Jsem Jack, kluk, co studuje zdravotnické lyceum a má svůj osobní styl. Ano, jsem emo a co? I přes tohle jsem si dokázal najít kamaráda, jmenuje se Ethan a je úplně stejný jako já, tím myslím, že je emo. Ve třídě už nás za to nikdo neodsuzuje jako tomu bylo ještě v prváku, taky teď už jsme ve čtvrťáku a všichni máme trochu víc rozumu než v té době. Takže s Ethanem se známe už skoro pět let, poprvé jsme se potkali asi na dni otevřených dveří tady na škole, což je celkem komický. Začali jsme se spolu bavit, jelikož nikde jinde už nebylo místo, jen vedle mě, pak jsme se dali nějak do řeči a vzniklo z toho celkem silný přátelský pouto, které mezi sebou máme doteď.
,,Jacku," přiběhl ke mě brunet. ,,mám v plánu jít po škole do parku a podívat se na tu prezentaci, šel by jsi se mnou?" podíval se na mě. ,,Jo, jasný a-" ,, Neboj, stavíme se pro kafe." ujistil mě. Spokojeně jsem vydechl a šel si vyndat učebnice na francouzštinu. ,,Takže po škole, já budu muset jít, znáš Collinse." usmál se a běžel do třídy. Ten kluk furt někam pospíchá. Ale vlastně se mu ani nedivím, protože pan učitel Collins nepatří mezi ty, co by ještě dvacet minut po zvonění seděli v kabinetě a spokojeně pili svou kávu. Ano o kávě jsem schopný mluvit nepřetržitě, v jakémkoliv situaci a to samé platí i v její konzumaci. Díky bohu máme tady na škole automat, takže nemusím panikařit, když si zapomenu termosku.
Znuděně jsem se dostavil do třídy na francouzštinu a hodil si na svou lavici věci. Sesunul jsem se na židli a otevřel si termosku, kterou jsme si vzal ze skříňky. ,, Bože." vydechl jsem a po celém dni bez kávy se napil.
ČTEŠ
Emo boy
Teen FictionKdyž jsme se před nějakou dobou s mým kamarádem Ethanem poznali, tak jsem věděl, že je to super kluk. Měli jsme oba stejný vkus a i přes to, že jsme byli jiní než ostatní jsme si z toho nic nedělali. Cover by: vanilka2
