Pohled Phebe Falcon Blacková
,, Jak to myslíš?" Vykoktala jsem ze sebe. Slzy se ve mě hromadily. Prosím neříkejte mi že je to pravda. Ze všeho nejvíc si přeju aby to byl jen zlý sen. Štípala jsem se do ruky abych si to ověřila. A taky protože jsem se snažila nevypustit ten vodopád slz.
,, Neber to nijak špatně. Mám tě hrozně moc rád, jen si prostě potřebuju dát pauzu." Nemohla jsem se mu ani podívat do tmavě hnědých očí. Hrozně moc to bolí. Jak může jedna blbá věta, od člověka kterého tak hrozně milujete, vyvolat tolik bolesti. Byl to tak krásný den až do tohoto okamžiku. S naší partičkou jsme šli k jezeru. Stavěli jsme sněhuláky. Když jsem začali odcházet Blaise řekl že si se mnou potřebuje promluvit. Nečekala jsem že mi oznámí něco tak hrozného jako je rozchod. Potřebuju co nejdříve zmizet. Nelly by na mě měla čekat v hradu. Teď jí vážně potřebuju.
,, Jo, v pohodě. Já teda půjdu." Nebylo to v pohodě ale co jsem mu měla říct? Odešla jsem svižným krokem. Nedorazila jsem ani k hlavní bráně a už jsem si utírala potoky slz. Snažila jsem se sama sebe přesvědčit že to bude dobré. Že se to všechno nějak vysvětlí. Že se probudím a všechno bude v pohodě. Každým krokem mi tyhle naděje přišli míň a míň možné. Nelly jsem nikde neviděla tak jsem šla na taková typická místa kde by mohla být. Šla jsem směrem k umývárně ufňukané Uršuly. Teda spíš jsem tak trochu běžela. Hrad byl téměř prázdný. Všichni byli buď venku nebo na svých kolejích. Vběhla jsem za jeden temnější roh.
PRÁSK
Zakopala jsem o něco a spadla směrem na obličej. Oklepala jsem se a podívala se o co jsem to vlastně hodila takovou hubu. V rohu u zdi seděla Nelly. Jednu nohu měla nataženou a o tu druhou si opírala hlavu. Podívala se na mě měla červené uslzené oči. Trochu se pousmála když mě viděla letět přímo na zem ale nebyl to žádný úsměv plný štěstí jako dřív. Sedla jsem si naproti ní. Chvíli jsem jen seděla a přemýšlela co se jí honí hlavou.
,, Co se stalo?" Nelly začala mluvit. Při vzpomínce na to co se stalo jsem se málem rozplakala. Jenže na to aby jste mohli brečet potřebujete slzy, a jsem už snad všechny vypotřebovala.
,, Blais, on...on se se mnou...." Sebrala jsem všechny síly ale stejně jsem nedokázala dokončit větu. Nelly mě ale zná tak dobře že to ani nebyla potřeba dokončit. Přisunula se ke mě a pevně mě objala. I tak málo jako je objetí vás dokáže trochu uklidnit. Ani nemusela nic říkat, to že tu byla se mnou úplně stačilo.
,, Co se stalo tobě?" Teď byla na řadě ona. Já se jí už vypovídala. Bylo vidět že se jí o tom nechce moc mluvit. Někdy je ale lepší když někomu všechno řeknete. A v mojí aktuální situaci jí určitě pochopím lépe než kdokoliv jiný.
,, Draco se líbal s Pansy." Měla roztřepený hlas. Stačilo lusknout prsty a z očí by jí vytekly litry slz. Nemusí říkat nic víc. Je úplně jasné že ho má ráda. Ne jako kamaráda. V tomhle bude mnohem víc. Řekla to ale hrozně divným tónem, jako by jí to bylo jedno, ale zároveň ne.
,, Kluci jsou pitomý." Tiše jsme si povzdechla. Nelly jen pokrývala hlavou na souhlas. Seděly jsme na zemi opření o chladnou zeď. Dnešek stojí za nic. Navíc teď musíme vymyslet kde budeme spát. Být na pokoji s klukem co mi zlomil srdce vážně nechci a Nelly taky ne. Když je teď Pansy v jiném pokoji mohli by jsme spát tak jako dřív. Blaise s Dracem by spali normálně ve svém pokoji a já, Nelly a Harry by jsme zůstali.
Asi po půl hodině co jsme si vylili svoje srdíčka jsme se vzpamatovaly, zasmály tomu a šly ty dva vystěhovat z pokoje. Nikdo tak nebyl takže jsme zbalily všechny jejich věci a odnesly je pryč.
,, Co se to tu děje?" Ve dveřích stál zmatený Harry. Podíval se na nás a nadzvedl obočí. V ruce jsme každá držela jeden cizí kufr.
,, Pokoj po Pansy se uvolnil tak nevidíme jediný důvod proč by jsme tu měli být všichni." Nelly mi mluví z duše. Navíc bez nich tu bude mnohem menší bordel. I když je pravda že největší prasata jsem tu já s Nelly.
,, Nebudu se ptát proč tak najednou" Harry poodešla kousek od dveří aby jsme mohli projít s velkým kufrem v ruce.
,, Výborně" odpověděla Nelly a já přikývla na souhlas. Harry se nad tím zasmál a pak nám pomohl. Nejspíš by jsme se měli teď pár dnů vyhýbat Sofí aby z nás nezkolabovala, nebo neřekla něco co by bylo nevhodné. To má stejné jako Nelly, říkat nevhodné věci v nevhodnou chvilku.
Když jsem vynesly poslední kufr vyčerpaně jsme si sedly na postele. Harry se chvíli pokoušel z nás dostat co se stalo, jenže marně, takže to pak vzdal. Nechtěla jsem se o tom teď bavit. Škoda že tu není Fred a George. Ti by věděli jak nás rozveselit. Ve čtvrtém ročníku, na plese tři kouzelníků nás s Nelly nikdo nepozval. Celou dobu jsme tam jen znuděně seděly a pily jakýsi punč. Fred s Georgem si toho všimli, vylezli na pódium a začali ze všech sil zpívat. Byly příšerní. Ale o to nejde. Jde o to že nás rozveselili a celý večer s námi tancovali aby nám nebylo smutno.
,, Kam jdeš?" Nelly se z ničeho nic rozešla ke dveřím. Zrovna sahala na kliku když jsem jí zastavila.
,, Jdu dvojčatům poslat dopis jdeš se mnou?" Ukázala mi pergamen v její ruce. S úsměvem jsem přikývla. Harry si po jeho marné snaze zase četl svojí učebničku, takže nás ani nevnímal že odcházíme někam. Vyšly jsme z koleje a mířily si to k bráně. Došly jsme asi do půlky cesty když jsme uslyšely ty známé hlasy. Schovaly jsme se za zeď a čekaly co se bude dít dál.
,, Naše děti budou chytrý, krásný a..."
,, A především imaginární." Draco přerušil Pansy ještě než stihla doříct větu. ,, Kolikrát ti mám říkat že o tebe nemám nejmenší zájem. Hnusíš se mi. To co se stalo byla hrozná chyba." Podívala jsem se na Nelly. Byla rozhovorem mezi touhle dvojkou.
,, Neříkej že ti na té šmejdce Scamanderové tolik záleží?" Nesnáším ten její otrávený hlas. Nelly zaťala pěst. Vůbec bych se nedivila kdyby jí jednu vrazila, já sama o tom občas přemýšlím.
,, A co když jo? Co když ji mám rád? Co pak uděláš?" Nevěřím svým uším. Nelly vypadala stejně zmateně jako já. Vypadá to že Malfoy k ní chová silnější city než jen přátelství.
,,Pfff" Pansy si jen odfrkla a odešla pryč. Draco se vydal opačným směrem. Nejspíš aby se jí zbavil. Jsem zvědavá jak se bude tvářit až zjistí že už s ním není na pokoji. Určitě se bude tvářit jakože mu to nevadí ale ve skutečnosti ho to bude užírat. Mě je jedno jestli tam bude Malfoy. Já jen nechci být ve stejném pokoji jako Blaise. Pořád nějak nechápu proč tak najednou. Ještě ráno na snídani bylo všechno v pohodě a pak najednou bum. Spustil na mě takovou atomovku. Udělala jsem něco? To jsem opravdu tak nesnesitelná?
