POHLED NELLY FRENCIS SCAMANDROVÉ'
,,Sofi!" zakřičela jsem na mou blonďatou sestřenici asi přes půl chodby hradu.
,,Ještě jí nikdo nepozval a jaká náhoda, že ona zrovna hledá tebe" zasmála se a já se na ní zamračila.
,,Fajn, kam šla?" zeptala jsem se jí.
,,Nevím, asi ke zmiozelu. Kde jste byli celý den?" mykla rameny a pak se na mě zmateně podívala.
,,To je..to je na dlouho. " prohodila jsem a chtěla se vydat ke zmiozelské koleji, ale než jsem to udělala jsem se otočila s úsměvem zpátky k Sofí. Jenom se na mě nervózně podívala, jelikož věděla co mi došlo.
,,A copak tady, uprostřed poklidného večera děláš ty, co?" šibalsky jsem se na ní podívala a čekala co z ní vyleze. Mám pár možností. Buď tady čeká na nějakou nelegální objednávku Bertíkových fazolek, někoho špehuje a ta poslední a nejvíce pravděpodobná je, že na někoho, tím myslím na nějakého pohledného klučinu s kudrnatými černými vlasy a o rok staršího gentlemana.
,, Mám tu schůzku" odpověděla. Přimhouřila jsem oči.
,,Jo tak schůzku" uculila jsem se na ní. Zrovna teďka má víc jak chuť na mě hodit avadu.
,,Ano schůzku" zvedla obočí.
,,Tak jo. Tak teda schůzku. Dobře" usmála jsem se a začala pomalu couvat dozadu od ní směrem kam jsem se chtěla vydat.
,,Super, uvidíme se na večírku" usmála se na mě, tím jejím vyjímečným úsměvem, který říká 'jsem naprosto čistá'. Hold šarm z Krásnohůlek se nevytratí hned.
,,Jasný a vyřiď Deanovi, že mu dám ten úkol" řekla jsem , když jsem byla už na odchod od ní. Zamířila jsem tedy do zmiozelský společenky s nadějí že po cestě někde odchytím Ginny. Teď mi došlo, že jsem celý den vlastně neviděla blonďáka. A ta naše válka už tak nějak asi taky ustala, nebo nevím co se stalo. Zvláštní, kde asi tak celý den může být. Mám zase pár dalších typů, ale nechci tím vyvolat nic strašnýho nebo tak.
,,Ale,ale." ozvalo se za mnou. Proč vždycky, když se o něm bavíme nebo na něho myslím.
,,Co potřebuješ?" otočila jsem se na něho. Stál opřený o zeď s tím jeho typickým ušklebkem.
,,Co by, Scamandrová. Jenom mě tak zaujalo, že prej ještě nemáš doprovod na ten stupidní večírek" ušklíbl se a sjel mě pohledem. Jsem znechucená, zmatená, nervózní a překvapená.
,,A to by tě tedy taky mohla zaujmout, že náhodou mám" odpověděla jsem mu a založila si ruce na hrudi. Mám doprovod, ale někde mi tady běhá po hradě a snaží se mě najít tak jako já ji. Zajímalo by mě co mu je po tom. Aby se mi mohl vysmívat, že mě nikdo nepozval? I kdyby ne, já nepotřebuju nějakého přitroublýho kluka co by mi říkal co mám a co nemám dělat. Já jsem doprovod a společnost sobě samotné.
,,Mohu vědět koho?" co to hraje za hru zase? Napodobila jeho úšklebek. Podíval se někam za mě a hned po tom mě do očí. Kruci, jakákoliv to je hra tak vyhrává a mně se podlamují kolena. Vzpamatuj se, teď bych si nejradši nafackovala a jemu taky.
,, A mohu vědět zase já něco?" přistoupila jsem k němu blíž. Tahle hra je pro dva a já ho nenechám vyhrát. ,,Proč se staráš" musela jsem zvednout hlavu abych mu viděla do očí. Jeho obličej se změnil. Koukala jsem mu do očí cítila jeho dech, jeho vůni a jeho hlasitě bijící srdce. Nebo moje. To teď taky bije dost nahlas.
,,Přiznej si to Scamandrová" zašeptal a přibližoval se ke mně blíž. Bože ne, to je už moc. Mám i nějaký osobní prostor a zrovna teď ho přerušil.
,,Nemám co Malfoy" řekla jsem co nejvíce ledabyle a pořád mu koukala do jeho očí. Přiznávám, že možná k němu pořád něco cítím. MOŽNÁ, ale bude to někde hodně hluboko a k tý jeho lepší verzi sama sebe a ne k týhle namyšlený verzi co si myslí, jak moc může být nade všemi a poroučet jim. Pořád se ke mně přibližoval a já se snažila odstoupit, ale v týhle chvíli to bylo fyzicky nemožné.
,,Vím, že mi chceš dát pusu a chceš mě." řekl skoro až svými rty na mými a já se zarazila. Tak to ne pane, vy se nebudete chovat jako povýšený snob. Jo chtěla jsem, ale teď už ne. Jak jsem řekla, já jsem společnost sobě samotné.
,,Jediný co asi tak chci je, ti bodnout hůlku do oka, Malfoy" sykla jsem mu do obličeje a odkráčela pryč. Z nějakého důvodu jsem měla na krajíčku, ale udržela jsem se. Ukápla mi jedna slza, kterou jsem ihned setřela. Kde je ten Draco co s náma hrál člověče nezlob se nebo ten co mě odnášel na ošetřovnu? Nechápu jak může být tak náladový a jak se dokáže ze dne na den změnit.
Prošla jsem snad celou školu, ale Ginny jsem nikde nenašla. Křiklanův večírek pro 'vyvolené' studenty, začíná asi za půl hodiny a já běhám po hradě s rozsvícenou hůlkou jako idiot. Ne, že by byly chodby nějak extra tmavé, ale pokaždé když jsem večer na chodbě tak jí mám rozsvícenou, jen tak pro moje ujištění. Autistka. A strach.
,,Nelly!" ozvalo se odněkud. Chvilku mi trvalo než jsem našla zdroj zvuku a podařilo se mi to.
,,Ginny! U Merlina hledám tě více jak dvacet minut" obejmula jsem jí celá šťastná že jsem jí konečně našla. Nebo ona spíš našla mě.
,,Nápodobně. Takže Nelly Frencis Scamandrová, jsi pro abychom spolu šly opakovaně na Křikův klan?" řekla se smíchem v hlase.
,,S radostí slečno Weasleyová" zasmála jsem se a obě jsme se vydaly chodbou ku předu. Ještě prstýnky a je to dokonalý.
,,Takže se potkáme před Velkou Síní za dvacet minut jo?" otočila se na mě Ginny, když se naše cesty měli odpojit.
,,Jasně a jenom tak pro informaci" ještě jsem jí zastavila než odešla. ,,Pan Potter je dneska taky nějak veselej. Né že by jsi s tím měla co dočinění" samozřejmě že má ,,Ale dneska byl dost jinej tou lepší verzí, takže by to tak i mohlo i zůstat" zasmála jsem se. Naznačila jsem ji, aby se s polu prostě nepřestávali stýkat.
,,Beru na vědomí" mrkla na mě a každá jsme se vydaly jinou cestou. Pochopila to.
----------
,,Harry, jsi jako cvičený pes co hlídá a pak sní svoji kořist." vyjela po něm naštvaně Hermiona.
,,Hermiono, já vím co jsem viděl." bránil se pořád Harry a já jenom přihlížela, jelikož jsem vážně do týhle konverzace nechtěla být zapojena a lituji, že jsem přišla.
,,Třeba sis to jenom špatně vyložil. Třeba mu chce pomoct jenom s učením nebo tak něco" nevím proč bych měla Malfoye bránit, ale i tak to dělám. Blbý je, že Harry už něco tuší a tento incident, kdy viděl Snapea s Malfoyem na chodbě se hádat mi moc nepomáhá. Kdyby tady byla Phebe už by Harrymu přistála jednu nebo dvě facky.
,,Pochybuju. Říkám vám, že je smrtijed a má nějaký úkol co musí vyřešit. Snape mu s tím chce pomoct, nebo tak něco" on si nedá pokoj. Je už po večírku a my jsme se procházeli po chodbách, kde nám Harry vypráví jak špehoval učitele se studentem. To zní trošku pervérzně jak nad tím přemýšlím. Ale blbý je že Harry má pravdu, to je pak už těžký ho od toho odvrátit.
,,Ano, ale sám si řekni, k čemu by ty-víš-kdo potřeboval někoho jako je Malfoy" díky bohu za to že Hermiona ho nepodezírá. Alespoň pro zatím.
,,To ještě nevím" vydechl Harry a já se jenom podívala na Hermionu co sama vypadala jako by byla v koncích z promlouvání mu do duše. Hlasitě jsem si povzdechla.
,,Nevím jak vy, ale já jdu spát. Zítra odjíždíme a já se musím připravit na ten dlouhý monolog zítra u snídaně co bude říkat Brumbál" zívla jsem si a přejela pohledem ty dva.
,,Jo máš pravdu, tak zítra ráno" rozloučila se s námi Hermiona a vydala se ke své koleji stejně jako já s Harrym.
