Pohled Phebe Falcon Blackové
,, Jak jistě všichni víte dočasný výměnný pobyt na jiných kolejích je ukončen. Jsem si jist že už se těšíte na své staré koleje a kamarády...." Bla bla bla. Brumbál ještě něco mumlal ale já ho neposlouchala. Škatulata skončila tečka konec co víc na to chceš ještě probírat!? ,,... famfrpálové týmy zůstanou tak jak byli zařazeny před tím...." Teď jsem napřáhla uši a zaposlouchala.
,, To nechápu? Takže já budu teď v Nebelvírské týmu nebo jak?" Postěžoval si Ron který už si zase něco ládoval do pusy.
,, Poslouchal jsi vůbec? Ne, ty i všichni ostatní zůstanete v tom týmu v kterém jste se účastnili konkurzu." Vysvětlovala Hermiona. Ron to zřejmě nepochopil a nebýt jeho plné pusy už by nás bombardoval otázkami. ,, Ach, takže ještě jednou pro takovéto polomozka jako jsi ty. Budeš hrát dál za Mrzimorský tým, tak jako Nelly za ten zmiozelský. Pochopeno?" Ron na to nic neříkal jen se zatvářil hrozně uraženě. Všichni jsme se mu zasmáli. Teda až na Nelly která se zasmála jen tak na oko. Mě nepodfoukneš. Na to tě znám až moc dobře.
Chtěla jsem se jí na to zeptat až budeme odcházet jenže nastal takový šrum že mi zmizela v davu studentů.
,, Phebe. Hrozně si nám chyběla." Astrolie mě přivítala obrovským obětím a po ní i Daphne.
,, Vy mě taky." Odpověděla jsem. Jako jo trochu mi chyběli když byly v Havraspáru ale Nelly a Harryho bych měla na pokoji mnohem raději. Já mám mnohem víc kamarádů v ostatních kolejích než tady.
,, Musíš nám toho tolik povědět.
Co jste dělali tady ve Zmiozelu?
Jaký byli vánoce a Silvestr?
Co ty a Blaise?" Holky byli z návratu do své koleje k uvytržení. Nemohla jsem je zastavit. Nemají někde vypínač?
,, Všechno vám to povím hned jak se dostaneme na pokoj. Zítra je sobota takže s brzkým vstáváním si nemusíme dělat starosti." To jsem si alespoň myslela dokut se těsně před vstupem do koleje neobjevil Marcus Flint kapitán zmiozelského týmu.
,, Phebe tady máš nový tréningový plán na toto pololetí. Je čas pořádně zabrat takže žádné pozdní příchody neomlouvám. Nezapomeň že tě můžu kdykoliv nahradit." To ne. Už jsem se bála že by si snad mohl být snesitelný. To s tebou rodiče praštili o zem když jsi byl malý nebo máš jiné vysvětlení pro tvé dinosauři zuby?
,, Děláš si srandu? Zítra trénink už v pět hodin ráno? To je nelidské mučení!" Ještě jednou jsem se pořádně podívala na pergamen který mi dal.
,, A přijď v čas!" Zavrčel na mě a pak odešel. Což bylo v tu chvíli jeho jediné štěstí. Já vstávání velmi brzy ráno rovná se vražda šéfa týmu nenápadně podobnému právě tomu našemu.
Vyvalila jsem si věci a nehledě na to jak moc brzo bude vstávat jsme si s holkama povídali až do tří do rána. Pansy nás jako vždy ignorovala jen občas prohodila nějako tu jízlivou poznámku.
,, Kolik je hodin?" Vyletěla jsem z postele když jsem si uvědomila že mi nezazvonil budík. Bylo přesně čtyři padesát pět. To nemám šanci stihnout. Obula jsem si boty, popadla hábit, nové koště co jsem dostala k Vánocům které jsem ještě nestihla uklidit do takové té místo kam se košťata dávají. Ještě v pyžamu, neučesaná jsem vyběhla z hradu. Nemám moc času. Mám tam být za necelých pět minut a hřiště je hodně daleko. Nasedla jsem na koště a letěla přímo k hřišti. Nikde jsem se nezastavila ani neohlížela. Vtrhla jsem do stanu kde se na mě všichni velmi pobaveně dívaly.
,, Máš štěstí." Zavrčel Flint. Bylo přesně pět. Posadila jsem se vedle Nelly která mi usínala na rameni. Převlékla jsem se do hábitu, vlasy si hodila do culík u všichni jsme vyrazili na hřiště. Nikdo z toho brzkého vstávání nebyl nadšený. A už vůbec tomu nepřidalo že zrovna začalo lít jako z konve.
,, Jaká škoda. No tak já jse jdu dospat." Zasmála se Nelly ale už i jí muselo být jasné že budeme hrát tak či onak.
,, Deset koleček. Hned!" Zakřičel Marcus a všichni jsme se vznesli vzhůru. Já ho vážně zabiju. Protože nikdo z ostatních týmů není tak blbý aby trénoval hned v první den příjezdu hráli jsme až do deseti.
,, Dělej Phebe nebo než si to rozmyslí a nechá nás hrát dál." Pobídla mě Nelly a já vyskočila z lavičky. Byli jsme mokrý jak myši.
,, Co se ti včera stalo?" Zkusila jsem nahodit téma.
,, Nic." Popřela celý včerejší večer.
,, Ne ne ne. Tohle na mě nezkoušej. Já poznám když ti něco." Konečně jsme došli do hradu.
,, No tak to očividně nepoznáš protože mě nic není!" Zakřičela a zamířila rychlím krokem k buclaté dámě.
,, Udělala jsem ti něco?" Dohnal jsem ji na schodech a chytila za zápěstí abych jí zastavila.
,, Ne! A přestaň pořád myslet jenom na sebe! Ty i Malfoy jste úplně stejní!" Vysmykla se z mého sevření a utíkala nahoru. Vím že to tak nemyslela ale i tak jsem naštvaná. Když jsem dorazila k mému pokoji, mokré věci už uschly.
,, Draco Malfoyi! Okamžitě vyklop co si jí udělal!" Vletěla jsem do jeho pokoje.
,, Před chvílí odešel." Zasmál se Goyl který s ním sdílí pokoj. ,, Mám mu něco vyřídit?"
,, Jo, že ho nejspíš zabiju až zjistím co se stalo." S těmi slovy jsem odešla z pokoje a cítila se poněkud trapně.
,, Koho že to plánuješ zabít? Abych se na to mohl přípravit." Za mnou stál Blaise který chtěl nejspíš jít do svého pokoje.
,, Malfoye." Zabručela jsem. ,, Teda nejspíš"
,, Co ti udělal tak hroznýho že plánuješ jeho funus?" Blaise byl z toho hrozně pobavený. Taky nejspíš z toho že moje šaty byli sice suché ale vlasy se rozhodli že takhle zůstanou.
,, To ti povím cestou na oběd." Po pěti hodinovém tréningu mám vážně hlad.
,, Mě teda nic neudělal. Ale Nelly nejspíš ano." Vyprávěla jsem mu o všem co se dneska stalo. O naše tréninku, o tom jak jsem na Nelly naštvaná a o tom kde zahrabu blonďatou hlavu.
,, Hádám že dneska sedíme u zmiozelského stolu?" Na Blaisovu otázku jsem jen přikývla. Já s Nelly se neumíme dlouhodobě hádat takže to za chvíli v pohodě.
Zbytek dne jsem byla s Blaisem, Sofi, Ginny a Deanem. Nelly jsem se vyhýbala jak jen to šlo a ona mě taky.
