Já a ty jen [Haikyuu mafie]

40.

*Konegawa*

Uslyšel jsem ránu a když jsem se otočil směrem od kud vyšla, viděl jsem jak se Futakuchi kácí k zemi a nad ním na schodech stojí nějaký cápek s červenými vlasy a zbraní v ruce, ze které se kouřilo.

Chtěl jsem něco udělat, ale ten červenovlásek zařval ať si lehneme. Udělal jsem tak, protože jsem nechtěl dopadnout jako Futakuchi. Nějak jsem ani nevnímal, co se kolem mě děje. 

Byl jsem na dně, nevyšlo to a my určitě umřeme. Ale jak o nás věděli, nedávalo mi to smysl. Někdo mě chytil za ramena a násilím mě postavil na nohy a svázal mi ruce za zády.

O něčem se tam ten červenovlásek a Goshiki bavili. Moment takže to on nás zradil? Ale proč? Já myslel, že...že. Goshiki se potom dostal až ke mě.

,,Kanji já za nic nemůžu o ničem z tohoto jsem nevěděl. Prosím Kanji věř mi," díval se na mě. Chtěl mě chytit za ruku, ale ten co mě držel mu to nedovolil.

,,Ohiro prosím..." prosil svého kolegu Goshiki.

,,Jak jsi nám....jak jsi mi to mohl udělat Goshiki?" zeptal jsem se ho se slzami v očích.

,,Naprosto jednoduše můj drahý příteli, protože je skrz na skrz Shiratorizawa," vložil se do našeho rozhovoru ten červenovlásek.

,,To není pravda, já..." snažil se něco Goshiki říct, ale zase ho přerušil.

Už jsem moc nevnímal, co se děje, ani kam mě to vedou, nebo vlastně cokoliv okolo mě. Nemohl jsem tomu uvěřit. Myslel jsem, že ta pusa něco znamenala. Změnu nebo možná i nový začátek. 

Věděl jsem, že jsem pro Goshikiho schopen udělat vše, ale po tomhle. Má důvěra utrpěla silnou ránu, která se možná nikdy nezacelí.

Cítil jsem lehce jak jdu po schodech dolů do větší tmy než byla před tím. Tvrdě jsem dopadl na zem a to mě dostalo z toho podivného transu. Rozhlédl jsem se kolem a viděl, jak mají všichni sklopené hlavy k zemi.

,,Je to moje vina," řekl Sugawara.

,,Naše vina," řekl Lev a Akaashi přikývl.

,,Není to nikoho vina," protestoval Futakuchi.

,,Ale ano je," vložil jsem se do toho, ,,kdybych nebyl tak naivní a nevěřil Goshikimu, nic z tohoto by se nestalo."

,,Ale ne Konegawo," konejšil mě Futakuchi, ,,ani on za to nemohl."

Bál jsem se o Futakuchiho, ta střela nezasáhla nějaké hlavní orgány a ani mu to moc nekrvácelo, ale stále to riziko vykrvácení nebo infekce tu byla.

,,Jak jsi můžeš být tak jistý?" musel jsem se ho zeptat.

,,Ty jsi neviděl tu beznaděj v jeho očích? Jak se ti snažil vysvětlit, že o ničem z toho nevěděl?"

Počkat to opravdu? Možná jsem byl tak zmanipulovaný slovy toho červenovláska, že jsem neviděl tu pravdu, kterou se mi Goshiki snažil jakkoliv dokázat.

,,Ty mu věříš Futakuchi?" zeptal jsem se ho. Na to mi jenom přikývl. Jestli mu věří i Futakuchi, tak to tak musí být, ne snad?

Najednou se otevřely dveře, které byli na vrcholu schodů, kterými nás sem asi přivedli. Stála tam nějaká postava, ale kvůli tomu světlu jsem neviděl kdo to je.

,,Kanji," přišla ke mě ta postava a objala mě. Podle toho jsem konečně poznal kdo to je. Byl to Goshiki. Byl jsem moc rád, že sem přišel.

,,Kanji já... já nevěděl jsem o tom, nezradil jsem vás, to bych nikdy neudělal, tobě bych to nikdy neudělal, protože tě miluju," hned si uvědomil, co to právě vypustil ze svých úst a trochu jsem i viděl jak se začervenal.

,,Však já vím Tsu, já tebe taky," řekl jsem docela klidně, na mě. Goshiki se na mě rychle podíval a rychlostí blesku mě opět objal a spojil naše rty v jedny. Nejraději bych ho objal zpátky, ale provaz přivázaný k mému zápěstí a následně k nějaké trubce, mi to moc neumožňovalo.

,,Teď vás od sud dostanu, musíme je zastavit," řekl Goshiki a vytáhl nůž z kapsy.

,,Ostatní určitě viděli, co se stalo a zavolali pomoc podle plánu," připomněl Sakunami.

Goshikiho někdo pak chytl za zápěstí a postavil ho na nohy.

,,Promiň bráško, ale máme rozkazy," řekl nějaký cápek s šedými vlasy.

,,Ne Semi, prosím, nemusíš to dělat," snažil se ho Goshiki přesvědčit, ale nevyšlo mu to.

Jeho odtáhli někam pryč a nás odvedli ven, a pak směrem zpátky, kde byl zbytek našeho týmu. Tohle nedopadne dobře.