New Daddy | H.S. ✓

30 - Zhebni

Co? Já myslela, že mě má rád. Asi jsem ho malinko naštvala, noo.

Pohodil mě na postel a zavřel za námi dveře. Hodil po mě obličej, ve kterém se odrážel jen chtíč a zlost. Docela jsem se začala bát.

,,Tak co? Rozmyslela sis to? Ne? Tak to si s tebou budu muset vyřídit..." začal se přibližovat k posteli, na které jsem momentálně byla schoulená do klubíčka a začínala se klepat.

,,Jak to cítíš teď? Co?" opřel se rukama o postel.

,,Vypadni. Nech mě na pokoji" šeptla jsem.

,,To jsem si mohl myslet. Jsi jen malá děvka, která neví, co je dobrý" zasmál se a na tváři mu panoval pobavený úšklebek.

,,A já si myslel, jak se s tebou budu mít dobře. Tak naivní jsem byl. Stejně naivní jako ty, když si myslíš, že si pro tebe někdo příjde." uchechtl se.

,,Nejsem naivní." odporovala jsem potichu.

,,Nee?" uchechtl se.

,,Jak myslíš... Klidně si tady zhebni" vyplivl a otočil se k odchodu.

,,Zhebni si i s tou tvojí prolhanou matkou" zadrmolil a zamkl na ním dveře.

To jsem asi neměla slyšet. Nevypadal na to, že by chtěl abych to slyšela. Sakra co budu dělat. Já jsem tak hloupá.

Se Zaynem se něco stalo, ale nechápu co. Můžu za to já? Že by se mi chtěl pomstít? Najednou je krutý a nelítostný. Předtím byl všímavý a milý. Jaká změna, že?

Doufám, že mě tu nenechá o hladu a žízni.

Ale co myslel tou 'prolhanou matkou'? Moje máma mi nikdy nelhala. Jako jo, nemáme spolu ukázkový vztah a nejsme úplně nejlepší kamarádky, ale že by mi lhala?
---
Po pár minutách jsem se vzpamatovala a začala přemýšlet o možnostech útěku.

Jediná moje záchrana je teď okno. Ale na něm jsou mříže, takže pochybuji, že bych tudy prolezla. Prostě musím vyčkávat...

Harry:

,,Dobrý den pane Watsone" pozdravil jsem kriminalistu, co má na starosti případ Katiného otce.

,,Aaa, dobrý den, pane Stylesi. Copak vás sem přivádí? Pokud vím, zatím jsme neměli důvod vás sem volat, nemám pravdu?" usmál se.

,,To ano, ale přišel jsem vám tady s mou... přítelkyní oznámit ještě jednu takovou událost. Dost možná to s tím souvisí" odsouhlasil jsem.

,,Aha... Tak to se pojďte posadit" řekl a otevřel nám dveře do místnosti.

,,Tak, co máte na mysli?" opřel se lokty o stůl.

,,No... Už je to třináct dní, co mi...unesli dceru" přebrala slovo Lucy.

Kriminalista to zřejmě nečekal, podle jeho výrazu. Kdo by to také čekal, že?

,,Aha? A proč jste nám to neřekli dřív?" odsekl se pan Watson.

,,No... My jsme se o její hledání pokoušeli sami, ale jaksi se nám to zkomplikovalo." povzdechl jsem si.

,,Tak mi to řekněte celé od začátku... Jak se to stalo, kdy se to stalo, kde si myslíte, že je..." vyjmenovával Watson.
---
,,Dobře... Mohli jste mi to ohlásit dřív, ale co se dá dělat... Něco vymyslíme" povzdychl si.

,,Mějte se" rozloučil jsem se a namířil si to k autu.

,,Dám vám vědět" kývl Watson a zašel zpět do místnosti.
---
Kate:

Už jsem si myslela, že pojdu hlady, ale naštěstí mi samotný Louis Tomlinson donesl jídlo. Bylo to pro mě něco jako vysvobození.

Palačinky hmmm... Miluju palačinky. Vždycky mi je dělala moje teta, která nečekaně zemřela. Ani nevím co se jí stalo.

,,Fakt jsi chtěla zdrhnout?" zeptal se a povytáhl obočí.

,,Ne..." protočila jsem očima. Chtěla jsem utéct, ale ne tak docela. Měla jsem to v plánu až zítra. Říkala jsem pravdu, takže nebudu mít výčitky.

,,Takže si ten kokot zase vymýšlel, nebo mi teď lžeš?" pochodoval po pokoji.

,,Nelžu." podívala jsem se mu do očí na znak toho, že to myslím opravdu vážně.

,,Dobře... Ale nemysli si, že to něco mění!" vyrazil ze dveří.

Počkat cože? On nezamkl! Už nebudu čekat ani jeden den. Prostě uteču ještě dnes.
.
.
.
.
Jsem tu s další kapitolou! Co na ní říkáte?
.
Samozřejmě jsem si nemohla odpustit ani sexy Harryho fotečku😏✌ Proč je na všech fotkách tak hoot? Pánaboha, já se z něj někdy rozteču!🤤🏳️‍🌈