Emo boy

29

,,Co mi nemůžeš říct?'' zeptal se Ethan při cestě do práce. ,,O čem to mluvíš?'' podíval jsem se na něj. ,,Něco mi nemůžeš říct, něco o čem jste se bavili s Benem, co je to?'' zeptal se znovu. ,,Jo tohle.'' povzdechl jsem si. ,,Ethane, já jsem Benovi slíbil, že ti to neřeknu a dodržím to. Jsem rád, že mi Ben po tolika letech, co jsem s tebou začal věřit, že jsem si získal jeho důvěru a nechci jí zase hned ztratit, promiň.'' ,,Dobře, ale není to žádnej průser, že ne? Nebo něco ve škole?'' podíval se na mě. ,,Ne, to bych ti řekl o tom víš. Jen počkej on ti to Ben jednou řekne sám.'' usmál jsem se. ,,Tak dobře.''

,,Čau všichni.'' pozdravili jsme Simona a Emmu, kteří byli už na lékařáku. ,,Ale ahoj.'' usmál se Simon. ,,Jak to vypadá s Alexem?'' zeptal se Ethan a odložil si věci. ,,Má angínu.'' odpověděla mu Emma. ,,Takže jsme tady jenom čtyři, skvěle.'' vydechl jsem. ,,Nejsme, na denní nám z druhé nemocnice půjčili tři doktory, který tady budou na dva týdny.'' usmála se. ,,Tak alespoň něco pozitivního.'' pousmál se Ethan. ,,Slyšíte mně?'' ozvalo se z vysílačky. ,,Jasně, co se děje?'' odpověděla nazpátek Emma. ,,Jedete do domova důchodců U dubu, mají tam nějaké problémy.'' ,,Dobře, tak my to bereme.'' podívala se na Simona a vzala si bundu. ,,A co my? Pro nás nic nemají?'' podíval se na mne Ethan. ,,Asi ne.'' pokrčil jsem rameny. ,,Tak čaj?'' podíval jsem se na něj. ,,Kafe.'' usmál se. ,,Dobře.''

Uběhla třeba hodina, co už jsme v práci a vůbec nic se nastalo, dokonce jsme si po dlouhé době i ten čaj a to kafe dopili teplé. ,,Přestaňte dělat všechno, co děláte je nouzový stav.'' ozvalo se z ničeho nic z vysílačky. Možná jsem to s tím klidem trochu zakřikl. Nouzový stav se u nás vyhlašuje v momentě kdy se něco podělá a jsou potřeba všechny záchranné složky. Všichni jsme se na sebe podívali a zvedli se ze svých míst. ,,Zhroutil se bytový dům v ulici Na paloučkách, několik desítek zraněných a možná i někdo mrtvý, takže na sebe dávejte bacha.'' pokračovala Adele, když jsme vybíhali z pokoje. Při takové situaci je úplně jedno, co děláte, jsou důležitější lidské životy ne vaše večeře.