Když se zaklaply dveře, šla jsem umýt nádobí a poklidit ten nepořádek v kuchyni, co tam byl ještě od včerejší večeře. Mezitím jsem si rovnala v hlavě, co se vlastně stalo a to, že to vlastně udělal on sám a já nic nemusela ani dělat. Přišlo mi to divné, ale co už. Nebudu se pokoušet nic měnit. Takto je to skvělé.
Když jsem měla hotovo, jen jsem líně vylezla schody a zalezla do pokoje. Za hodinu mi měla začít online výuka, protože dnes jsme měli hodiny až od desíti. (Ano, korona timee)
Seděla jsem na posteli a chvíli čuměla do zdi nebo projížděla instagram. Když mě to přestalo bavit, tak i youtube a skončila jsem na twitteru. Bylo to otravně dlouhé čekání. Prostě jsem si nedokázala najít jinou zábavu než na mobilu.
Když jsem se dostala až do galerie, našla jsem tam rok starou fotku. Byla na ní hubená hezká holka. Byla jsem to já. V tu chvíli mi docvaklo, že bych nejspíš měla se sebou něco dělat, protože se mi začínají tvořit špíčky všude možně. Slíbila jsem si, že ještě dnes začnu. A to sice tak, že půjdu odpoledne běhat. Školu mám jen do jedné, takže to můžu i stihnout. Doufám, že nepříjdu domů za tmy.
Když jsem se podívala na hodiny, bylo 9:56, takže akorát. Připojila jsem se tedy na hodinu matiky a peklo mohlo začít. Matika mě sice bavila, ale brali jsme nějaké nesmysly, které jsem ani trochu nechápala, takže to pro mě bylo celkem těžké.
Když konečně hodina skončila, tak byla na řadě chemie a angličtina.
Kolem jedné mi skončila výuka a já šla do kuchyně na oběd. Překvapivě Harry tu už byl taky a něco smažil na pánvi. Chvíli jsem ho pozorovala, než si mě všiml. Jen se na sekundu ohlédl a zase upřel pohled do pánve sypaje do ní koření.
,,Co to bude až to bude?" prolomila jsem ticho rušené jen prskáním oleje v pávni.
,,Řízky" prohodil jako by nic. Sedla jsem si tedy ke stolu s mobilem v ruce a čekala.
,,A pomoct mi nepůjdeš princezno?" zeptal se hravě.
,,Když chceš..."
Došla jsem tedy pomalu k němu a postavila se vedle něj.
,,S čím chceš pomoct?" řekla jsem líně.
,,Můžeš připravit talíře a příbory na stůl. Máma jíst nebude, vrátí se až na večer." šla jsem tedy připravit co po mně chtěl a hned se k němu vrátila.
,,Ještě něco?". ,,Nene, už jen chvíli počkej" usmál se a dloubl do mě loktem na znak toho, abych už šla.
Když konečně přinesl jídlo, jen jsem se zhluboka nadechla té vůně a zakousla se do řízku. Byl fakt výbornej.
,,Mmmmmm, máš to dobrý!" zašišlala jsem s řízkem v puse a v tichosti jedla dál.
Na chvíli jsem zvedla pohled od talíře směr Harry. Pozoroval mě! Hleděl do mých očí, jako kdyby to bylo to jediné, co by ho mohlo uspokojit. Byl tak zabraný do pozorování mě, že si ani nevšiml, že o tom vím.
,,Co koukáš?" usmála jsem se škodolibě.
,,Ehh, nekoukám." vykoktal.
,,Ale ano. Viděla jsem tě." zasmála jsem se.
,,Ehm, máš hezké......oči" usmál se na mě zasněně.
Na to už jsem mu neodpověděla a rychle do sebe naházela zbytek řízku.
,,Děkuju" poděkovala jsem mu za jídlo.
,,To je samozřejmost" odpověděl a začal skládat nádobí do myčky.
,,Já to udělám" usmála jsem se.
,,Dobře" usmál se nazpátek a už pádil ven z kuchyně. Asi moc nemusí uklízení.
.
.
.
.
Ahooj, dneska je to takové kratší, ale zase podle mě lépe napsané. Je to přeci jen můj 1. příběh, takže se to zatím jen učím😂Ještě jsem trochu upravila předchozí kapitoly, takže kdyby tu pak byly nějaké nesrovnalosti, tak to nejspíš bude právě proto. Ale není to nic zásadního.😂
Tahle kapitola je sice né moc záživná, ale důležitá pro další pokračování. Doufám, že nikomu z vás nevadilo, že jsem si dala chvíli pauzičku😀 Tak zas u další kapitolky ✌💖
ČTEŠ
New Daddy | H.S. ✓
FanfictionLáska. Když spolu dva lidi chtějí být a potřebují toho druhého ke štěstí. Co když jim ale do toho něco pořád zasahuje a brání jim v tom být šťastní? . . Zveřejněno: 1. 12. 2020 Dokončeno: ✅