Chapter 42

7 0 0
                                    

POHLED NELLY FRENCIS SCAMANDROVÉ '

Od náboru do zmiozelského fanfrpálového týmu uběhly už asi dva týdny, možná tři. Atmosféra se změnila do pochmurně nepříjemnou a Harryho hodiny s Brumbálem narůstaly. Úkol, co mu zadal, ještě nesplnil a Křiklanovi večírky se množily jako děti u Weasleyových. Malfoy se chová pořád divně a divně. Párkrát jsme se potkali na Astronimické věži a povídali si. Tématu o smrtijedech nebo tak jsem radši vynechávala, i když mě to užíralo ze vnitř. Bavili jsme se o věcech co jsme dělali jako malé děti. Spíše já. Od doby co u nic nesloužil Dobby byl Draco sám. Přiznal se mi, že si s ním hrával. Je to až smutné. Zvláštní, že mu pořád neříkám jménem a ani on mě. Každým dnem poznávám více a více, že ho mám o dost více ráda než si myslím. Dost možný je, že to Sofí ví i dříve než já, ale nemám odvahu se jí zeptat, takže to nechám plavat a nechám to tak jak to je. To že se blíží něco nebezpečného, tuší skoro většina. Harry je pořád posedlý tím, kam se Malfoy ztrácí a dobrovolně spí na zemi, aby byl Malfoy v pokoji a on o tom měl přehled. Pořád ale nechápu, proč si ty pokoje nemůžeme rozdělit. Phebe a Blaise jsou pořád spolu a zatím je to mezi nimi v pořádku. Moje narozeniny, jsme oslavili v sobotu celý den zalezlý v pokoji. Tím myslí samozřejmě mě, Phebe, Hermionu, Harryho, Rona, Ginny, Sofí, Blaise a dokonce jsme propašovali i Lenku s Nevillem. Malfoy se tak párkrát ukázal. Pomocí kouzla 'ševelisimo' jsme zajistili, že naše hlasité smíchy nikdo neuslyší. Z naší party mimo Sofí a Ginny jsem nejmladší. A dostávám to schytat. Pořád si přeji už být na mojí koleji. Jo možná tu je sranda a on.... ale prostě já nejsem zmiozelka. Fred a Gerge mi poslali doslova šestnáct dopisů k narozeninám, protože mi bylo 16. Já je miluju. Ale co v nich bylo, bych mohla říkat čtyři dny.

Pondělí a to znamená, že víkend skončil a vstáváme brzy. V pondělí ráno máme dvouhodinovku s nebelvírem lektvary s Křiklanem. Ještě, že tak. Neumím si představit mít třeba jako první hodinu v pondělí OPČM se Snapem. Na zkoušky OVCE se učím skoro už i v noci. Je toho strašně moc a já mám zase chuť tu učebnici spláchnout. Phebe si vyrobila další woodoo panenku. Tentokrát Cho a Snapea. Opravdu bylo moc vtipné, když mu vytrhla vlasy a dostala týdenní školní trest, který končí dneska.

,,Jak jí vzbudit bez toho aniž bychom jí uhnaly zástavu z ledové vody?" ozval se nějaký hlas. Spala jsem, ten hlas byt jaksi tlumený a znala jsem ho. Komu může tak patřit. Je to sen? Provází mě mým snem mužský a mně známý hlas? To je dost ujetý.

,,Co jí normálně probudit, nebo jí nechat spát a zkusit to až si půjdem pro věci na hodinu, vy inteligenti!" další hlas co mně provází mým snem? Taky ho znám. Působí na mě příjemně i když teď byl chladný a nepříjemný. Pořád je to dost ujetý. Ale měla jsem i horší sny, třeba že jsem kuře a pojídá mě můj mudlovský strejda. Když jsem mu to řekla, oba jsme se asi hodinu smáli a dělali si z toho srandu asi další dva týdny po tom.

,,Dloubnu jí do oka" ozval se holčičí hlas. Tak jo, to už bylo divný. Mmám pocit, že se už probouzím, ale nechcou se mi otevírat oči. Merlin ví, co bych viděla.

,,Super moje holka nejen, že má úchylku na woodoo tentonosi, ale teď chce vypitvat svojí nejlepší kamarádku" ozval se opět klučičí hlas, ale zase jiný jak ty před tím. Smál se. Čtyři lidi na mě teď čumí jak spím. Je čas na to otevřít oči.

,, Ani se mě nedotkneš" vyletěla jsem do sedu a podívala se okolo sebe. Harry se opíral rukama o postel kde jsem seděla a klečel. Smál se na mě. To byl ten první hlas, Harry. Malfoy stál opřený o trám postele a pobaveně mě sledoval. Druhý hlas byl Malfoy. Phebe se smála a skoro až spadla na zem. Jo, ten hlas co mě chtěl bodnout do oka je ona. A Blaise co se pobaveně díval na všechny přítomné je ten s holkou. Všichni uživatelé byli oblečení.

I Solemnly Swear That I Am Up To No GoodKde žijí příběhy. Začni objevovat