POHLED NELLY FRENCIS SCAMANDROVÉ'
,,Musíme vymyslet něco originálního, aby nevěděli že něco takového přijde" začala jsem plánovat další útok na ty dva idioty co nám před týdne jako odplatu za pavouky v pokoji, dali do jídla projímadlo. Aragog nám neprošel, v lese jsme ho s Harrym nenašli na jeho místě a tak jsme to radši vzdali dřív, než by nás tam někde sežrali jeho děti, nebo popřípadě nás tam rozdupali kentauři, nebo vylezla z poza stromu Umbridgeová, to by byl můj konec. Takže jsme zvolili variantu B a to byli jenom pavouci
,,Musíme na to chytře" ozvala se Ginny. Zrovna byl čas oběda a my seděli všichni u nebelvírského stolu.
,,Ono to ještě neskončilo?" zasmála se Phebe co seděla naproti Ronovi. Všichni jsme na ní hodily naštvaný pohled. Přichází o fakt hodně.
,,Samozřejmě, že ne. To projímadlo dali do jídla všem, teď jsme na tahu my. Je správný čas na to, být v přesile" ujala se slova Hermiona. Podívala jsem se na ní a ona na mě mrkla. Shrneme s všechna fakta. Od toho večera co jsme jim do pokoje dali pavouky je Phebe veselejší, to za prvé. Za druhé, veselejší je i Zabini. Za třetí, on v tom pokoji nebyl, když se to stalo a Phebe s námi taky nebyla. Za čtvrté pořád někam mizí a nenápadnost ani jednomu nejde, hlavně když každý den mizí oba z hodiny dějin čar a kouzel. Profesor Binns si toho nevšimne nikdy. Na to že je to duch je nudný jak patník a mluví rychlostí slimáka v zahrádkách profesorky Prýtové. Nejnudnější hodiny vůbec. A za páté, Sofí. Nejsem blbá, aby mi to nedošlo, ale prozatím nic neříkám. Ale i tak nás zradila, když řekla Zabinimu o pavoukách. On si to má taky odskákat ne jenom Malfoy.
,,Alžše jakhý mháme pvan na další uok?" zahuhlal Ron s plnou pusou.
,,Cože to říkal?" podívala se na nás Sofí. Musela jsem se usmát. Ještě nemá takový tréning jako my na to, rozumět Ronaldovi, když má plnou pusu jídla.
,,Prej, jaký máme plán na další útok" přetlumočila jsem Ronovu větu a zamyslela se. Jo to bych taky ráda věděla. Už my dochází nápady a to se mi nelíbí. Hermiona má pravdu, musíme být v přesile. Do Velké Síně vešel Malfoy a usedl na svoje svaté místo vedle Zabiniho. Všiml si, že se na něho koukám a podíval se na mě. Věnovala jsem mu znechucený pohled a on si jenom ušklíbl na odpověď.
,,Takže kdo všechno teď má volno? My, jakože zmiozel nic nemáme a havraspár tuším že taky. Nebelvír má jednu hodinu s mrzimorem že? A vy s Ginny máte taky už padla ne?" začala jsem konverzaci, když se nikdo neměl do slova.
,,My máme s Ginny dvouhodinovku s Hagridem, takže pak vá najdem" začala Sofí a já si povzdechla. Ginny má dobrý nápady a Sofí má dobrý doplňky do různých návrhů. Podívala jsem se na Hermionu.
,,Já jsem volná" usmála se. ,,Ale musím ještě do knihovny. Profesor Kratiknot, od nás jako od havraspáršským studentů vyžaduje seminárku na formule, které bude používat jako podklad pro prvňáky a druháky. Popravdě se mi to dělat vůbec nechce, ale slíbila jsem Lence, že s ní budu, abych jí zachránila před Cho" smutně se na mě podívala. Povzdechla jsem, znovu.
,,Sakra..." zaklela jsem. Ron pořád jedl a jenom naslouchal děj u stolu. Jak jsem sama řekla, teď má bylinkářství s nebelvírem. ,,Tak se uvidíme pak" plácla jsem se rukami do stehen a zvedla se od stolu. Harry s Phebe mě následovali.
,,Pak nás někde najdete" oznámil Harry a odešli jsme z Velké Síně pryč. ,,Tak co Phebe?" zeptal se Harry, když jsme procházeli školními pozemky směrem do druhé části hradu kde je naše kolej.
,,Co?" zeptala se nervózně.
,,Už jsi změnila názor?" usmál se na ni. Konečně jsme vešli zase dovnitř do vyhřátého hradu. To mi připomíná, že bych už mohla někoho, tím myslím Ginny, pozvat na ten Křiklanův Vánoční večírek, co se koná mimochodem už za čtyři dny a pak hurá na Vánoce zase domů.
,,Ne! Můj názor je můj názor a nikdo mi ho nezmění" odpověděla roztržitě. Ani lát neumí.
,,Samozřejmě že ne" zasmála jsem se. Hodila po mně vražedný pohled a já jí ho velice ráda oplatila. ,,Jo a Harry je ti jasný, že tomu večírku se nemůžeš vyhnout. Křiklan to zařídil s Brumbálem tak, aby jsi mohl dorazit. Prej tě chce představit nějakým svým přátelům." skočila jsem před ně a šla pozadu. Harry si vzdechl. Haha chlapče, jednou to přijít muselo.
,,Už se mi to tak hezky dařilo" zaskuhral.
,,Od kud si to vůbec zjistila zase" zasmála se Phebe.
,,Tajné zdroje" zasmála jsem se a ti dva se mnou. Zabočili jsme ke schodům do přízemí hradu a dorazili k naší koleji.
,,Zelený taburet" zadala jsem heslo a všichni tři jsme si to namířili do pokoje. Skočila jsem na postel a lehla si na břicho. Harry udělal to stejný a vzal si Pobertův plánek do rukou. Překvapilo mě to, už dlouho ho nevytáhl.
,,A já naivně myslela, že tě už konečně přestal bavit" zasmála jsem se a Phebe se otočila tak rychle až skoro zchodila všechny knížky v polici u které stála.
,,Mám pocit, že dneska konečně zjistím kam Malfoy chodí. Nechal jsem tomu průběh a jenom jsem sledoval jakým směrem se vytrácí a mám pocit, že chodí do sedmého patra, ale-" začal vysvětlovat, ale Phebe ho přerušila. Dívala se na mě vyděšeným pohledem, jelikož byl Harry zatraceně blízko k tomu, aby zjistil kam blonďák chodí.
,,Ale nic ti do toho není." dokončila Phebe za něho větu. ,,A to na tom plánku vidíš všechny, že?" dodala na konci. Mřimhouřeně jsem se na ní koukala a pak se podívala na Harryho. Oba jsme na něco mysleli. Já vím na co jsem myslela a na co Harry nevím. Ale mám pocit že mu to došlo, podle jeho výrazů.
,,-Ale nevím co v tom patře chce" dokončil Harry svou větu, kterou za něj dokončila Phebe. ,,A ano vidím tam všechny, proč se ptáš?" pobaveně se podíval na mě a pak zase na ní. Všechno jsem to sledovala a náramně se bavila. Vlastně jsem taky přemýšlela nad tím, co by se stalo, kdybych Harrymu jako odplatu pro Malfoye, prozradila kam chodí?. Ne to neudělám, mám ještě nějaké svědomí a to by vůči blonďákovi nebylo fér.
,,No jen tak. Zajímalo mě to" zasmála se nervózně a Harry se na mě podíval. Vlastně já nevím jestli to ví. Nic jsem mu neřekla. Ale oba se na sebe vždycky podíváme. Zajímavý. doufám že má na mysli to stejný jako já.
,,Fajn, ráda bych si tady s váma ještě povídala, ale potřebuji vymyslet odplatu a tady mi to nejde. Jde se mnou někdo za Uršulou?" zvedla jsem se a a podívala se na ně. ,,Super chápu, taky vás miluju. Takže já jdu a vy pokračujte v činnosti co právě teď děláte. Tím myslím, že si Harry bude stalkovat Malfoye a Phebe se bude hodinu rozmýšlet jestli za ním jít nebo ne, aby jí neviděl Harry. Ups to jsem říkat neměla." zasmála jsem se a Harry se na mě pobaveně podíval. Jo, myslel na to na co já.
,,Jak to k sakru-" chtěla začít Phebe, ale já ji přerušila.
,,Jejda to je hodin, už musím jít" podívala jsem se na své imaginární hodinky a Harry se pořád smál. Chudinka Phebe jenom zmateně stála.
,,Já pak dojdu" řekl mi ještě Harry. Pheobe se konečně vzpamatovala.
,,Mrcho!" zakřičela na mě když jsem už odcházela.
,,jasně" zakřičela jsem nazpět. Hezky jsem si to mířila ven z koleje a vyšla schody nahoru. Někdo mě zatáhl za zápěstí a s rukou na mé pusu, abych asi neřvala, mě zatáhl za roh. Tak takhle se člověk cítí, když ho někdo unese? Super. Automaticky jsem sáhla druhou rukou po hůlce a pro moje neštěstí byl dotyčný rychlejší a hůlku mi vzal. Zatím jsem nevěděla kdo to je byla jsem zády. Jediný nápad jak se dostat z toho sevření byl, mu ruku olíznout.
