Dva týdny jsem doma a abych pravdu řekl, tak už se začínám nudit, nebo vlastně nudím se už snad od třetího dne, co jsem doma. Je to furt to samé do kola, nic zajímavého se neděje a chybí mi práce. Za těch čtrnáct dní už jsem poskládal troje puzzle, protože nic jiného dělat nemůžu, když je Ethan v práci.
Dneska je sobota, Ethan má denní a já jsem konečně dovařil oběd. Trochu mi to s tou rukou dělá problém, ale myslím, že i tak jsem perfektním mužem v domácnosti. Podíval jsem se na hodiny, půl šesté. Povzdechl jsem si a šel do obýváku, kde byli Ben s Elliottem. ,,Nepotřebuješ s něčím pomoc?'' podíval se na mne Ben. ,,Ne, už mám všechno hotové.'' pousmál jsem se a posadil se ke svému rozdělanému puzzle (nevím jak jinak to napsat) s pokémony, které jsem našel u Bena v pokoji. Pamatuju si jak jsem vždycky stavěli puzzle s mamkou, když jsem byl mladší. Zamkli jsme se v ložnici a stavěli furt to samé do kola: Medvídek Pú, Auta, něco od Disney nebo třeba dinosauři. ,,Můžete prosím nahoru, kluci?'' podíval jsem se na ně. ,,Jsi v pořádku?'' zeptal se Ben. ,,Jsem, jen běžte prosím nahoru.'' vydechl jsem. ,,Dobře, kdyby něco tak zavolej.'' řekl svou typickou větu a odešel i s Elliottem nahoru. Potom, co odešli jsem si opřel hlavu o zeď a snažil se uklidnit. Tolik vzpomínek mi proudilo hlavou, že jsem se snad ani uklidnit nedokázal. Celý jsem se třásl, můj dech byl až moc zrychlený a potil jsem se víc než po tisícovce o těláku. ,,Jsem doma.'' ozval se z chodby Etahnův hlas. Mé vysvobození. ,,Pane bože, Jacku.'' vyjekl, když přišel do obýváku a klekl si ke mně. ,,Vnímáš mě?'' zeptal se a pohladil mě po tváři. ,,Já-'' snažil jsem se ze sebe něco dostat. ,,Nic neříkej.'' zastavil mě. Odběhl do kuchyně odkud se vrátil se sklenicí vody, kterou mi přiložil ke rtům a začal mě jemně hladit ve vlasech.
,,V pořádku?'' zeptal se, když se, se po chvilce trochu uklidnil. ,,Už-už asi jo.'' vydechl jsem unaveně. Nějak mě tenhle záchvat zmohl více než ty ostatní, taky byl to jeden z těch nejdelších, co jsem zažil za ty roky. ,,Chytni se mě.'' povzdechl si. Vzal mě do náruče a odnesl mě do ložnice, kde mě položil na postel. ,,Děkuju, jídlo je na plotně.'' podíval jsem se na něj. ,,Dobře, já se za chvíli vrátím.'' usmál se a přikryl mě dekou. ,,Děkuju.'' zašeptal jsem.

ČTEŠ
Emo boy
Fiksi RemajaKdyž jsme se před nějakou dobou s mým kamarádem Ethanem poznali, tak jsem věděl, že je to super kluk. Měli jsme oba stejný vkus a i přes to, že jsme byli jiní než ostatní jsme si z toho nic nedělali. Cover by: vanilka2