Emo boy

32

Došli jsem domů, kde v obýváku čekal Ben. ,,Co tady děláš, co?'' zeptal se ho Ethan. ,,Pane bože,'' vyjekl. ,,Jste  v pořádku?'' zeptal se. ,,Tak co myslíš?'' podíval jsem se na něj a sedl si na opěrku gauče. ,,No vidím, že asi moc ne.'' ,,Já si jdu lehnout, dobrou.'' oznámil nám Ethan. ,,Já hned přijdu.'' usmál jsem se. ,,Co se ti stalo?'' zeptal se. ,,Zlomenina předloktí.'' odpověděl jsem mu jednoduše. ,,Aha. Uhm Ethanovi jsi to řekl?'' podíval se na mě nejistě. ,,To o čem jsme se bavili?'' podíval jsem se na něj. Přikývl. ,,Neřekl, slíbil jsem ti to.'' usmál jsem se. ,,A teď půjdeme spát, tak tady buď potichu. Jestli chceš tak zavolej Elliotovi.''řekl jsem a odešel k nám do ložnice. 

Já jsem toho moc nenaspal narozdíl od Ethana, ten usnul snad ihned jak jsem přišel, takže jsem ho jen nechal spát tak je usnul a hladil ho. Vypadal tak spokojeně. Byl sice celý poškrábaný, ale i tak byl hrozně roztomilý. I po těch letech ho miluju stejně jako dřív nebo možná i víc.

To ticho co bylo v celém domě mě zabíjelo a jelikož bydlíme v celkem klidné části města tak nebylo ani z venku skoro nic slyšet. Připomíná mi to to ticho, které bylo tehdy. Tehdy když to máma udělala, po několika letech, kdy se spolu s otcem jen hádali tak na něj zavolala policii a v domě byl najednou takový klid a ticho. Bylo to tady zase, ten známý pocit bezmocnosti. ,,Et- Ethane.''zasýpal jsem. Nemohl jsem skoro vůbec mluvit nemluvě ani o tom strašným tlaku na hrudi nebo mém bušení srdce. S Ethanem to nehnulo. ,,No tak.'' zasýpal jsem znovu a snažil se být trochu hlasitější. ,,Jacku,'' zamumlal po chvilce. ,,Co se děje?'' zeptal se rozespale. ,,Já-'' snažil jsem se něco říct, ale můj dech mi to nedovoloval. On se pohotově posadil a prohlédl si mě jako kdyby mě viděl poprvé, chytl mé ruce do těch svých a objal mě. ,,Jsi v bezpečí, nic se neděje, neboj.'' snažil se mě uklidnit. ,,Dýchej, v klidu dýchej.'' řekl klidně. ,,Pamatuješ si, kde jsme spolu s Benem trávil poprvé víkend?'' podíval se na mne. ,,V zoo.'' odpověděl jsem mu jednoduše. ,,Přesně a kde ještě?'' pokud se tímto snaží odvést mojí pozornost tak se mu to skvěle daří. ,,V zahradě, botanický zahradě.'' ,,Tehdy jste mě tam zatáhli i když jste věděli, že nemám kytky rád.'' usmál se. 

Tohle si pamatuju jako by to bylo včera. V ten den, v té zahradě řekl Ethan svému bratrovi, že by chtěl, abych se k nim přestěhoval a on byl rád. I my jsme byli rádi, protože byl rád on. No a dva týdny na to jsem u nich už bydlel.