Pohled Phebe Falcon Blackové
,, Phebe vstávat už tak jdeme pozdě na snídani.." probudil mě jemný hlas Astrolie která si zrovna nasazovala hábit.
Daphne už asi odešla na snídani nebo nevím kde je, ale v pokoji určitě ne.
,, Ještě chvilku." Zakuňkala jsem a otočila se na druhý bok. Je pátek a já vážně nemám náladu na výbuch mého nepovedeného lektvaru.
,, Phebe Falcon Blacková jestli okamžitě nevstaneš z postele dojdu pro Scamanderovou a ta tě odsud vyštípe sama a ty víš že to nebude dvakrát příjemné probuzení!" Pohrozila Astrolie, vyletěla jsem z postele jako šíp na což se mi zamotala hlava protože nízký tlak.
,, Žiješ?" Zasmála se když uslyšela tu obrovskou ránu kterou jsem způsobila svým velkolepým pádem.
,, Neměla bych?" Opáčila jsem a oblékla si hábit. Dorazili jsme na snídani kde už věčina studentů dojídala poslední kouseky své snídaně. Očima jsem zaměřila Nelly a vyrazila za ní. Seděla mezi Ginny a Hermionou, naproti nim si to čiloval Harry a Ron a zbytek jsem nějak nezaregistrovala.
,, Zduř" pozdravila jsem všechny účastníky stolu.
,, No nazdar. Moje milá zlatá mohla by si prosím promluvit se svým milým drahým přítelem aby nám v pět hodin ráno nelezl do pokoje a nebudil mě tam?" Řekla Nelly takovým tím polonaštvaným tónem u kterého se usmívala sarkastický úsměvem.
,, On tam někdo byl?" Vyhrkla zmatená Ginny které poslouchala naši konverzaci. ,,Jakože na mě někdo v noci koukal? To je nechutný" otřepala se.
,, To bych samozřejmě mohla..."začala jsem je trochu napínat a pak řekla
,,... ale neudělám protože mě baví hrát naštvanou."
,, Takže nejsi naštvaná?" Teď byla pro změnu zmatená ona.
,, Jasně že jsem naštvaná. Nenechá mi ani trochu soukromí a šťourá se v minulosti. Ale né tak moc jak si zřejmě myslí když se vám kvůli tomu vkradl do pokoje." Usmála jsem se a napila se toho odporného dýňového džusu, který měla Nelly před sebou. Nechápu jak to může pít.
,, Takže testuješ co udělá, mateš mu hlavu, zahráváš si s jeho city aby jsi zjistila jak se zachová?" Nelly vykulila oči .
,, Přidáš se?" Šibalsky jsme se na ni usmála.
,, To si piš že jo." Odpověděla a všichni společně jsme vyšli k učebně lektvarů.
,, Dobrý den studenti dnes budeme dělat Amarovu číši." Do třídy přišel profesor Křiklan a oznámil co dneska můžu pokazit. Seděla jsem u kraje vedle Nelly která seděla mezi mnou a Harrym.
,, Slečno Blacková né že bych vás chtěl nějak podceňovat ale dochází nám kotlíky takže dneska budete ve dvojici se slečnou Scamanderovou." Požádala mě profesor a Nelly se zatvářila poněkud zděšeně.
,, Tak fajn ale na nic nesahej a nic tam neházej pokud ti to neřeknu. Rozumíš?" Důkladně a stručně mi řekla co vlastně všechno můžu.
,, Není se čeho bát-" chtěla jsem pokračovat ale Harry si usmyslel že se tak nestane.
,, Není se čeho bát? Phebe nic proti ale když stojíš vedle kotlíku pod kterým hoří oheň a kolem tebe je spousta nebezpečných, jedovatých a především výbušných látek. Tak se je vždycky čeho bát" Nelly se začala smát. No dobře možná má v něčem pravdu.
,, Fajn uznávám možná mi sem tam něco bouchne." Zvedla jsem ruce na znamení že se vzdávám.
,, Phebe od doby co máme lektvary se zvedla spotřeba kotlíku asi o 50%." Pokračovala Nelly. Tohle je jen tak nepřejde.
