Gangsta Paradise

41. Král všech debilů

"O čem jste se bavili? Proč na tebe sahal? Proč si brečela?" Charlie mi pokládal jednu otázku za druhou, zatímco jsme spolu mířili ven ze Simonova domu. Moje první party skončila dřív, než stihla začít. V tom domě už jsem dál nemohla být. Ne, když tam byl Harry, který mi právě dal kopačky. Teda, dal? Chodili jsme spolu vůbec?

"Shelly, posloucháš mě?"

"Můžeš mě chvíli nechat být?!" křikla jsem na něj. Zrovna jsem si přiznala, že k němu něco cítím a on mi nehodlal dát prostor, abych tu novinku zpracovala.

"Tak promiň, že se starám," zamumlal si pod vousy. 

"Charlie, nechal bys mě jít?" zeptala jsem se ignorujíc jeho poznámku. Mojí hlavou se proplétala jedna myšlenka.

"Jak to myslíš?"

"Kdybych chtěla být s ním. Nechal bys mě jít?"

"Šel bych s tebou. Kam budeš chtít, půjdu tam s tebou," řekl rozhodně. Něco na jeho slovech mě těšilo a děsilo zároveň. Byl ztělesnění toho, čeho jsem celý svůj život pohrdala a přece byl to nejlepší, co jsem v mém světě mohla dostat.

"Co když tě nikdy nebudu milovat?" Zeptala jsem se, i když už jsem věděla, že to je zbytečná otázka.

"Budu s tím muset žít," pokrčil rameny a povzdychl si. Váhavě jsem se k němu natáhla, abych ho chytla za ruku. Jeho dlaň byla hrubá a klouby na vrchu lehce fialové. To nejspíš od Harryho obličeje, pomyslela jsem si.

"Štveš mě. Štve mě na tobě úplně všechno. Představuješ to, co nesnáším na své rodině. Jsi sobecký, nevyzpytatelný, na nikom a ničem ti nezáleží," dělala jsem si nahlas seznam důvodů, proč je špatný nápad být v blízkosti Charlese Wooda.

"Zapomněla jsi dodat, jak jsem neodolatelný," podotkl s úšklebkem.

"Namyšlený," pokračovala jsem. Z jeho výrazu jsem poznala, že všechno zlé, co o něm řeknu, se mu zvráceně líbí.

"Sexy," řekl pro změnu. Zkousla jsem si spodní ret. Musela jsem uznat, že v tomhle má pravdu.

"Sexy," zopakovala jsem, abych ho jen nehatila. Samolibý úsměv na jeho rtech mi prozradil, že tohle mi ještě párkrát připomene.

"A jsi prostě totální král všech debilů," řekla jsem rozhodně. Charlie se uchechtl. Evidentně ho takhle ještě nikdo nenazval, nechápu proč.

"Co mi tím vším chceš říct, Shelly?" Zeptal se pobaveně. Podívala jsem se na naše spojené ruce. Co jsem tím chtěla říct?

"Mám strach, ze všeho, co mě čeká, co po mně moje rodina chce, ale když vím, že budeš se mnou, tak se tolik nebojím," přiznala jsem. Čekala jsem, co mi na to poví. Myslím, že nikdy před tím jsem mu tolik své emoce nevyjádřila. A teď? Teď jsem mu toho řekla víc, než kdy před tím a roztřeseně jsem doufala, že se mi nevysměje.

Charlie mě jemně pohladil po hřbetu ruky. Se sklopeným pohledem se pousmál, než si mě stáhl do své náruče.

"Jsem s tebou už dlouho a budu. Ať chceš, nebo ne."

Schoulila jsem se víc do jeho sevření a doufala, že má pravdu.