You saved me

28.

Stále pohled Natalie, doma, 19:00

*******

Konečně jsem dorazila domů, akorát na večeři. Mamka mě přivítala s úsměvem, otec ale už tak moc ne. Propaloval mě pohledem. 

,,Jak bylo venku?" zeptala se mě mamka s úsměvem, aby odhodila pryč tuhle nepříjemnou atmosféru. Já jsem jí pomohla s přípravou jídla a mezitím začala vyprávět.

,,Dnes to bylo super, sešel se celý tým, všechny jsme si koupily zmrzlinu. Emma si koupila tu levandulovou. Bylo zábavné poslouchat její reakci. Pak jsme zašly do parku, abychom si trochu zahrály. Byla zábava. Pak jsme si jen sedly do trávy, odpočívaly a užívaly si sluneční paprsky," převyprávěla jsem jí, co se dělo. Ona se usmívala, byla ráda, že mám se všemi dobré vztahy, tedy až na ten se svou vlastní rodinou, to už je trochu horší. Když jsme nandaly společně jídlo, tak jsme se do něj v tichosti všichni pustili. Dnes bylo zrovna mé oblíbené. Vychutnávala jsem si ho, protože jsme ho moc často neměli, máma většinou zkoušela něco nového.

,,Co plánuješ zítra?" zeptala se dále, když jsme byli tak v půlce.

,,Nevím, asi jen odpočívat, byl to náročný týden," pokrčila jsem rameny s neutrálním výrazem. Opravdu jsem nevěděla co budu dělat, mamka jde do práce až zítra a tím pádem s ním budu doma opět sama. Nebudu lhát, měla jsem pochyby. Co když se mi rozhodne něco udělat, aby mě opět zastrašil? Já už chci tábor! Ale ten je až za čtrnáct dní.

,,Tak bys zítra mohla přespat u Julie? Určitě bude ráda," naznačila mamka, že jestli chci pryč, tak mi dává jasnou možnost. Ale jak už jsem řekla Julie chce mít taky nějaký čas pro sebe.

,,Jul už něco má," zamluvila jsem to a jasně jsem pak viděla menší strach v očích. já vím mami, taky z toho nejsem moc nadšená. Jelikož jsem už měla dost, tak jsem se postavila a šla po sobě uklidit nádobí. Pak jsem jen s tichým brouknutím na předem dobrou noc šla do pokoje. Vzala své pyžamo a šla do sprchy. Dala jsem si s ní ale pořádně na čas.

Později, 20:00

*******

Ležela jsem v posteli, poslouchala písničky a civěla jen tak do stropu. Nevěděla jsem co mám dělat, většinou jsem se v tuto dobu něco málo učila do školy, ale jelikož bude příští týden ve škole volný a budeme se jen dívat na filmy, tak jsem se neměla co učit. Povzdechla jsem si, když v tom mi cinkl mobil. Julie.

Zprávy

*******

Julie: Taky se tak nudíš?

Já: Ani nevíš jak.

Julie: Mám se zase k tobě nenápadně proplížit?

Já: Zkusit to můžeš. 

Julie: Tak mi dej chvíli.

Zobrazeno 20:30

*******

Vstala jsem pomalu z postele a židli, kterou jsem měla u stolu jsem přesunula k oknu. Vyhlížela jsem jí a po pár minutách jsem jí viděla doslova běžet. Měla mokré vlasy a svůj typický batoh. Otevřela jsem tedy okno. Ještě že máme obývák na druhou stranu, než je ten strom. Julie během chvíle začala šplhat. Nastavila jsem opět ruce na znamení, ať mi hodí batoh, aby se jí lépe lezlo. Samozřejmě během chvíle stála u mě v pokoji. Když v tom přišla máma bez zaklepání do pokoje. A sakra! Máma se zastavila a pak jen s mírným úsměvem zakroutila hlavou. Mávla na Julii a byla zase pryč. My jsme se pak na sebe vzájemně podívaly a začaly se potichu smát. opravdu si na to naše mámy zvykly. Svalila jsem se zpátky na svou postel a Julie mě hned následovala. 

,,Já ti nevím, na film se mi dívat nechce a nemáme si ani o čem povídat," šeptla jsem, když jsme obě hypnotizovaly můj úžasný strop. Julie ze sebe vydala jen hmmm.

,,Já bych něco pustila s tím, že se budeme mazlit, mám dnes nějakou zvláštní mazlivou a s nikým jiným to dělat nemůžu. Jeden z důvodů, proč jsem napsala," vysvětlila a já se na ní zaraženě podívala. Takovou jsem jí neznala, většinou byla ten typ, který doteky celkově nemusí pokud tedy nešlo o mě. Ale nikdy by mě nenapadlo, že je mazlivý typ. ,,Pokud ti to teda nevadí," dodala hned když viděla, jak se na ní dívám.

,,No dobře, i já musím přiznat, že z toho, jak vidím všechny ty zamilované páry, mám chuť se s někým zkusit pomazlit," přiznala jsem. Byla to pravda, nikdy jsem se ještě nezamilovala, což bylo zvláštní, dívky v mém věku májí své idoly, s někým ž chodí a tak. Jsem nějaká opožděná v tomto ohledu, ale nemění to nic na tom, že mám chuť se mazlit. Vytáhla jsem notebook s tím, aby něco vybrala. Rozhodla pro nějaký smutný romantický film. Nejdříve jsme nedokázaly vymyslet správnou polohu, ale po chvíli jsme na něco přišly. Julie seděla za mnou, mezitím, co já seděla před ní a opírala se o její hrudník. Místo toho ale aby se dívala na film, hrála si s mýma rukama. Prohlížela si je a porovnávala je se svými, což byl velký rozdíl, protože jsem je měla opravdu malinké oproti ní. Když jsme u porovnávání, vždy jsem byla názoru, že táta je má jako gorila. ,,Co je na nich tak fascinujícího?" zeptala jsem se už po deseti minutách. Ona sebou škubla leknutím, protože to vůbec nečekala.

,,Ehm...Já jen...Nevím, prostě mi to přijde takové roztomilé, jak máš malinké ruce," vydala ze sebe s menším koktáním. Já jsem na ní opět pootočila hlavu s mým pohledem.

,,Já nejsem roztomilá a moje ruce mají normální velikost," pronesla jsem vražedně a ona se začala smát. Věděla, jak mě naštvat. Vždy mi říkala ze srandy hobite. Pak už nechala mé ruce být a jen mě objala kolem pasu. Což bylo zase zvláštní, nevím proč, ale zase jsem začala rudnout a srdce mi začalo bít jako splašené, nevěděla jsem, co to je a proč se to děje. Byla jsem ráda, že mi nemohla vidět do obličeje, ale můj tep určitě cítila. Ale nakonec jsem se uvolnila a udělala si pohodlí na mém novém osobním polštáři, který hřeje. Nevím jak, ale začala jsem se opět zase uklidňovat, naopak jsem začala cítit takové bezpečí a začaly se mi pomalu zavírat oči. Každou chvílí se mi zavíraly oči a když jsem je chtěla otevřít, zdálo se to skoro jako nemožné. Protože to bylo, jako kdybych je měla z betonu. Takže jsem se tomu po chvíli poddala úplně a usnula.