Já a ty jen [Haikyuu mafie]

45.

*Goshiki*

Tendou mě odvedl do mého pokoje, ale já byl rozhodnutý, co nejdříve jít Kanjiho a ostatní osvobodit a utéct. Nevím jestli to bude možné, ale musím to alespoň zkusit. Protože pokud nic neudělám, tak je ten šílenec dřív nebo poději zabije.

Nějakou chvíli na mě Tendou i mluvil, ale já jsem ho vůbec nevnímal. Jediné, co jsem vnímal byla vzpomínka na Kanjiho zdrcený obličej. Musím mu říct, že jsem o tom nevěděl, musí mi uvěřit, prostě musí.

Ten ďábel konečně odešel a já mohl podniknout můj naprosto šílený plán. Z nočního stolku jsem vytáhl nůž, který jsem tam měl schovaný pro stav nejvyšší nouze. 

Otevřel jsem dveře a rozhlédl se po chodbě. Nikdo tam nebyl. Rychle, ale potichu jsem vyšel ven a mířil to rovnou do sklepa, kde je drželi.

Otevřel jsem dveře od sklepa a díky světlu jsem na všechny krásně viděl. Viděl jsem i Kanjiho, jak se na mě dívá, ale jak mu to světlo svítilo do očí, tak mě asi nepoznal.

,,Kanji," přišel jsem k němu a objal ho. 

,,Kanji já... já nevěděl jsem o tom, nezradil jsem vás, to bych nikdy neudělal, tobě bych to nikdy neudělal, protože tě miluju," hned jsem si uvědomil, co jsem to právě vypustil ze svých úst a cítil jsem, jak mi rudnou tváře.

,,Však já vím Tsu, já tebe taky," řekl mi docela klidně Kanji. Podíval jsem se na něj překvapeně a rychlostí blesku ho opět objal a spojil naše rty v jedny. 

,,Teď vás od sud dostanu, musíme je zastavit," řekl jsem a vytáhl ten nůž z kapsy.

,,Ostatní určitě viděli, co se stalo a zavolali pomoc podle plánu," připomněl Sakunami.

Někdo mě pak, ale chytl za zápěstí a postavil na nohy.

,,Promiň bráško, ale máme rozkazy," řekl mi Semi. To ne, on ne.

,,Ne Semi prosím, nemusíš to dělat," snažil jsem se ho přesvědčit, ale nevyšlo mi to. Ani mě neposlouchal. Můj plán selhal.

Semi se mnou ani nepromluvil, když mě vedl zpět do mého pokoje, kde už na mě čekal on. Tendou.

,,Posaď se Goshiki," řekl mi. Já to, ale neudělal.

,,Pojď sem Goshiki, nemám na tebe moc času, musíme vyrazit," řekl mi. To jako, že s nimi nejdu?

,,Jdu snad také, můžeš mi to říct po cestě," navrhl jsem.

,,Ty, ale nejdeš Goshiki."

,,Proč?"

,,Protože jsem to řekl a mé slovo je konečné, nemám na tebe trpělivost. Až se vrátíme stihne tě trest za zradu týmu," řekl mi. Vstal z postele a odešel, slyšel jsem ještě jak zvenku dveře zamyká. Teď už nikomu nepomůžu.

Chvíli jsem jen tak seděl na posteli a přemýšlel, kdybych mohl něco udělat, cokoliv. Už jsem to nevydržel a přešel jsem ke dveřím. Prvně jsem lomcoval s klikou jestli se čirou náhodou ty dveře neotevřou. Nic. Začal jsem tedy do dveří bouchat a křičet, ,,pusťte mě ven!"

Křičel jsem z plných plic, že by mě slyšeli až v Evropě. Nikdo pravděpodobně v domě nebyl, takže tohle mé lomcování, bouchání a křičení bylo naprosto zbytečné. Všichni tam umřou a to jenom díky mě.

Pak jsem, ale uslyšel cvaknutí, jako kdyby někdo odemykal dveře. Podíval jsem se jejich směrem a viděl jak se klika pohybuje dolů a dveře se otevírají. Ve dveřích stál.....

,,Ushijima-san?"

,,Goshiki? Co  tu děláš?"

,,To jsem se chtěl zeptat tebe."

,,Čekám až Tendou získá klíče a přijedu pro něj a pojedeme k jeskyni, kde se Úlomek ráje nachází," vysvětlil mi. Takže to všechno má opravdu na svědomí Tendou a ne Ushijima?

,,Tendou mě tu zavřel a jakmile se vrátí......tak mě stihne trest," vysvětlil jsem mu já mou situaci.

,,Trest? Za co?"

,,Za to, že jsem vás zradil."

,,Zradil? Počkat, ale Tendou říkal něco jiného. Říkal mi, že to je plán celou tu dobu."

,,Ale já o ničem nevěděl. Já chtěl jsem jim pomoct, chtěl jsem být s ním..." snažil jsem si to říkat pro sebe, ale Ushijima to i tak slyšel.

,,S kým Goshiki?" zeptal se a šel se posadit na postel vedle mě.

,,S Kanjim. Kamarád ze školy, ale je pro mě víc než kamarád.....miluju ho."

,,A má to tak i on?"

,,Ano má."

,,Vím, co to je být zamilovaný Goshiki. I když to kolikrát nejde vidět i já a i Tendou máme city. Pomůžu ti. Kde je teď?"

,,Tendou a ostatní ho, společně s ostatními, kteří se sem vloupali, odvedli k vyjednávání."

,,Dobrá, tak se tam vydáme. Ty víš kde to je že?"

,,Ano vím."

,,Tak tedy jdeme," zavelel Ushijima.

Když už jsme chvilku na cestě, nedalo mi to a musel jsem se zeptat.

,,Ushijima-san?" jen kývl ať pokračuju, ,,proč to vlastně děláš?"

,,Ostatní si myslí, že chci ovládnout svět. Je pravda, že to byl ze začátku Tendův plán, ale teď je to jiné," viděl jsem jak se lehce usmál, když mluvil o Tendovi. Opravdu ho miluje.

,,Chci mít konečně od všeho klid a také chci, aby byl Tendo šťastný."

,,A on není šťastný s tebou?" nedalo mi to.

,,To určitě ano, ale nemá hezkou minulost, chci aby se ta jeho nikdy nestala nebo, aby na ni navždy zapomněl."

,,Když by se, ale jedno z toho vyplnilo, potkal by jsi ho vůbec?"

To Ushijimu zarazilo a na chvilku se zastavil.

,,Nezbývá mi nic jiného než to vyzkoušet."

Už jsme byli skoro na místě, ale už z dálky jsem slyšel jejich hlasy. Naším plánem bylo že....