Chapter 65

6 0 0
                                    

POHLED NELLY FRENCIS SCAMANDROVÉ'

Tak a teď to mám kvůli němu zavařený na celý zbytek školního roku. Kdyby ten zmetek neprovokoval, ta tu teď nestojíme zmrzlí před hradem s McGonagallovou.

,,Mám pro vás dvě otázky, slečno Scamandrová a pane Malfoy" řekla celkem mile, to je překvapení. Malfoy vypadal, jako by se nic nedělo a myšlenkami byl zcela jinde než v téhle situaci. Zaregistroval můj pohled na něj a hlavu natočil ke mně s mírným úšklebkem. Zamračila jsem se na něho a otočila se k profesorce. Plavání v lednu jsem sice neplánovala, ale otužování to bylo dobrý.

,,Ano paní profesorko? Moc se omlouvám, ale věřte mi to nebo ne, že za to může on!" ukázala jsem na něho vedle sebe.

,,Tak to teda ne, nesnaž se to hodit na mě" zamračil se a složil si ruce na hrudi.

,,Uklidníme se, ano? To tu teď neřešíme, slečno" podívala se na mě paní profesorka a já se začala pomalu ale jistě ztrácet.

,,Promiňte paní profesorko, ale pokud tady nejsme kvůli tomu, proč tady stojíme v mokrém oblečení a mrzneme?" tázavě jsme se na ní podívala.

,,Připomínáte mi vašeho otce slečno Scamanderová. A to že tu mrznete, berte jako váš trest" zadívala se někam za nás. Usmála jsem se nad její poznámkou. Připomínám jí táťku. Hrdě jsem se ad tím usmála.

,,Trest, fajn. Moc jsem si to užil a teď bych se šel rád najíst" prskl po ní Malfoy a chystal se jí obejít.

,,Tak to ani náhodou pane Malfoy" zarazila ho profesorka. Co si myslel, že jenom tak v klidu odejde? Opravdu chytrý nápad pane Malfoy. Musela jsem se tomu uculit, bez toho to nešlo.

,,První otázka zní, proč si myslíte, že jste přepravování na loďkách do školy?" zvedla obočí a přejela nás pohledem.

,,To bude určitě hodně důvodů, paní profesorko" nervózně jsem se na ni podívala.

,,Správně slečno. Měli jste štěstí, že jste nerozlobili vodní lidi" přísně se na nás podívala. ,,Je jen otázkou času, kdy si budou stěžovat, že je někdo vyrušoval."

,,Moc se omlouváme paní profesorko" podívala jsem se na Malfoye a on po chvilce nuceně přikývnul na souhlas. ,,To nás vůbec nenapadlo"

,,Tak a teď rychle dovnitř a převlékněte se do něčeho suchého." usmála se a mně spadl ze srdce kámen. Usmála jsem se na ní a oba jsme se vydali ke hradu.

,,Máš za co" odsekla jsem a začala hledat svůj kufr v tuně dalších.

,,Nic jsem neřekl" ušklíbl se.

,,Právě proto. Aspoň poděkovat je slušnost." prokroutila jsem očima. Ani poděkovat to neumí. Jak se mi toto může...teda mohlo líbit.

,,Za co?" zasmál se.

,,Že jsem nás z toho dostala" konečně jsem našla svůj kufr a vytáhla první oblečení co jsem našla a nahrádní hábit. Nějakou náhodou u mě byl i ten Phebeiin tak jsem ho vyndala taky. Asi jsem ji o omylem přibalila.

,,Jenom jsi odpovídala na otázky" ušklíbl se.

,,Ale za oba, a ty ses tvářil jako idiot" začala jsem si sundavat tričko.

,,Nikdo se tě nep-" nedořekl to a já se za ním otočila. Všichni jsou stejní. Ani převlíknout se nemůžu.

,,Co je? Nemůžu se převléknout?" zvedla jsem k němu obočí.

,,To mě nikdy nepřestane překvapovat" ušklíbl se.

,,Co zas? Jenom se převlékám. To snad komentovat nemusíš" oblékla jsem si suché oblečení a udělala falešný úsměv. Malfoy si začal sudavat triko aby se taky převlékl a já jenom jak idiot zírala. Jo nespletla jsem se. Bože jeho břicho, jak to dokázal vypadat tak perfektně, ale chovat se jak kretén. Zaregistroval můj pohled a jenom se ušklíbl. Rychle jsem ucukla pohledem a sebrala ze země hábity. Chtěla jsem se narovnat a vydat se do Velké Síně za ostaními, ale Malfoy mi v tom zabránil tím, že když jsem se zvedla stál přede mnou už v suché oblečení. Byl strašně blízko u mě a já z toho málem omdlela. Cítila jsem zase jeho vůni a dech. Jeho teplo a prostě všechno. Koukal mi do očí a já z toho měla husinu. Začal se přibližovat blíž ke mně a já zaváhala. Sakra co to dělám. Už byl ode mě pouhých ani ne centimetrů. Prostě jsem tu vzdálenost mezi námi přerušila a přitiskla své rty na ty jeho. Chytil mojí hlavu do své teplé dlaně a já mu dala ruce za krk. Právě teď mi v břiše lítalo několik motýlků a já myslela že zešílím. Úžasný pocit být tak strašně blízko němu. Oddálila jsem se od něho a on opřel svoje čelo o to moje. Vypadal spokojeně, ale já nebyla. Co se to k sakru stalo. Udělala jsem od něho krok dozadu a n na mě jenom zmateně koukal.

,,Tohle se nestalo, jasny?" vyvalila jsem ze sebe a on se zamračil.

,,Fajn" prsknul a oba jsme se v bezpečné vzdálenosti dostali do Velké Síně. Malfoy bez pohledu na mě si šel sednout ke zmiozelu kde si sedl za Pansy a já ho chtěla praštit něčím. Sedla jsem si tedy mezi Harryho a Rona a Phebe podala hábit. Moudrý klobouk už něco povídal.

,,Kde si ho našla?" zeptala se mě Phebe a já se na ní podívala.

,,U- u- byl u mě v- v kufru" vykoktala jsem ze sebe.

,,Stalo se něco Nelly?" zeptal se mě Harry a já zakývala že ne. Sofí se na mě podívala a pod stolem do mě kopla abych se na ní podívala. Naznačila jsem jí že ji to řeknu pak.

,,Už se těším zpátky do nebelvíru" rozplýval se nad tou myšlenkou Ron a já jenom příkývla. Pořád jsem byl strašně zmatená co se stalo.

,,Asi budu zvracet" zašklebila se Ginny a Hermiona hned potom taky.

,,Proč?" zeptal se zmateně Blaise co seděl vedle Phebe a držel ji za ruku. Ginny ukázala ke zmiozelskému stolu a všichni se jako na povel otočili.

,,Bože fuj" zakřenila se Phebe a Blaise se jenom smál. To snad nemyslí vážně. Pan Molfoy si vyměňoval sliny s Pency a mě se zvedl žaludek. Ten parchant. Nemůžu říct, že mě to nezabolelo, ale teď jsem spíš byla naštvana jak nikdy. Může mi někdo vysvětlit co si ten kluk prostě myslí? Já to nechápu.

,,Ticho prosím!!" rozezněl se Brumbálův hlas po Velké Síni.

I Solemnly Swear That I Am Up To No GoodKde žijí příběhy. Začni objevovat