Já a ty jen [Haikyuu mafie]

2.

*Tanaka*

Na základnu jsme s Ennoshitou dorazili jako první. Jak jinak. Ennoshita se snaží být vždy tak dochvilný a na pohled anděl, ale když dojde na postel tak....Teda cooo? Radši mlčím nebo mě zabije. 

No každopádně jsme čekali na našeho "šéfa" dobrý dvě hodiny. Nejnudnější dvě hodiny mého života. Noya si se mnou nemohl jít zacvičit, protože něco řešil s Asahim. Prý jim to v poslední době nějak neklapalo.

No každou hádku jsem slyšel přes zeď, sice ne slova ale ten křik ano. Navíc za mnou Noya chodil s brekem a já ho utěšoval. Zajímalo by mě co se mezi nimi děje, že brečí, protože Noya nikdy nebrečí.

Konečně na základnu přijeli i naši opozdilci. Čekal jsem, že se něco začne dít, že třeba tu bude rozruch a jeden bude křičet přes druhého a ono nic. Bylo to divný. To ticho. Nestává se to často když bydlíte v jednom domě s Tsukishimou, Kageyamou a Hinatou. To máte klid jenom když je svážete a zalepíte pusy. Joo to bývala sranda.

,,Tanako máš prej zajít za Daichim." přišel do pokoje Sugawara. Na nic jsem nečekal a vydal se do daichiho pracovny. Už tam na mě čekal společně s Asahim a Nishinoyou.

,,Výborně už jste tu všichni takže přejdu k věci. Přišel nám obchod, o který jsme tak dlouho usilovali. Bude předání drog a bude se konat zítra večer. Podle mě jste na to vy tři ideální. Předání by mělo proběhnout bez problémů, ale obezřetnosti není nikdy dost. Do mobilů vám pošlu souřadnice. Do té doby máte volno." dokončil svůj monolog Daichi.

Vydali jsme se zpět do svých pokojů a hleděli si svého až do večera dalšího dne. Ten čas jsem netrávil nějak zajímavě a stejně na tom byli Asahi a Noya. Bylo to zvláštní. Ten klid, ale stěžovat si nemohu, byl zpátky Suga a jeho výborné vaření a bonus byl, že se nám tu nikde nepotulovali Bokuto nebo Kuroo co všechno rozbíjeli. I když tu bylo prázdno bylo to mnohem lepší.

Nastal večer a já, Noya a Asahi jsme se chystali na akci. Vzali jsme si peníze, potřebné zbraně a vyjeli. Místo předání byla nějaká stará opuštěná továrna na druhé straně města. I když bylo léto a slunce zapadalo později, tak už byla tma a já byl rád, že svítí pouliční lampy.

Museli jsme tam vejít zadním vchodem, protože ze předu to bylo hodně nápadné. Obchodníci už tam čekali pod rozsvícenou jednou žárovkou. Docela mi to připomínalo horor. Přišli jsme k nim a bylo ticho. V těchto situacích nikdy nevím co říct, naštěstí mě to už dál trápit nemuselo.

,,Máte prachy?" zeptal se jeden ze dvou docela namakaných chlapů, ten třetí vypadal jako nováček.

,,Máte zboží?" přikývl a zeptal se Noya, který nesl kufřík s penězi. Muži též přikývli. Předání bylo z ruky do ruku, tak jako vždy. Pak se, ale ozvala rána z předního vchodu a také hlasy.

,,Sakra jsem se netrefil." říkal jeden.

,,Příště až se netrefíš, tak trefí něco tebe o to se postarám." řekl druhý.

,,Ukážu ti jak na to." ozval se třetí hlas. V tu chvíli se rozrazili dveře a dovnitř vtrhli nějací chlápci a začali po nás střílet. Když jsem se na ně trochu lépe podíval, zjistil jsem že už jsem je před tím viděl, ale kde to se mi s těmi tvářemi nemohlo spojit.

,,Tanako dělej musíme zmizet." křičel na mě Noya. Rozběhl jsem se za ní a při tom se snažil sestřelit jednoho z protivníků. Nasedli jsme do auta, kde už čekal Asahi a vyjeli jsme rychlostí zaraženého prdu.

,,Máme zásilku?" zajímal jsem se.

,,Jo a i prachy." ušklíbl se Noya.

,,Jak?"

,,Zabili je, tak tam ty prachy přece nenechám." zasmál se. Opět se ozvali střeli, ale ty už naráželi do kovu našeho auta. Sakra to Daichi nebude rád. Noya popadl bouchačku vystrčil hlavu a ruku z okna a začal po nich střílet nazpátek. Jeho čin jsem po něm opakoval na své straně.

Noya se pak vrátil, aby si vyměnil zásobník. Zrovna jsme zatáčeli a Noya byl stále otočený k oknu zády. Nestihl jsem ho ani upozornit, když jsem viděl kulku přibližující se k jeho tělu. Během chvilky Noya ležel na sedadle se zakrvácenými zády. Na nic jsem nečekal a zase vylezl z okna. nikdo za námi už, ale nejel, a tak jsem se vrátil dovnitř a snažil se Noyu jakkoliv ošetřit. Musí to zvládnout na základnu, pokud ne....

Hey hey hey přeji hezký večer. Opět kapitola později, ale jaksi pořád čekám na tu múzu s baseballovou pálkou a vzpamatuje mě. Nu asi si na ni budu muset počkat trochu déle. Každoprdopádně doufám, že se vám kapitola líbila těšíte se na další, která bude zase bůh ví kdy. Ale pokusím se něco vymyslet, ale bojím se že by to nemuselo být úplně nejlepší.

Mám na vás ještě otázku. Koukáte někdo na Sk8 infinity??? Jestli ano těšíte se na sobotní nový díl? Nebo jste posraní až za ušima jako já?

Nu tak se majte aaaaaaaaa

Páčko❤🌹