Emo boy

17

Ethan 
Je jen jeden důvod proč jsem nechtěl jít s Jackem nakupovat a to naše výročí, protože to včera bylo pět let, co jsme spolu a my jsme vlastně neměli příležitost to nějak oslavit, protože jsme byli po noční a nic se nám nechtělo dělat, tedy krom spánku. ,,Bene, můžeme spolu mluvit?'' nakoukl jsem k němu do pokoje. ,,Jasně, udělal jsem něco?'' zeptal se trochu vyděšeně a překvapeně zároveň. ,,Ne, to ne.'' usmál jsem se a posadil se k němu na postel. ,,Víš, že jsme měli s Jackem výročí a já bych s ním byl rád sám, takže jsem se domluvil s Tomem a Eveline, že by jsi mohl přespat u Elliota, pokud ti to nevadí.'' oznámil jsem mu. ,,Chápu, chcete mít soukromí.'' usmál se. ,,Je na tobě v kolik půjdeš, nejsme domluveni na nějaký určitý čas, ale večer bych tady s ním byl sám.'' usmál jsem se. ,,Jasný, já odpoledne vypadnu.'' zasmál se. ,,Skvěle, díky.'' usmál jsem se a odešel zpátky do obýváku, přišel jsem zrovna, když se tam objevil i Jack. Stihl jsem to jen tak tak, pousmál jsem se.  ,,Ukaž, já to vyklidím.'' usmál jsem se a vzal mu tašky z ruky. ,,Díky.'' usmál se a dal mi pusu na tvář. 

Popravdě jsem hrozně rád, že pro mě tehdy Jack na to nádraží přiběhl a zachránil mě. Vzpamatovat se z toho všeho bylo sice těžké a dlouhé, ale povedlo se mi to a i díky němu jsem teď tím kým jsem. Milujícím přítelem, bratrem a vzorem několika dětí ze základky kam chodíme každý rok na přednášky. Někdy tak před spaním přemýšlím jaké by to bylo kdybych ho neměl, nebo vlastně nebylo, protože bych vlastně nebyl ani já. Ben by zůstal sám a spoustu dalších věcí nad kterými nechci ani přemýšlet, protože jsou tak depresivní a smutný, že nad nimi nechci ani přemýšlet.