You saved me

17.

Pohled Natalie:
,,Jsem tak ráda, že jsme to vyhrály!" pustila jsem tašku z ramene u Julie doma a svalila se na její gauč. Pak jsem se otočila na ní, sedla si na křeslo vedle, obě chceme mít teď trochu prostoru. ,,Každopádně to chci ještě poděkovat," vydala jsem ze sebe. Podívala se na mě překvapeným pohledem. ,,Za to, že si mě zachránila před těma holkama na záchodech, akorát mě zaráží, že si tam byla," usmála jsem se trochu a konečně se zvedla do sedu. Můj drdol už pomalu přestával držet, takže mi z něj pár pramenů vypadlo. Rozhodla jsem se, že si vlasy rozpustím, bohužel jak jsem se zpotila a ono to pak uschlo, tak mi vlasy stále držely v takovém divném stylu. (Pozn. autorky --> Každé se to jednou stalo, že děvčata?) U toho jsem si jen povzdechla.

,,No, kvůli tomu, co se stalo minule jsem měla špatný pocit, takže jsem se rozhodla jít za tebou," pokrčila rameny, jakoby to nic nebylo. ,,Dnes ale na oslavu žádná pizza, zjistila jsem, že mi narostl menší špíček na břiše," zasmála se.

,,To není špek, ale břišák," rozesmála jsem nad svou poznámkou a ona se ke mně přidala jí. Takovou dobu jsem čekala, až jí budu moci jednou použít. ,,Bože a teď přijdou testy," zakňučela jsem zmučeně a lehla si zpátky na záda.

,,Tobě to na rozdíl ode mě leze rychle do hlavy, takže tady nekňourej," zavraždila mě pohledem vstala. ,,Dáš si něco k pití?" ozvala se už z kuchyně. Zamručela jsem tedy moje přání v podobě jablečného džusu, který jsem tak moc milovala.

,,Když tedy dnes nechceš pizzu, co kdybychom spolu něco uvařily?" navrhla jsem. Chvíli se zamyslela, ale potom hned zavrtěla hlavou. Nechápavě jsem se na ní dívala, tak co tedy chce? Hladovku kvůli ní fakt držet nebudu.

,,S tebou už nevařím. Nepamatuješ si naposledy na ten bordel? A víš kdo ho pak uklízel? Já, takže ne, ty v mé kuchyni vařit nebudeš," zněla vážně, ale zároveň pobaveně. Rozesmála jsem se, ach jo, dodnes si pamatuju na tu mouku, která byla všude, udělaly jsme takovu malou bitku s moukou.

,,Vždyť to nebylo tak hrozné," hájila jsem se. Když si to tak vezmu, tak tu bitku vyvolala ona tím, že mi udělala několik bílých čar na obličeji. Takže to na mě nemůže svádět celé, má v tom i svou zásluhu. ,,Jenže díky komu to začalo? Uděláme něco co nezahrnuje mouku, i kdyby to byla obyčejná polévka," pokrčila jsem rameny. Na to kývla s poznámkou, že polévky umím skvělé. Babička mě je učila dělat. Její recepty jsou ty nejlepší. Takže jsme se po chvíli zvedly a zamířily do kuchyně, už jsme také měly hlad.

Po vaření:
,,Budeš mě muset ty recepty na polévky naučit. Ale skvěle se doplňujeme, já zase umím výborná hlavní jídla," zahuhlala Julie s plnou pusou. Na to jsem se jen uchechtla, byla to obyčejná polévka, s výjimku, že byla trochu ostřejší. Obě jsme měly rády ostré.

,,Zaslechla jsem, že má k nám přijít nová hráčka, libero," podívala jsem se na ní koutkem oka.  Překvapeně se na mě podívala a následně se usmála. věděla jsem, co tím myslí, Heather je dobrá, ale potřebujeme lepší hráčku.

,,V našem týmu začaly prohazovat naše posty a ještě přijde nový hráčka, lepší už to být ani nemůže," culila se. Měla pravdu, něco na tom vtipného nejspíše bylo. Byla jsem zvědavá, jak bude vypadat a jak se bude chovat. Doufala jsem, že budeme kamarádky.

Po sprše:

Uvažovala jsem, že si dnes lehnu na gauč, abychom každá měly ten svůj prostor. Ale nějakým způsobem, když jsem čekala než vyleze ze sprchy, jsem usnula přímo na její posteli.

Pohled Julie:

Vešla jsem už čistá do svého pokoje a všimla si Nat, která se zády opírala o čelo mé postele a spala. Pokroutila jsem nad ní hlavou a přešla k ní. Pomalu tak, abych jí nevzbudila jsem jí přesunula do lehu. Když jsem jí však pokládala, něco zamumlala a chytla mě způsobem, kterým mě pak stáhla sebou. Vypadá to, že mě už nepustí. Ale líbí se mi to. Poslepu jsem nahmatala vypínač od světla, který jsem měla vedle postele a zhasla. Následně jsem Nat objala a propadla se také do říše snů. 

Sen:

Byly jsme pro mě známém místě, naše soustředění, s tou změnou, že tu na pokoji byla ještě jedna holka, která hned po odchodu Nat promluvila.

,,Měla by sis jí více hlídat," ušklíbla se. Zamračeně jsem se na ní podívala Jak to myslí? ,,Mohlo by se jí něco stát. Navíc bys jí měla říct to tajemství, které sdílíš jen s několika lidmi," šklebila se dál, začalo to v mně bublat. Nehodlá jí ublížit, že ne?

,,Kdyby jí někdo jen slovně ublížil, nedopadl by dobře," prskla jsem zlostně a propalovala tu holku pohledem. Měla z toho očividně velkou radost, její zákeřný úsměv mi ukázal vše. Několik představ, kde jí někdo ubližoval. Její otec, ty holky ze záchodů i ta holka. Vrátila jsem se zpět do "reality" a objevila se na nějaké lavičce, kde hned vedle seděla Nat a dívala se na mě, jako bych řekla něco, co se jí rozhodně nelíbilo.

,,Opravdu sis myslela, že bych k takové nule, jako si ty něco cítila? Nejsem na holky, je to nechutný," dívala se na mě znechuceným pohledem a mně se najednou zhroutil svět.¨

Konec snu.

,,Julie!" uslyšela jsem výkřik a rychle se posadila. Rozhlížela jsem se kolem jen abych se ujistila, že už se mi to nezdá a Nat mi nedala totálně košem. přemýšlím, že jí to asi neřeknu. Bylo by to tak lepší. Trápit se jen z toho, že nic neřeknu zní lépe než neopětovaná láska. ,,Jsi v pořádku? Dost si sebou cukala," zeptala se ustaraně.

,,Nic to není, promiň, že jsem tě vzbudila, byla to jen obyčejná noční můra," usmála jsem se falešně. ještě chvíli si mě prohlížela a pak jen přikývla. Obě jsme si lehly na jednu půlku tak, jako by se nic nedělo. Měla jsem z toho snu zvláštní pocit, vypadalo to až moc reálně. Takové sny se většinou uskuteční. Musím jen věřit slovům, že Nat je hodná osoba a že by to alespoň zkusila na zkoušku. Musím vymyslet, jak se jí dostanu víc pod kůži.