Cesta kočárem byla celkem poklidná, až na to, že Lenka se s náma nepohodla ohledně Hagrida.
Horší to bylo, když jsme procházeli Velkou síní, většina lidí se na nás čuměla a šeptala si. S protočením očí jsem si jich nevšímala a zrychlila krok, abych se už mohla posadit.
„Kde je Hagrid?" zeptal se mě šeptem Harry, Ron a Hermiona, když se od nás Ginny odpojila a šla za čtvrťákama a Neville zdravil ostatní.
„Tady ne," sykla jsem, nebylo by moc dobrý, kdyby nás někdo slyšel.
„Je na tý misi od Brumbála?" zeptal se mě Ron a já kývla.
„S tím, že nám ta růžová ropucha ještě znepříjemní život jsi měla pravdu a myslím, že to bude hodně brzo," podotklo trpce moje dvojče. Ta růžovka si to samozřejmě vysedávala u učitelskýho stolu, jak už jsem viděla.
„Kdo je to?" zeptala se Hermiona zamračeně.
„Byla na disciplinárním řízení a hlasovala pro odsouzení," zaskřípal zuby Harry.
„Má úžasněj obleček, hlavně ta mašla je skvělá, asi si to taky pořídím," pronesl Ron ironicky a zašklebil se.
„Co se trošku pobavit?" zeptala jsem se spiklenecky. Ron okamžitě přikyvoval, Harry zvědavě zvedl obočí a Hermiona nesouhlasně vrtěla hlavou.
„Nejsi tu ani pár hodin! Nemůžeš hned něco vyvádět, Harlee!" kárala mě, ale to už jsem nenápadně vytahovala hůlku. Kdybych chtěla uškodit někomu jinýmu, nejspíš bych ji poslechla a odložila to na zítřek, ale jelikož jde o tuhle svini...
Natočila jsem se bokem a skoro neviditelně namířila hůlkou na naši novou profesorku. Sklonila jsem hlavu, takže mi vlasy vytvořily rudej závoj a mohla jsem zašeptat kouzlo. Hned na to jsem hůlku schovala a otočila se na Harryho, takže jsem neviděla na učitelskej stůl.
„Bomba," vydechl Ron škodolibě. Harry se taky spokojeně ušklíbal a Hermionin výraz jsem nemohla vidět.
„Nečum tam!" praštila jsem bratra do ramene a ten naštěstí vysmátej pohled upřel na desku stolu. Sama jsem si ale dovolila trošičku nakouknout zpoza závěsu vlasů na tu růžovou ropuchu. Její růžovej kostýmek s vestičkou na sobě měl podivný fleky, který se nejvíce podobaly plísní.
„Kdes tohle vůbec vyhrabala?" sykla na mě Hermiona a já se uchechtla.
„To víš, Fred s Georgem svoje lumpárny někdy až moc promýšlí a plánují, je hrozně lehký je vidět," odpověděla jsem ledabyle.
Na svoje dílo jsem se odvážila upřeně podívat až když přišla profesorka McGonagallová s prvákama. Umbridgeová si škody na oblečení už bohužel všimla a tak si ho úspěšně opravovala. Však já vymyslím něco trvalejšího...
Před zařazováním jako vždy Moudrej klobouk zazpíval, tentokrát jeho píseň byla delší a místo vlastností zpíval o soudržnosti a o nebezpečí, které se blíží. Většina studentů si po dozpívání šuškala a já nepotřebovala vize, abych uhodla o čem.
Brumbál zahájil večeři a tak jsem se mohla opět nacpat bradavickýho jídla od skřítků. Bohužel jsem věděla, co mě po večeři čeká a tak jsem se raději nepřecpávala, nehodlala jsem kvůli těm kecům od Umbridgeový vyhodit ven to dobrý jídlo.
Kdybych dopředu nevěděla co nová profesorka udělá, tak bych zírala stejně překvapeně, jako všichni ostatní v síni. Umbridgeová přerušila Brumbála velmi otravným: ehm, ehm.
Přísahám, že se vlastnoručně postarám o to, aby i tahle růžová mrcha při nejhorším do konce roku ze školy vypadla, jako ostatní profesořk obrany proti černý magii.
ČTEŠ
Harlee | hp
أدب الهواةHarlee si myslela, že vkročením do kouzelnického světa se její a bratrův život obrátí k lepšímu. To se taky stalo, Bradavice pro ně byly vysvobozením, konečně někam patřili. Jenže jakmile se objevil nějaký problém, tak souvisel s jejím dvojčetem. P...
