,, Já, udělal jsem oběd." usmál se, vytáhl mě na nohy a táhl mě do kuchyně. Na stole byl talíř se špagetami. ,,Vím, není to nic extra, ale víš, že nic moc neumím." řekl potichu. ,,Děkuju." usmál jsem se a obejmul ho. Byl chvilku trochu zaskočený, ale po chvilce si mě k sobě přitáhl blíž. Už nějakou dobu si všímám, že si tato obejít opravdu užívá. Ne, že by mi to vadilo, naopak jsem rád. Ethan je jiný než ostatní, je hodný a stará se o mě. Nevím jestli je to tím, co nás spojuje nebo něčím jiným, prostě si spolu rozumíme. ,,Jen se najez, potřebuješ to." pobídl mě. ,,Ty nebudeš?" ,,Já už jsem jedl." odvětil s úsměvem.
,,Nechci na tebe teď zvyšovat hlas, ale musím s tebou mluvit." posadil se ke mně můj kamarád. ,, Povídej." pobídl jsem ho. ,,Připadá ti tohle normální, Jacku? Skoro vůbec nic nejíš, přes noc málo spíš a přes den kolabuješ. Takhle to dál nejde, chápeš mě? Chápeš co tím chci říct?" podíval se na mě. ,,Chápu Ethane, ale já nemůžu do sebe to jídlo cpát násilím, když nemám hlad." odvětil jsem. ,,Ale ty musíš jíst, bojím se o tebe. Chápeš mě?" podíval se na mě. ,,Prosím Ethane." vydechl jsem a opřel si hlavu o opěrku gauče. ,,Dobře, už mlčím." ,,Já tě chápu, ale prostě uhm."
Nakonec jsme si pustili nějaké filmy nebo vlastně horory, tři horory. U některých scén jsem si přetahoval deku přes hlavu nebo podobný věci, ale přežil jsem.
,, Pojď spát ke mně." přišel za mnou do obýváku Ethan. ,,Bojíš se?" zeptal jsem se pobaveně a vzal si z gauče deku. ,,Ty se mi divíš?" podíval se na mě. ,,No jo prosim tě." zakroutil jsem hlavou a lehl si na postel. Moc dobře vím, že mě Ethan přes noc hladí, někdy i líbá ve vlasech, ale nikdy jsem ho na to moc neupozorňoval.
ČTEŠ
Emo boy
أدب المراهقينKdyž jsme se před nějakou dobou s mým kamarádem Ethanem poznali, tak jsem věděl, že je to super kluk. Měli jsme oba stejný vkus a i přes to, že jsme byli jiní než ostatní jsme si z toho nic nedělali. Cover by: vanilka2
