Gangsta Paradise

23. Štveš mě

Po pár drincích jsem ztratila všechny zábrany, takže moje provokace Amber se mohla rozjet naplno. Nikdy předtím by mě nenapadlo, že v sobě mám takovou škodolibost, ale možná jsem nakonec byla opravdovou dcerou svého otce.

Charlie mě vytáhl tančit a já si to užívala. Měl pravdu, tady jsem úplně zapomněla na všechno, co mě trápí. Všechny problémy byly pryč. Zůstalo jen tady a teď. Bonusem k tomu všemu byl pohled Amber pokaždé, když se mě Charlie dotkl.

A když mluvíme o dotycích, tak Wood s nimi rozhodně nešetřil. Jeho ruce putovali po mém těle. Zdálo se, že si chce zapamatovat každý kousek. K mému překvapení mi to nevadilo, dokonce, a to bych nikdy nepřiznala, se mi to líbilo. Zrovna teď byly jeho dlaně na mých bocích a přitahoval si mě blíž k sobě. Nebyla to situace, kterou bych znala. Bylo to pro mě celé nové. Nejistě jsem položila své ruce kolem jeho krku. Dívali jsme se jeden druhému do očí. Díky němu jsem měla pocit, že jsem na parketě jediná.

"Skočím ještě pro něco k pití." Nechala jsem ho jít a šla se posadit k našemu stolu. Musela jsem si trochu oddychnout. Srdce mi bilo jako zblázněné. U stolu zůstal jen Erik, ostatní byli na parketě a bavili se. S úsměvem jsem sledovala všechny ty lidi. Líbilo se mi, jak jsou šťastní a uvolnění.

"S Woodem tu hru na pár berete nějak moc vážně, ne?" Podotkl Erik. V jeho hlase jsem cítila pohrdání.

"Jak to myslíš?" Zeptala jsem se nechápavě.

"Tak, že většina lidí, kterým rodiče domluví svatbu se tolik nesnaží okolí přesvědčit," odsekl. Zdálo se, že má nějaký problém a z nějakého důvodu jsem měla pocit, že ten problém jsem já. Najednou se zvedl a rázným krokem přešel ke mně, aby se mohl usadit na místo těsně vedle mě. Trochu jsem se od něj odtáhla. Z jeho blízkosti jsem mírně panikařila.

"Není to škoda? Mohla by si toho tolik objevovat, než se usadíš s jedním." Vůbec se mi nelíbilo, kam tenhle rozhovor směřuje. Rozhlédla jsem se kolem a doufala jsem, že zahlédnu Charlieho. Jenže on nikde nebyl.

"Myslím, že nic objevovat nechci," řekla jsem rázně.

"Nevíš o co přicházíš." Jeho dlaň se najednou objevila na mém koleni. Kdybych nebyla tak moc v šoku, tak bych se nejspíš začala třást. Jenže já se nezmohla na jediné slovo, jen jsem se dívala na jeho dlaň a nedokázala jsem se ani pohnout.

"Loyi." Tak chladný hlas jsem ještě nikdy neslyšela Charlieho použít. Najednou se tam u nás zjevil a jako děsivý bůh pomsty propaloval Erika pohledem.

"Copak?" Zeptal se nenuceně Erik a svou ruku stále nechával na mojí noze.

"Dej ty svoje pracky hned pryč," zasyčel Charlie skrze zaťaté zuby.

"Ale no tak, Woode, uvolni se trochu. Můžeme se přece maličko pobavit, ne?" Zdálo se mi, že Erik si docela rád zahrává. Charlie pomalu bublal, ale zatím se držel.

"Měl by ses naučit dělit o svoje hračky," uchechtl se Erik a naklonil se ke mně, aby se rty jemně otřel o mou tvář. Z jeho dotyku mi přejel mráz po zádech. Naštěstí pro mě to celé netrvalo moc dlouho. Charlie ho popadl za zátylek a prudce přišpendlil jeho hlavu ke stolu.

"Přeskočilo ti kurva?!" Vyjekl Erik.

"Už nikdy nesahej na to, co je moje," zavrčel mi Charlie výhružně do ucha. V tu chvíli jakobych se konečně probrala ze svého šoku. Pomalu jsem vstala a opatrně vzala Charlesovu ruku. Nechtěla jsem, aby se stalo něco zlého a už vůbec ne, kvůli mně.

"Pojďme tančit," řekla jsem Woodovi opatrně. Vzhlédl ke mně. Nebyl moc nadšený z toho, že ho ruším při jeho vyřizování účtů. Ale copak jsem tam mohla jen tak zůstat sedět a sledovat to?