Harlee | hp

12. Kapitola

Ráno nastaly zmatky, ale nakonec jsme se na nádraží dostali s předstihem.

Pan Weasley si ještě před odjezdem vzal Harryho stranou, já mezitím s ostatníma nastoupila a s Ronem a Hermionou počkala u dveří vlaku. Bratr stihl nastoupit jen tak tak.

„Musíme jít sem, nikde jinde není volno," řekla jsem a táhla všechny tři k jednomu kupé s novým profesorem. Harry chtěl všechno říct Ronovi a Hermioně a tak by bylo dobrý, aby jsme měli klid.

„Kdo to je?" zeptal se Ron, když jsme si sedali do kupé, kde spal náš novej učitel obrany proti černý magii. Měl ošuntělej hábit a vypadal dost nemocně.

„Novej profesor obrany proti černé magii," odpověděla jsem a zkoumala jestli doopravdy spí.

„Profesor R. J. Lupin," odpověděla Hermiona zároveň se mnou, „má to napsané na kufru," dodala, když se Ron divil.

Harry vylíčil všechno co o Blackovi víme a já uvažovala, jestli se má svěřit se svýma vizema. V loni to dopadlo dost špatně, když jsem si něco nechávala pro sebe.

„Ehm, musím vám něco říct," vysoukala jsem ze sebe, zatím co se ti tři bavili o Prasinkách a Harry vysvětloval že my asi nepůjdete.

„Co se děje?" zeptal se hned bratr, vypadalo to že vycítil, že to nebude nic příjemnýho. A taky nebude, nejspíš mi nebudou věřit.

„No jde o Blacka," začala jsem a ti tři vyvalili oči a chtěli začít pokládat otázky. Já je ale zarazila, nejprve jsem jim chtěla všechno vysvětlit a až pak se budou moct ptát.

„No, já... viděla jsem ve vizi, že se Black rozhodl utýct, ale jediný co jsem pak viděla ve vizi, byl pes, černej velkej pes s zářivýma očima a mám pocit, že jsem ty jeho oči už dřív někdy viděla. Mám takovej pocit, že je Black zvěromág a že..., že nechce Harryho zabít," vysvětlila jsem a oni na mě jen zírali.

„Ale vždyť i ministr kouzel chce Harryho ochránit, tak proč by to neměla být pravda, když to řekl i Popletal," namítl Ron a já pokrčila rameny.

„Nevím, prostě nemám žádný vize o tom že by plánoval Harryho zabít, já nevím, je to všechno divný, chtěla jsem vám to říct, protože když jsem vloni něco zatajila...," nedořekla jsem a koukala do země.

„Black je vrah, možná se ještě nerozhodl, kdy chce Harryho zabít," namítla Hermiona. Moje dvojče pořád nic neříkalo, což mě trochu znervózňovalo.

„No, možná je to proto, že nechce Harryho zabít, já... no to je jedno... chtěla jsem vám to říct a když už to víte, tak změňme téma," navrhla jsem a tak jsme se už nebavili o vážnejch tématech, ale probírali všechno možný. Dokonce jsem prozradila, že jsem ve vizi viděla, že profesor Lupin bude dobrej učitel, že hodiny jasnovidectví budou dost... zvláštní a taky jsem jim prozradila, že jednu novinku jim neprozradím, protože chci, aby to měli jako překvapení, když ne já.

Taky k nám do kupé přišel otravovat Malfoy, ale když zahlédl profesora tak si to se svýma kumpánama, Crabblem a Goylem, znovu odkráčeli.

Už byla tma a docela hustě pršelo, když vlak začal zastavovat.

„Už jsme tu?" zeptal se Ron nadějně.

„Ne, ještě tam určitě nejsme," namítla Hermiona, já jen zírala do prázdna a čekala, až se moje vize naplní.

„Přijdou dovnitř, ty... věci," vykoktala jsem a trochu se roztřásla. Ta vize byla dost zmatená, ale stejně děsivá.

„Kdo?" zeptal se mě bratr a chytil mě za ruce. Dívala jsem se do jeho očí, stejných jako mám já, a snažila se uklidnit. Moc to nešlo, když jsem věděla, co přijde. Zima, chlad, ta... ztráta štěstí, beznaděj.