Já a ty jen [Haikyuu mafie]

33.

*Yaku*

,,Takže tím nám chceš říct, že nemáme jinou možnost?" vyslovil jsem otázku, která proudila všem daným v místnosti hlavou.

,,S největší pravděpodobností ne," potvrdil mi to Kuroo.

,,Skvělý," odsekl jsem.

,,Ale vždyť musí být i jiná cesta nebo něco, cokoliv. Přece mu nedáme asi tu nejmocnější věc na světě? Bůh ví, co má v plánu tu způsobit," ozval se Lev.

,,To je pravda hmm," ostatní přikyvovali.

,,Co se zase spojit s Karasunem a Datekem? Jako jsme to udělali u Oikawy," navrhl Inuoka.

,,To není špatný nápad," přitakal mu Lev.

,,Když já si nejsem úplně jistý," znejistil Kuroo. Všichni na něj nevěřícně pohlédli.

,,Proč Kuroo?" zeptal se ho Lev.

,,Ushijima je něco jiného než byl Oikawa. Je mnohem víc prohnaný a navíc jeho pravá ruka je ztělesněný ďábel," vysvětlil.

,,No a? Pořád nás na něj bude dost," bral to Inuoka optimisticky.

,,Víš co Kuroo, nech si to projít hlavou. Možná by jsme toto mohli probrat i s Daichim, Bokutem a Futakuchim," navrhl jsem. Kuroo přikývl a šel nahoru do pokoje. S největší pravděpodobností za Tsukim, kterého bůh ví proč přivezl sem.

Bylo na něm vidět, že se toho zas tak málo v Karasunu nestalo. Tak aspoň vím, že na tom určitě nejsme tak špatně.

Za pár hodin sešel Kuroo zpět dolů za námi. Řekl nám, že tedy souhlasí, aby jsme náš nápad konzultovali s ostatními vůdci.

Ani ne během půl hodiny, všichni tito velicí a vážení vůdci seděli na naší základně v zasedací místnosti. Přišel jsem si oproti min tak maličký a bezbranný. Kdybych to řekl nahlas, tak by mě Lev jen utvrdil, že opravdu oproti nim maličký jsem. Proto jsem si to raději nechal pro sebe.

Všichni jsme se usadili ke stolu. Bylo tu hrobové trapné ticho. Bylo vidět, že tento problém chtějí vyřešit, ale sami neví pořádně jak. Vzal jsem si tedy slovo.

,,Ehm všichni víme proč jsme se tu tak na rychlo sešli. Potřebujeme vyřešit náš společný problém, společného nepřítele. Navrhuji, že by jsme zkusili udělat léčku a ..."

,,Léčka je proti němu zbytečná," skočil mi Daichi do řeči.

,,Daichi má pravdu," souhlasil Bokuto a Kuroo přikývl.

,,To jako nechcete proti tomu nic dělat? To mu jen tak předáte jednu z nejmocnějších zbraní světa?" nesouhlasil Futakuchi.

,,Vy dva ho neznáte. Změnil se. Je skoro až neporazitelný," řekl opět Daichi bezduše.

,,Něco se, ale přeci musí dát dělat, ne?" snažil jsem se je trochu povzbudit, ale všichni už to brali jako prohru. Vzdávali se bez boje a to se jim nepodobá.

Podíval jsem se po nich. Všichni měli upřený zrak do stolu, skoro to vypadalo jako by nedýchali.

,,Pokud vy nic nepodniknete, tak já tedy ano!" bouchl Futakuchi do stolu.

,,Momentálně máme na základně jednoho člena Shiratorizawy a je na naší straně a..."

,,Jak je to možné?" zeptal se Bokuto nevěřícně.

,,Ushijima by nikdy nikoho nenechal ve štychu," potvrdil Daichi.

,,To bude tím jeho ďáblem na rameni. Změnil ho. Už to není náš Ushiwaka," vysvětlil Kuroo.

,,Toho by se mohlo určitě nějak využít," navrhl jsem, ale Futakuchi zavrtěl hlavou.

,,Neví jaké má Ushijima plány a vypadá to ,že si myslejí, že je mrtvý," popsal Futakuchi situaci.

,,To ho prostě necháme vyhrát?"

,,Co jiného nám zbývá Yaku. Pokud by jsme se vzbouřili zabije nás, pokud mu dáme klíče zabije nás, pokud se pokusíme my zabít jeho zabije on nás," odpověděl mi Kuroo.

,,Jak myslíte, ale já ani Futakuchi se bez boje nevzdáme," když jsem se podíval na Futakuchiho, tak mi s lehkým úsměvem přikývl.