Já a ty jen [Haikyuu mafie]

41.

*Tendou*

,,A jsi si jistý, že je to bezpečné?" ptal se mě Ushiwaka.

,,Neboj se Ushiwako, mám to skvěle naplánované. Goshikiho znám jako své boty, tohle vyjde a Úlomek ráje bude jen náš," usmál jsem se na něj.

,,Dobrá tedy nechám to na tobě, ale neubližuj mým přátelům."

,,To myslíš ty tři lůzry? Ale prosimtě, jakmile nám dají klíče už je nebudeme potřebovat. Všechny, kteří se nám postaví do cesty zničíme, že ani prach po nich nezbyde," zasmál jsem se jak nějaký maniak.

,,Víš Tendou někdy mě opravdu děsíš," řekl s lehkým úsměvem Ushijima.

,,Já vím, proto jsem taky tak úžasný ne snad?" dělal jsem si z něj srandu.

,,Ale řekni mi, jak jsi věděl, že Goshiki skončí na základně Dateka. Jak si věděl, že ho hned nezabijou?" ptal se.

,,To je mé tajemství, které si vezmu do hrobu můj milý," odpověděl jsem mu jednoduše.

,,Nu nic půjdu ostatním říct další podrobnosti. Ty nemusíš nic dělat až nastane tvůj čas dám ti vědět," mrkl jsem na něj a šel směrem k společenské místnosti, kam se už všichni členové pomalu scházeli.

Všechno jsem jim vysvětlil, kde mají být a jaké bude znamení do akce. Všechno to bylo až primitivně jednoduché. Vlastně nebýt toho pitomého děcka, tak by to tak jednoduché nebylo. Ano samozřejmě bych si našel jinou cestu ke klíčům, ale toto je jako vzít dítěti lízátko. No a prakticky to tak i bude. Když na to šel takto Oikawa tak selhal, ale my máme výhodu. Jakou? Za A máme to nejcenější, jejich partnery a přátele a za B víme kolik jich je, ale oni neví kolik je nás.

Všichni se přesunuli na svá místa a já celou tu podívanou sledoval z vrcholu schodů, tak aby mě nikdo nespozoroval. Když už se ke mě blížil jeden z nich střelil jsem po něm a vylezl ze svého úkrytu.

,,Goshiki, ach ty můj úžasný chlapče," strhl jsem na sebe pozornost.

,,Goshiki?" otočil se na něj Semi, ,,ty žiješ?" byl naprosto šokovaný, to proč, jsem neměl nejmenší tušení. Ajo to možná bylo kvůli mé malinkatí lži.

,,Ano můj drahý Semi, Goshiki je živ a zdráv a byl tak milý a přivedl nám hezký dáreček na přivítanou. Dobrá práce Goshiki, věděl jsem, že se na tebe dá spolehnout," ujal jsem se znovu slova.

,,Ale já..." chtěl něco říct, ale musel jsem mu v tom zabránit.

,,Měl by sis jít odpočinout za tu dobře odvedenou práci. My se zatím postaráme o tu veteš tady."

Sešel jsem k nim dolů , lehce jsem kopl do toho, kterého jsem postřelil, aby viděli kdo je tady pán. Přišel jsem až ke Goshikimu. Ostatní zatím zvedli narušitele a svázali jim ruce za zády přesně podle plánu. Najednou se Goshiki rozešel k jednomu z těch podřadných červů.

,,Kanji já za nic nemůžu o ničem z tohoto jsem nevěděl. Prosím Kanji věř mi," díval se na toho kluka a chtěl mu chytit jeho ruku, ale Ohiro mu to nedovolil, což bylo dobře.

,,Ohiro prosím..." zaškemral Goshiki.

,,Jak jsi nám....jak jsi mi to mohl udělat Goshiki?" zeptal se ten kluk Goshikiho, měl v očích slzy, ach bože jak já tohle miluju.

,,Naprosto jednoduše můj drahý příteli, protože je skrz na skrz Shiratorizawa," zašklebil jsem se.

,,To není pravda, já..." snažil se zase protestovat.

,,Já já já, jak jsem řekl jdi si odpočinout Goshiki. Jen se neboj ještě jednou je uvidíš, to bude však naposledy," usmál jsem se.

Na můj pokyn je odvedli pryč a já odvedl Goshikiho do jeho pokoje. Potom jsem šel za Ushijimou a řekl mu, že jde vše podle plánu.

Nějakou dobu jsme museli čekat, než samozřejmě všechny obvolají a než se k nim všichni dopraví, tak to nějakou tu dobu bude trvat. 

Mezitím si jsem jist, že se Goshiki vytratil a zašel dolů do sklepa, kde jsme drželi ty zvláštní existence, které nám chtějí všechno překazit. Ale nevadilo mi to, chtěl jsem aby za nimi zašel. Nejsem zas až taková zrůda, jak si všichni myslí.

Navíc mám pojištěné, že je neosvobodí, ale rád lidem dávám plané naděje. Jejich zklamání v obličeji je potom mnohem větší a to znamená větší potěšení pro mě.

Po nějaké době nastala chvíle vyrazit a dokončit můj plán, tedy náš samozřejmě. Vzali jsme s sebou všechny rukojmé a vyrazili jsme.

,,Proč nemůžu jít taky?" vyptával se Goshiki.

,,Protože jsem tak řekl a mé slovo je konečné," řekl jsem rázně. Nepotřebuji, aby mě tam zradil přede všemi, vím že už není na naší straně a toto riskovat opravdu nemůžu.

Dorazili jsem kousek od místa, kde se ti naivní hlupáci snažili vymyslet jak nás obelstít, to ale nevědí, že já jsem vždy o několik kroků napřed před nimi. 

Proto tak rád hraji šachy. Musíte myslet několik tahů dopředu a musíte přemýšlet jako váš protihráč. Když se v tomto stanete mistrem, tak plánovat něco takovéhoto je potom hračka.

,,Fajn jsme tu všichni, teď je musíme od tama nějak dostat. Víme kudy se dostat na základnu?... Dobrá tak to uděláme tedy takto..." nestihl to někdo doříct, protože jsem ho přerušil.

,,A nebo to můžeme udělat takto, co vy na to?" vystoupil jsem z lesa a samozřejmě na sebe strhl jejich pozornost. Musel jsem se celou dobu smát.