40 - Můžem?

610 29 4
                                    


Ale jak se říká, člověk někdy musí obětovat něco pro něj důležitého, aby se měl lépe.

S Harrym jsme byli druhý den pořád rozhození ze dne předešlého.

Rozhodli jsme se nějaké mamčiny věci uchovat, ale většina oblečení půjde na charitu. Vždycky říkala, že by ráda pomohla těm, co nemají, ale nikdy jsme ničeho neměli nadbytek.

Protřídila jsem tedy její věci, a ty pro mě nepoužitelné jsem naskládala do krabic a pytlů. Až bude čas, tak to odvezeme.

Celou tu dobu třídění jsem se cítila zlomená, jako nikdy předtím. Zbavovat se těch věcí bylo, jako kdybych se zbavovala kousku sebe.
---
,,Hele, co takhle jet někam na víkend?" vykoukl z koupelny Harry.

,,Jo, to je super nápad." neprojevovala jsem moc velké nadšení.

,,Ale notaak. Mám chatu u jednoho jezera. Bude to skvělý" přemlouval mě opuchlý Harry ze dveří koupelny.

,,Vždyť řikám, že to bude dobrý" ohlédla jsem se na něj, ale stále neprojevovala žádný zájem.

,,Dobře, počítám s tím" utnul to Harry a zalezl zpět do koupelny.

Dneska je čtvrtek, takže mám ještě dva dny. Bylo by dobré si sbalit už teď, aby potom nebyl chaos. Stejně v den odjezdu budu ještě shánět plno věcí.

Otevřela jsem svou docela objemnou skříň a vytáhla z ní taktéž objemný kufr. Ano, jedeme tam na víkend, ale nikdy nevíš.

Naházela jsem do něj nejdříve spodní prádlo, ponožky, nějaká trička, tepláky, mikiny a plavky.

Prozatím jsem kufr zavřela a postavila ho do rohu pokoje.

Harry je hodný, že mě chce přivést na jiné myšlenky, ale nevím jestli to pomůže. Víkend na chatě může být sice skvělý, ale potom se to vše vrátí do starých kolejí.
---
Nastal den odjezdu na Harryho chatu. Všechno mám sbalené až do poslední věci, ale moje nálada je stále na bodu mrazu. Nic od toho neočekávám.

,,Můžem?" zeptal se Harry, když naskládal poslední zavazadlo do kufru.

,,Můžem." kývla jsem a nastoupila do auta.

Harry nastartoval a pustil písničky z rádia. Kupodivu, tohle byl můj styl. Parkrát tam byla i nějaká moje oblíbená, ale já stejně byla zamračená.

Harry si jen hlasitě povzdechl a dál mi nevěnoval pozornost.

Co to se mnou pořád je? Nemůžu na Harryho být taková. On za nic nemůže a já mu tady otravuju den. Musím na něj být milejší a víc si užívat tuhle cestu.

Když v rádiu zazněly první tóny mé další oblíbené pišničky, začala jsem aspoň kývat hlavou do rytmu.

Když si toho Harry všiml otočil se na mě a vítězně se usmál. Musela jsem se mírně usmát taky, protože jeho úsměv je nakažlivý.

Harry už jen zářil a začal zpívat text písně.

Wow. Jeho hlas je úžasný!

Jen jsem na něj s údivem hleděla a snažila se nabažit toho božského zvuku.
---
,,Kate, už jsme tady" zatřepal se mnou někdo.

,,Co?" trhla jsem sebou.

,,Už jsme na místě. Ještě jsem byl něco nakoupit, když jsi spala." oznámil mi a poodešel.

Vystoupila jsem z auta a rozhlédla se kolem. Bylo to tu úžasné. Nádherná menší chatička, velké čiré jezero a všude kolem jen les. Před chatičkou bylo malé ohniště a lavička.

,,Je to tu nádherný" pochválila jsem a s úžasem hleděla na jezero.

,,Jo, to je" potvrdil mi Harry a mírně pokýval hlavou.
.
.
.
.
Jaké to asi bude? Co všechno si Harry pro Kate naplánoval?

Každý komentář i hlas mě velice potěší❤

New Daddy | H.S. ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat