Gangsta Paradise

12. Zase příště

Elle

Byl to hezký den. S Harrym jsme si vyšli do naší oblíbené cukrárny. Povídali jsme si o všem možném tak, jako vždycky, když v tom se zeptal na něco, co jsem nečekala. 

"Takže, kdy si mi chtěla říct, že máš za týden narozeniny?" Zaskočil mi kousek zákusku, který jsem měla v puse a já se začala na půl dusit a na půl kuckat. 

"Odkud to víš?" zeptala jsem se ho podezíravě. 

"Prostě to vím. Myslela sis, že to přede mnou utajíš?" začal mě popichovat. 

"Já jen moc narozeniny neřeším," řekla jsem a ani to nebyla lež.

"Jak můžeš neřešit narozeniny?" zeptal se nechápavě. Pokrčila jsem rameny v bezradném gestu.

"No, tak teď je řešit začneš," řekl a tajemně se pousmál. Zamračila jsem se.

"Jak to myslíš?" snažila jsem se z něj dostat víc.

"Tak, že pro tebe mám překvapení," odpověděl tajemně. Moje srdce se rozbušilo o něco víc. Byla jsem zvědavá a natěšená. Tohle bylo poprvé, co jsem ze svých narozenin měla dobrý pocit.

"Jaké?" zeptala jsem se a snažila jsem se nedávat najevo své nadšení.

"Uvidíš," mrkl na mě spiklenecky. 

Najednou mi zapípal můj mobil. Přišla mi zpráva od mámy, že mám jít hned domů. Sklopila jsem pohled. Proč zrovna teď?

"Budu už muset jít," podotkla jsem a začala se zvedat.

"Doprovodím tě," řekl obratem Harry. Pousmála jsem se. Tolik jsem si přála, aby to opravdu mohl udělat. 

"Zvládnu to sama," ujistila jsem ho a vyšla ven. 

"Počkej!" křikl a vyběhl za mnou. 

"Nemyslím si, že bys to nezvládla. Jen chci s tebou být o něco déle," řekl klidným hlasem. Usmála jsem se. Po tomhle jsem toužila celý svůj život.

"Dobře, ale jen kousek," řekla jsem rozhodně. Nemohla jsem dovolit, aby o něm věděl můj otec. 

Šli jsme a byli si čím dál tím blíž. Jeho holá páže byla na milimetry od té mojí. Cítila jsem elektrické výboje, které jakoby přeskakovali mezi námi. Velmi lehce se jeho malíček dotkl mého a pomalu se za něj zahákl. Srdce se mi rozbušilo stokrát rychleji. Pak se na spojily naše dlaně a já v ten moment poprvé poznala, co to znamená mít motýlky v břiše. 

Zastavili jsme na rohu naší ulice. Dál už jsem s ním jít nemohla. Zavřela jsem oči a zklamaně vydechla. 

"Dnes jsem si to moc užila," řekla jsem mu po pravdě. Naše ruce zůstávaly propletené a já se děsila té chvíle, kdy ho budu muset pustit. 

"Já taky," řekl a zdálo se, že nad něčím usilovně přemýšlí.

"Tak zase příště," řekla jsem a otočila se k odchodu. Jeho ruka ale cukla tou mojí a on si mě přitáhl k sobě. Krátký pohled do očí a pak mě políbil. 

Jeho rty byly tak jemné a teplé. Cítila jsem se jako ve snu, ze kterého jsem se nechtěla probudit. 

"Tak zase příště," špitl, když se naše rty oddělily. Přikývla jsem a neubránila se širokému úsměvu. Tohle musel být ten nejlepší den mého života.

Ahoj děcka!

Jak se vám líbí můj příběh? A komu fandíte? Myslíte si, že by Elle měla jít proti své rodině a začít vztah s Harrym? Nebo je jí souzen Charlie? Budu ráda za každý váš názor.

S láskou...Vaše Kirké..