Emo boy

30

Ethan
Přijeli jsme před ten barák a nestačili jsme se nikdo divit. ,,Tohle není dobrý.'' povzdechl si Jack. ,,Dávej na sebe bacha.'' napomenul jsem ho. ,,Ty taky, všichni si na sebe dávejte pozor. V táhle situaci je na prvním místě vaše zdraví.'' opravila mě Emma. ,,Má pravdu.'' přikývl Simon a rozběhl se k pánovi, kterého právě jeden hasič vyvedl z trosek. ,,Podívejte se na tamty prosím vás.'' došel k nám nějaký hasič. ,,Jistě.'' usmál se Jack a rozběhl se ke skupince dětí sedících u chodníku. ,,Ještě někoho tam máte?'' podíval jsem se na toho hasiče. ,,Ještě je tam minimálně pět lidí.'' odpověděl mi jednoduše. ,,Dobře díky.'' usmál jsem se a šel za Jackem. ,,Potřebuješ pomoc?'' zeptal jsem se a dřepl si k nim. ,,Jo, podívej se na ně, já půjdu k té druhé skupince.'' ,,Dobře.'' přikývl jsem ,,Já chci maminku.'' zakňučela jedna z holčiček. ,,Maminka za chvilku přijde, neboj.'' snažil jsem se jí uklidnit. ,,Bolí ti něco?'' zeptal jsme se. ,,Ručička.'' ,,Tak se na to podíváme.'' usmál jsem se. 

,,Kde je Jack?'' zastavil jsem Emmu, když už jsem nějakou dobu neviděl svého přítele. ,,Já nevím.'' vydechla unaveně. ,,No tak to je v háji.'' povzdechl jsem si. ,,Musí být v těch troskách. Naposledy jsem ho viděl jak se tam šel podívat jestli tam někdo není.'' řekl Simon. ,,Jacku, slyšíš mě?'' řekl jsem do vysílačky. Žádná odezva. ,,Ne tohle není dobrý.'' ,,Buď v klidu, bude v pořádku.'' snažila se mě uklidnit Emma.

Po asi dvou hodinách jsme se dostali do sklepa, který byl skoro celý zasypaný. Všiml jsem si Jackova těla ležícího mezi cihlami, opatrně jsem se k němu rozešel a dřepl si. ,,Hej lásko, vnímej mě.'' řekl jsem vyděšeně a pohladil ho po tváři. Bez reakce. Vzal jsem ho do náruče a odnesl ho mimo sklep do bezpečí. Ihned jak jsme byli na bezpečném místě jsem ho položil na zem a klekl si vedle něj. ,,Zlato, prober se.'' zašeptal jsem a lehce s ním zatřásl. ,,Ethane.'' hlesl potichu. ,,V klidu, jsi v bezpečí.'' usmál jsem se a vyzvedl si ho do náruče. ,,Stal se ti něco?'' zeptal jsem se . ,,Měl jsem na sobě spoustu cihel nebo co to bylo, snažil jsem se to odházet, ale myslím, že jsem si udělal něco s rukou.'' řekl potichu. ,,A tady na rameni?'' zeptal jsem se, když jsem si všiml jeho krvavého fleku. ,,O tom nevím.'' ,,Dobře, tak tě vezmeme do nemocnice.'' povzdechl jsem si a pomohl mu se zvednout.  V momentě kdy se skoro postavil na nohy se ale znovu začal hroutit k zemi, naštěstí jsem ho stihl v čas chytit.