Emo boy

37

,,Chutnalo?'' zeptal se Ethan a chytl mě za ruku. Pokud má Ethan tak dobrý plán jako byla tahle večeře, tak si to asi nechám líbit častěji. ,,Bylo to vynikající.'' usmál jsem se. ,,Půjdeme domů parkem.'' oznámil mi. ,,Je krásně.'' zastavil jsem se a podíval se na jasnou oblohu. ,,Nádherně.'' pousmál se. ,,Pojď něco ti ukážu.'' pustil mou ruku a rozběhl se někam do tmy. Usmál jsem se a rozběhl se za ním. 

Doběhl jsem až k té temnější části parku, kde jsem Ethana zahlédl naposledy. ,,Ethane?'' zakřičel jsem do prázdna. ,,Ethane no tak.'' zopakoval jsem. Začínal jsem trochu panikařit. Stál jsem sám ve tmě, neviděl jsem ani na krok a začínala mi být trochu zima, ale to bylo to poslední co mě trápilo. ,,Jacku.'' ozval se za mnou Ethan. Konečně.  ,,Ethane.'' vydechl jsem s úlevou. On se usmál a chytl mě za ruku. ,,Víš když jsem tě před nějakou dobou hledal v tom rozpadlým baráku, tak jsem cítil tak hroznou bezmoc a strach. Věděl jsem, že bez tebe bych to nezvládl, jsem rád, že tě mám po svém boku. Nevím komu bych dával svoje věci, kdo by mi při noční psal, že nemůže spát a při denní, že mu chybím. Nevím s kým bych se mazlil u vína nebo komu bych dělal snídaně do postele. Vím, že bez tebe nemůžu žít, protože jsi stal nedílnou součástí mého života.'' řekl a klekl si přede mne na jedno koleno. Sáhl so kapsy a vyndal z ní malou krabičku, kterou následovně otevřel. ,,Vezmeš si mě?'' zeptal se s úsměvem. Usmál jsem se, nevnímal jsem ani těch pár slz, které mi tekly po tvářích. ,,Ano,'' přikývl jsem. ,,ano, vezmu si tě.''  usmál jsem se. Ethan vyndal prstýnek z krabičky a chytl mou zdravou ruku, aby mi mohl nandat prstýnek. ,,Klepou se ti ruce.'' pousmál jsem se. ,,Neplakej.'' usmál se a setřel mi těch pár slz.  ,,Miluju tě, Jacku. a vždycky tě milovat budu.'' řekl s úsměvem a políbil mě.