Já a ty jen [Haikyuu mafie]

1.

*Daichi* 

Musím říct, že nám ten týden "dovolené" hodně prospěl. Tedy aspoň mě a Sugovi. Každý pár se totiž vydal někam jinam. Tedy nejdříve jsme chtěli jet společně s Asahim a Noyou, ale to by jsme asi neměli tolik soukromí a navíc to mezi těma dvěma docela skřípalo.

Vůbec se mi, ale nechtělo domů. Chtěl jsem zůstat tam kde jsme byli a nic už neřešit. Ale hádám, že až se vrátíme tak na mě bude čekat hora papírování a na kluky spousta misí. Budu muset beztak poslat i ty co nechodí. Což je Yamaguchi a Tsukkishima. To jsou takové naše ošetřovatelky. No pro jednou to budou muset hold přežít.

,,Máš už sbaleno?" zeptal se mě Sugawara, který stál momentálně ve dveřích.

,,No věci jsem si nesbalil, ale za to jsem sbalil toho nejvíc roztomilýho kluka." usmál jsem se na něj lišácky.

,,Koho?!" vyděsil se. Musel jsem se začít smát.

,,No tebe přeci ty můj mimoňu." šel jsem k němu a dal mu pusu na tvář.

,,Říkal jsem ti ať mi tak neříkáš." zašeptal.

,,A jak ti mám tedy říkat? Méďo? Cukrouši? Zlatíčko? Bobku? Vyber si." říkal jsem a při tom ho držel za tváře.

,,Zlatíčko." řekla tak, že jsem ho skoro neslyšel.

,,Tak dobře zlatíčko~, zabaleno ještě nemám, chtěl bych tu být ještě nějakou chvíli. Jen s tebou~." zavrněl jsem mu do ucha.

,,To chceš přijet na základnu poslední?" zeptal se mě a hlavu si položil na mé rameno.

,,Máme to nejblíž, takže klidně." objal jsem ho a lehl si s ním na postel. nacházeli jsme se nedaleko města v chatce poblíž rybníka. Tím, že bylo léto tak jsme se v něm i koupali. No byla to prostě krása, ale všechno hezké jednou skončí. Leželi jsme tam dobrou hodinu, když už Sugovi došla trpělivost.

,,Tak šup pohni tím svým pevným pozadím ať můžeme jet nebo...." nenechal jsem ho domluvit.

,,Nebo co cukrouši??" zakřenil jsem se na něj.

,,Nebo tě zlehtám." hned jak to dořekl tak po mě skočil a začal mě lehtat.

,,Ha ha....ne...ha...do..ha..bře....už..už si....ha jdu......sbalit." říkal jsem mezi smíchem a nádechy.

,,Pokud to nedodržíš víš co tě čeká." usmál se na mě tím jeho nejsladším úsměvem. Radši jsem poslechl a během pěti minut jsem měl sbaleno. Tak moment od kdy je ten kdo mi rozkazuje?

,,Počkat nejsem tady já náhodou ten co je domina..." přerušil mě.

,,Co jsi říkal?" opět se na mě usmál, ale v jeho očích jsem viděl plameny.

,,Nic zlato." řekl jsem rychle. Někdy z něj jde opravdu strach. Pomyslel jsem si a v tu chvíli se na mě opět otočil. To snad umí číst myšlenky? Jestli jo tak jsem v háji. Začal se ke mě blížit jako šelma na svou kořist. Chtěl jsem začít couvat, ale nesmím ukázat strach. Už byl u mě a začal vytahovat ruku z kapsy. Zavřel jsem oči a čekal prudký náraz na mou tvář.

,,Tady máš klíče." uslyšel jsem a pomalu otevřel oči. Suga přede mnou houpal klíčky od auta a šklebil se u toho jak měsíček na hnoji. Fakt vtipné. Konečně jsme nasedli do auta a vyrazili na naši milovanou základnu. Suga měl opět pravdu a čekalo se jen na nás. Všichni už byli vybalení a ve svých pokojích.

Já jsem to nechal na Sugovi a vrhl se na papírovou horu ve své kanceláři. Zatím to byli všechno jen lehké práce jako třeba někde dělat hlídače, něco někam zavést, někoho zabít. Normální akce. Jedna mě, ale zaskočila a to hlavně datem konání. Bude to předávání drog a je to zítra.

,,Koho tam tak poslat?" přemýšlel jsem na hlas. Napadly mě na to ti tři nejlepší kandidáti.

Yahoo~ gomen gome gomen já vím, že to opravdu nebyli dva týdny, ale nějak mě nic nenapadlo a nebyl čas. Ale i tak tu něco málo máte. Bohužel nic nemám předepsaného, ale budu se snažit ze všech svých sil. Nu doufám, že se tato naprosto nudná kapitola líbila a snad se tedy uvidíme zítra.

P.S. omlouvám se za chyby v této i ve všech minulých i budoucích kapitolách.

Páčko❤🌹