46.

101 8 0
                                    

Pohled Julie, později večer

*******

Společně s Natalie jsme už ležely v naší posteli a dívaly se na film na počítači, který sebou Natalie vzala. Victorie ležela na své palandě zády k nám. Natalie se čas od času na mne podívala. Moc se mi nechtělo před Victorií projevovat slabost nebo tak něco, takže jsem si před ní držela od Natalie menší odstup.

,,Dobrý? Myslím, že už spí," poznamenala šeptem ke mne. Já se pootočila, abych se podívala na Victorii. Nejspíš si Natalie všimla toho, jak jsem si před ní držela odstup.

,,Jsem v pohodě," odpověděla jsem jí potichu zpátky. Bylo okolo deváté hodiny večer, moc se mi nechtělo věřit, že už Victorie spala. ,,O čem jste si s Valerií vůbec povídaly? Nic si mi neřekla," podívala jsem se na ní a přetočila se na bok, abych se na ní mohla dívat bez toho, abych si vykroutila krk.

,,Ale nic moc, prostě malý pokec. Ptala jsem se jí, jak si uvědomila, že je bisexuální, to je vše," řekla a já se na ní zaujatě podívala. Můj pohled musel napovídat, že se jí chci zeptat proč. ,,Byla jsem zvědavá, nic víc," dodala a taky se na mě podívala. ,,Když už máme takovou konverzaci, tak jsem se chtěla zeptat na tu věc co mi chceš říct."

,,Opravdu to vytáhneš první večer co jsme tady?" zeptala jsem se pobaveně. Opravdu byla až moc zvědavá, ale ona byla taková vždycky. Možná to bude kvůli tomu, že má o mě starost.

,,Jen se ptám, nevím kdy mi to řekneš nebo co mi řekneš. Jen chci, aby tyhle tajnosti už prostě skončily," řekla a povzdechla si. Chápu. Jen jsem se usmála a raději si jí k sobě přitáhla. Zůstaly jsme tak nějakou chvíli než se pak odtáhla se zamračeným výrazem. ,,Slib mi, že mi to řekneš co nejdříve."

,,Víš, že se to snadněji řekne než udělá. Nechci, abys mě pak neodsoudila," řekla jsem šeptem a lehla si na záda. Na chvíli jsem se dívala do stropu a pak se podívala na Nat, která mi propalovala díru do hlavy.

,,To co říkáš nedává smysl, víš to?" poukázala na fakt. ,,Kolikrát ti mám říct, že tě neodsoudím jen tak. Známe se hodně dlouho. Znáš ," zamračila se. Já se jen usmála na její poznámku. Měla pravdu, moc dobře jsem věděla, jaká Natalie je, neudělala by to, ale ten strach tam pořád byl.

,,Já vím, ale i tak. Chci ti to říct, ale co když tě to naštve nebo se budeš cítit nepříjemně?" zamračila jsem se taky a podívala jsem se na ní. ,,Jen to chci provést správně, je pravda, že jsem o něco teď víc klidnější, ale stejně nejsem pořád úplně v klidu."

,,Půjdeme ven na chvíli," řekla a začala vstávat z postele mezitím co vypnula počítač i s filmem. Pozorovala jsem jí z postele jelikož jsem moc nechápala, co se děje. Pak ke mne jen přišla a čapla mě za ruku. ,,Tak pojď," zamumlala a výtáhla mě z postele ven. Následně jsem jí jen jako pejsek následovala ven. Zalezly jsme si do lesíka, kam jsme si už několikrát chodily sednout. Když jsme došly na naše obvyklé místo, tak si sedla na pařez. ,,Tak mluv."

,,Jako teď? To nemyslíš vážně že ne?"

,,Myslím to smrtelně vážně, pokud to neuděláš budu spát nahoře na palandě."

,,To tam budeš spát i po tom co ti to řeknu, takže to není takový rozdíl," poznamenala jsem a stála tam jako ostatní stromy, možná jsem čekala, že s nimi splynu a nebudu muset jí to říct.

,,Proboha Julie, už žádné tajnosti, prostě to řekni!" rozčílila se. To jsem přesně nechtěla, rozčílenou Natalie.

,,Copak ti to pořád nedochází?" zeptala jsem se už zoufale, v jejích očích to bylo jasně vidět, nevěděla.

,,A co mi tedy nedochází?" opáčila. To tajemství trvalo už dlouho, byla z toho už zmatená, chápala jsem to.

,,Jsi chytrá, ale tohle ti opravdu nedošlo? Že jsem do tebe zamilovaná? Proč myslíš, že jsem to tenkrát na těch záchodech udělala?!" křikla jsem a pak od ní odvrátila tvář. Sesunula jsem se na zam jako hromádka neštěstí a one se z překvapení nedokázala ani pohnout. Viděla jsem jak otevírá pusu na to, aby se mě zeptala na další otázku. ,,Už dlouho," šeptla jsem. Nastalo ticho. Ani jedna jsme nic neříkala a mě začalo docházet, že přeci to byla jen chyba. Neměla jsem jí to říkat. Zachtělo se mi z toho brečet, ani jsem se už na ní nedokázala podívat.

,,Julie ty si takové pako," vydechla jen a já se na ní konečně podívala. Na tváři měla pobavený úsměv. Výborně, teď se mi vysměje a řekne, že se mnou nechce mít nic společného. ,,Proč si mi to proboha neřekla dřív, ani jedna z ás by kvůli tomu nemusela být ztrápená," dodala pak a já se na ní zamračila z toho, že jsem byla zmatená.

,,Co tím myslíš? Ty nejsi znechucená a naštvaná?" zeptala jsem se potichu. Ona zavrtěla hlavou.

,,Upřímně jsem o tom přemýšlela delší dobu a Valerie mi to sama dnes řekla," začala. Super, takže Valerie jí práskla moje city k Natalie. Zacítila jsem se provinile. ,,Navíc...to co jsem řekla v té chatce než jsme zašly k holkám jsem myslela vážně."

,,Přesněji?"

,,To, že bych to nejspíše zkusila s holkou," řekla a já se na ní podívala překvapeně. Opravdu by to se mnou zkusila? Podívala jsem se na ní nevěřícným pohledem a ona se zase nadechla. ,,Co? Změnila si názor? Vyznáš se mi a pak to nezkusíš?"

,,Tak to není a ty to víš. Co když tě zklamu nebo s tím nebudeš spokojená? Co pak? Budeme dělat že se to nestalo? Jako ta pusa na záchodech? To by spíš šlo naše přátelství do hrobu," zamumlala jsem a ona si stoupla z pařezu. Pak přešla ke mne a sedla si na zem. Zůstala jsem ticho a jen pozorovala její pohyby.

,,Neříkám, že to má být oficiální. Sama v sobě nemám prozatím jasno a budu se v tomhle všechno najít. Valerii to přeci jen trvalo deset líbacích momentů," poznamenala a já se zamračila. Moc se mi tohle nelíbilo. chápala jsem, že si Natalie nebyla jistá, ale tohle nemuselo být to správné řešení. ,,A já tě mám ráda, hodně, chci tomu dát šanci.""

,,Ale není to to stejné, co cítím já. Nechci aby ses pak cítila nepřijemně."

,,A řekla jsem něco takového, když si na mě byla večně nalepená?" usmála se a já zavrtěla hlavou na znamení že nebyla. ,,Takže? Uvidíme jak to půjde?" zeptala se mě a já ve finále jen přikývla. Ona mne pak jen objala, mne to chvíli trvalo, ale opětovala jsem ho.

,,Měly bychom se vrátit, než na nás bude žalovat Victorie," řekla jsem a ona vybuchla smíchy. Jen pak přikývla a vstala společně se mnou. Následně jsme šly zpět k nám do chatky rovnou do postele spát.

You saved meKde žijí příběhy. Začni objevovat