,,Tady to je." podala nám servírka naše kávy a usmála se na Ethana. Značně jsem znervózněl, ale po tom, co jí Ethan úsměv nevrátil jsem se znovu uklidnil. Vždycky byl podle holek on ten hezčí, já byl ten roztomilý a často i ten slabý. Už nějakou dobu si ale všímám, že se nekouká tolik po holkách jako jiní kluci, ale moc si z toho nedělám, přeci jen je to jeho život. ,,Můžeme jít?" zeptal se. ,, Jo jasně." usmál jsem se.
,, Takže na co tu prezentaci máš?" zeptal jsem se a sedl si k němu na deku. Dnes je krásný den, začátek května, venku svítí sluníčko a je počasí tak akorát na tričko. ,,Je to na tuberkulózu plic. Vůbec nevím, co s tím mám dělat. " vydechl a podal mi nějaké papíry. ,,Musíš se na to soustředit, dobře? Nesmíš panikařit, zvládneš to, ano?" snažil jsme se ho uklidnit.
--
,,Chápeš to?" zeptal jsme se asi po dvou hodinách, kdy jsme seděli v parku. ,,Jo, asi jo." vydechl a odložil všechny papíry. ,,Můžu za tebou ještě zítra radši přijít?" podíval se na mě. ,,Samozřejmě" přikývl jsem. ,,Já už asi budu muset jít." řekl a vyndal si z kapsy vybrující mobil. Ani jsem nepostřehl, že mu někdo volá. ,,Jackson, prosim?" ,,Ano, je to můj bratr." ,,Hned tam budu, děkuji nashledanou." ,,Co se stalo?" zeptal jsme se. Vypadal vyděšeně a do očí se mu hrnuly slzy. ,,Musím do nemocnice, něco se stalo s bráchou." řekl roztřeseně a začal si balit věci. ,,Půjdu s tebou." zvedl jsme se a hodil si přes rameno batoh. ,, Když myslíš." řekl potichu a rozeběhl se z parku.
ČTEŠ
Emo boy
Teen FictionKdyž jsme se před nějakou dobou s mým kamarádem Ethanem poznali, tak jsem věděl, že je to super kluk. Měli jsme oba stejný vkus a i přes to, že jsme byli jiní než ostatní jsme si z toho nic nedělali. Cover by: vanilka2
