeho přirozením v ruce... Málem jsem zakřičela, ale místo toho jsem zase radši nepozorovaně se vyděšeným a i trochu zamyšleným výrazem odešla a sedla si zpět k Harrymu. Bylo hodně divné sedět vedle někoho, koho jste viděli nahého. Nebyl to pro mě zas takový šok, ale nepříjemné to bylo určitě.

Harry v tu chvíli byl taky na mobilu a podivně se do něj šklebil. Asi chápu proč.

Můj pohled spočinul na jeho ostře řezané čelisti. Měl hodně osobité tvary v obličeji. Když jsem si všimla Harryho výrazu upřeného na mě, tak jsem se rychle zase sebrala dohromady a tvářila se alespoň trochu normálně.

,,Mami? Už to bude? Mám ti jít pomoct?" zeptala jsem se, když pořád nepřicházela.

,,N-ne broučku, už to bude!" řekla zmateně a začala nosit talíře s večeří na stůl.

,,Dobrou chuť" řekli jsme všichni sborově, což ani jeden z nás očividně neplánoval, protože jsme se všichni skoro začali smát.

Večeře probíhala víceméně k klidu, občas Harrymu zaskočilo, takže jsme mu musely s mamkou dávat rány do zad, aby se nezadusil. Bylo to docela úsměvné, že takový chlap, ještě neumí jíst bez toho, aby se zakuckal.

Po tom co jsme dojedli, Harry prolomil ticho ,,Bylo to vážně výborné Lucy" usmál se na moji mámu.

,,Ano, bylo to výborné mami" přidala jsem se k němu, abych nebyla za idiota.

,,Děkuju zlatíčka" řekla mamka a začala odnášet špinavé talíře zpátky do kuchyně.

Šla jsem jí pomoct naskládat nádobí do myčky, ale zase tam stála s mobilem, tak jsem si řekla, že to tak nenechám a trochu ji pozlobím.

,,Na co pořád koukáš závisláku?" oslovila jsem jí tak, jak ona obvykle oslovuje mě, abych jí dala co proto.

,,To tě nemusí zajímat. Já jsem tvoje máma a ty mi nemáš co říkat, co mám a nemám dělat holčičko! A dodělej to." vypochodovala naštvaně. Tohle jsem tedy nečekala. Nikdy na mě takhle nevyjela kvůli takové blbosti.

,,Aha? Jak myslíš sprosťačko" zamumlala jsem si pod nos potichu. Teda jsem si to alespoň myslela. To by ale nesměl uslyšet Harry...

,,Sprosťačko?" vplížil se do kuchyně Harry s nečitelným výrazem.

,,Proč sprosťačko, princezno?" zeptal se.

,,N-nooo, to jsi asi špatně slyšel." řekla jsem na svou obranu, což se mi podle Harryho dalších slov asi moc nepodařilo.

,,Já to ale slyšel až moc dobře." řekl už teď vážnějším tónem.

,,Vím co jsi viděla. Viděl jsem tvůj výraz, když jsi odcházela z kuchyně. Nejsem hloupý. Nech si to pro sebe prosím" řekl už s jeho  typickým úšklebkem, který mu sluší asi nejvíc z jeho všech úsměvů.

Já zase začala skenovat jeho smaragdové oči a občas sjela na jeho srdíčkové rty. Po chvilce k mému štěstí odkráčel asi do jeho pracovny. Kdyby to neudělal asi bych po něm skočila. Chvíli jsem sledovala jak jeho záda jak mizí ve dveřích a až s jejich zabouchnutím jsem si uvědomila, co mi vlastně řekl.

On to ví?! Jak to? Tak to je hodně trapné. Ale nevypadal jakože mu to nějak moc vadí...

Strašně jsem mamce záviděla, že ho může mít jen pro sebe. To se mi ale začal v hlavě rodit plán, jak si trochu oživit život tady. Sice budu mrcha, ale to už mám docela v povaze.

Šla jsem tedy zpět do pokoje a vymýšlela, čím započnu tento "nový" život.
.
.
.
.
Tak už se nám to začíná zaplétat😂😂 Co si myslíte, že bude následovat?

Nezapoměňte komentovat a sdílet...😌💖
Tak u dalšího dílu👋😌