Harlee | hp

36. Kapitola

Bylo zvláštní znovu sedět v bradavickým vlaku. Přivádělo to takovej ten starej hezkej pocit, že se vracím domů. Těšila jsem se, ale zároveň ne.

Poslední čtyři měsíce byly naprosto strašný..., když jsem chtěla, aby bylo po všem, tak jsem na budoucnost nemyslela. Jen jsem chtěla, aby všechno skončilo a budoucnost byla tehdy daleko. Jenže teď byla tady a já byla naprosto ztracená.

Po bitvě o Bradavice zaplavila kouzelnickej svět vlna radosti a oslav. Jenže taky nastal docela velkej chaos, ministerstvo kouzel muselo zrušit Voldemortovy zákony a vrátit ty starý. Zbývající bystrozoři, kteří nebyli Smrtijedi, chytali uprchlý Voldemortovy stoupence, taky se prováděly výslechy a Smrtijedi byli posíláni do Azkabanu.

Toho všeho se moje dvojče, jakožto hlavní hrdina, účastnilo. Já měla taky, ale odmítala jsem. Zúčastnila jsem se jen dvou, poprvý kdy se jednalo o zproštění viny Severuse Snapea a podruhý, když vyslýchali Draca a Narcissu Malfoyovi. U všech třech jsem promluvila v jejich prospěch.

Jinak jsem ale do nápravy kouzelnickýho světa nesahala. Měla jsem dost práce s tím, abych srovnala sama sebe.

Když řádila válka, tak jsem většinu nocí nespala a nebo se hodně budila. Naivně jsem si myslela, že když je konec, tak budu spát klidně. Hloupá, hloupá jsem byla. Vydržela jsem dva týdny snášet lehkej spánek plnej nočních můr, pak jsem si začala vařil lektvar bezesnýho spánku.

Bohužel jsem se k nočním můrám někdy vracela i ve dne. Hlavou mi proudilo plno myšlenek. Měla jsem v hlavě naprostej chaos. Neustále se mi v hlavě rojily otázky.

Co bude teď? Neměla jsem naprostý tušení...

Co kdyby všechno skončilo jinak? Jenže neskončilo, Harlee, uklidni se!

Co kdyby tu moje dvojče nebylo? Zešílela bych! Jenže on tu je, takže se nemusíš strachovat!!

Ale co kdyby?! Nepřemýšlej!!

Tomu, abych si všechno srovnala, vůbec nepomáhaly pochybnosti a otázky, který se mezi lidma objevily.

Potterová má přece vize budoucnosti, co všechno asi viděla a nechala to bejt? Jak se jí povedlo oživit pět lidí? Proč nezachránila ostatní? Proč ji Voldemort tak moc chtěl na svý straně? Proč teď nic nedělá?

Nikdo mě samozřejmě nemohl obvinit, ani kdyby si to dovolil. Byla jsem sestra Harryho Pottera, kterej Voldemorta porazil, bylo by nepřístojný, kdyby mě někdo nějak obvinil.

Jenže lidi se zajímali a objevilo se i pár šťouralů. K mým vizím jsem se nijak nevyjadřovala, ani k tomu, proč mě Voldemort tak moc chtěl na svý straně. Vyjádřila jsem se jen k záchraně Siriuse, Remuse, Tonksový, Freda a Snapea. Neprozradila jsem, co bylo zač to kouzlo, vysvětlila jsem, že díky němu přežili, a že jsem nikoho z mrtvých k životu nepřivedla.

Lidi nebyli spokojení, ale nechali to bejt. Teda až na tu největší drbnu... Až na ženskou, která udělá naprosto všechno, aby vyšťourala naprosto všechno.

Rita Holoubková se v Doupěti objevila jen jednou, pak už se neodvážila přijít...

Chtěla s Harrym udělat dlouhej rozhovor, aby pak mohla sepsat celej jeho životopis. Bratr naprosto bravurně skryl svůj vztek a zdvořile ji odmítl. Holoubková to nechala překvapivě bejt, ale jen proto, že já byla určitě víc zajímavý téma.

Obrátila se na mě s tím, že by chtěla, abych ji popsala moje vize a to co všechno jsem během války zažívala. Dokonce se opovážila naznačit otázku, jestli jsem věděla, kdo všechno zemře...