Já a ty jen [Haikyuu mafie]

11.

*Shirabu*

"Pozdravy od Ushijimi." řekl jsem a pomocí jednoho chvatu uspal toho blonďáka za volantem.

Ten vzadu to už měl za sebou, pomyslel jsem si když jsem ho uviděl. Otočil jsem se zpět na Semiho a Goshikimu.

,,Dobrá muška." pochválil jsme tmavovláska. Ten se na mě že široka usmál.

,,Děkuji Shirabu-san." řekl a lehce se uklonil. Byl velice vychovaný, ale za to především mohla ta červenovlasá sekretářka.

,,Dobrá tady naše práce končí takže se můžeme vrátit na základnu." zavelel jsem.

,,A co takhle si zajet někam na jídlo?" navrhl Semi. Chtěl jsem to zamítnout, ale mé břicho udělalo rozhodnutí.

Semi se jen zašklebil a šel zpět k autu. Goshiki ho následoval celý šťastný, že se mu konečně něco povedlo.

Naposledy jsem se podíval do auta, které jsme právě zničili a šel za nimi. Semi už seděl na sedadle řidiče a já poté na sedadlo spolujezdce.

Zajeli jsme do nějakého Fastfoodu, a pak zajeli za roh si to v klidu sníst.

,,Shirabu-san co se bude dít teď?" zeptal se mě Goshiki. Opravdu se mi na to teď nechtělo odpovídat. Semi to naštěstí pochopil a vzal vysvětlování věci na sebe. Já se aspoň v klidu najedl a sám si zopakoval co se bude dít.

,,Víš jak máme na základně toho mrňouse?" zeptal se ho Semi. Energicky přikývl.

,,Budeme ho mučit? Budeme chtít nějakou cenovou hodnotu? Povídej Semi-san." musel jsem se v duchu usmát.

Kéž by to bylo něco z toho. Nebo i zabít ho. Vyhrožovat jim zabitím. Cokoliv, ale to co bylo opravdu v plánu nikdo z nás nečekal.

,,Vrátíme jim ho ve stejném stavu jak je." oznámil mu Semi. Goshikimu poklesly koutky úst a díval se zmateně.

,,A proč?" zeptal se jako každý kdo tento plán slyšel.

,,Bůh ví co se tomu ďáblovi prohání v hlavě." podotkl jsme a všichni věděli na koho tím narážím.

,,No dobře, ale tak určitě na ně někdy teď zaútočíme a všechny je....."

,,O tom si můžeš nechat jen zdát hochu." přerušil jsem ho ,,Ano dřív jsme to dělávali, ale doba a hlavně vedení naší mafie se změnilo."

,,My sami nevíme co čekat nebo co je vůbec cílem toho všeho. Kéž bychom mohli jít na vlastní akci jak je teď Suna, Atsumu a Sakusa." povzdechl si Semi.

,,A kde vlastně tihle tři jsou? A kdy se vrátí?" opět se vyptával Goshiki. Je ještě hodně dětinský. Podle mě tu nemá co dělat. Měl by si užívat dětství.

,,Mají vlastní misi za polkou? Teď si nevzpomenu a hlavně to Atsumu říkal strašně rychle a nebylo mu rozumnět. Ale něco v tom smyslu. A nikdo neví kdy se vrátí, prej až si to vyřídí tak jsou hned zpět." konstatoval jsem.

,,No pokud jedou do Polska tak to potěš koště." odvětil mu Semi. Na to jsem mu přikývl a zase se zakousl do svého hamburgru.

Jakmile jsme dojedli, tak jsme jeli zpět na základnu. Překvapivě nikdo neměl žádné námitky, že jsme přijeli pozdě.

Jen nás trochu vystrašilo, že si mě a Semiho volá Ushijima k sobě. Prej aby jsme mu řekli hlášení o misi. Je to zvláštní, vždy to totiž říkáme tomu ďáblovi. No neprotestovali jsme a šli k Ushijimovy.

Řekli jsme mu jak dopadla mise a on nás dokonce pochválil. Doufal jsem, též nám řekne proč všechno toto vlastně děláme, ale nic neřekl.

,,Teď bude další fází předat jim toho prcka." řekl jen následující plán, který už jsme věděli. Přikývli jsme mu a na jeho pokyn odešli.

Šel jsme do svého pokoje a padl na postel. Nechtělo se mi vstávat a převléct se nebo si dát sprchu.

Když tady nebyl Tendou bylo to všechno mnohem lepší a jednodušší. Pomyslel jsme si. Pak už jsem nestihl na nic jiného myslet natož udělat, protože jsme se ponořil do říše snů.


Krásný večer existence, ráda vás tu opět vidím. Ano tleskejme sláva, že jsem opět tu jen po pár dních a ne po několika měsících. Sama jsem vás varovala, že si každodenním vydáváním nejsem jistá, ale prostě aspoň jednou, dvakrát za týden bych mohla, to tedy ano, ale opět nic neslibuji.

Prosím omluvte mé nehorázné chyby. Snad jich není moc a nekazí vám to čtení.

No tak se uvidíme zase někdy snad co nejdříve

Páčko