You saved me

44.

Pohled Natalie, na soustředění

*******

Když jsme dorazily do naší chatky, tak nastalo docela nepříjemné ticho. Julie vypadala jako kdyby si nějak chtěla raději lehnout a dělat že není. Šlo vidět, že Victoriinu přítomnost se snaží ignorovat a docela se jí to i dařilo. Na oplátku Victorie zase ignorovala nás, což byla pozitivní zpráva. Taky jsem si mohla všimnout, že chatka byla poměrně malá, ale i přesto se tam nacházela jedna manželská postel a jedna palanda. Chápu proč trenérka řekla, že jinde není místo. Nějak tichou dohodou jsme už všechny tři už věděly, kde kdo bude spát. Také z nějakého důvodu už jsem i věděla, že budu spát na manželské posteli společně s Julií. Raději bych spala ale na palandě z toho důvodu, abych se vyhla nějakým ne moc hezkým poznámkám od Victorie. Julie si začala pomalu vybalovat, což bylo docela nezvyklé vidět, většinou vybalování nechávala na poslední chvíli stejně jako balení. Nijak jsem to neřešila a raději si šla taky vybalovat. Času na zabydlení jsme měly přeci jen více než dost.

,,Máme na dnešek nějaké aktivity?" zeptala jsem se Julie a ona se na mě podivála, jakoby se ptala, zda si z ní dělám srandu. Zůstala jsem ticho a čekala jsem na odpověď. Pak jsem jí viděla si jen povzdechnout.

,,Trenérka řekla, že pozbytek máme volno přece," řekla a mně došlo, že mě jen špatně pochopila a začala se tomu trošku chechtat.

,,Já ale mluvila o nás dvou. Jestli plánujeme se jen flákat nebo se kouknout na film. Nebo se jít podívat na naše kamarádky z ostatních týmů," zasmála jsem se a ona ihned zrudla z toho, že mě špatně pochopila. Pak se najednou začala tvářit vážně a šlo vidět, že se snaží přemýšlet. Chvíli jsem jí nechala a zase se pustila do vybalování, zabrala jsem si i ty nejnižší poličky, takže jsem se nemusela starat o to si brát později židli.

,,Já nevím, jak chceš ty, je mi to fuk. Však víš, že je pro mne hlavní, že tam budeš ty," zamumlala a začala si skládat věci na vyšší poličky ve skříni, jelikož tam dosáhla bez problému. Taky měla věci až moc dobře složené, což nasvědčovalo tomu, že jí s balením pomáhala její máma. No, s tím jak si Julie většinou balí se tomu ani nedivím.

,,Tak co kdybychom navštívili Darcy a Valerii? Slyšela jsem od Emmy, že se daly dohromady," navrhla jsem a okamžitě v zátylku ucítila vražedný pohled Victorie. Nevšímala jsem se toho a jen se otočila na Julii, která měla na tváři pohled překvapení.

,,Vážně? Ony se daly dohromady? Však Valerie na to nevypadá..."

,,Je bisexuální, což je cool. Emma mi říkala, že ty dvě to tajily dva měsíce, jelikož si Valerie nedokázala uspořádat myšlenky o své sexualitě. Pak až teprve to začaly říkat, když se cítila více sebevědomá. Jsem za ty dvě ráda. Údajně jí vztah pomohl natolik, že kvuli Darcy bojuje se svým problémem," řekla jsem nadšeně. Julie věděla, že mluvím o Valeriiných sebevražedných myšlenkách. ,,Upřímně mě to napadlo už dřív než mi to Emma řekla, protože na fotkách na instagramu vypadala více...no šťastnější."

,,To je vážně informace, nečekala jsem to. Jen dřív když mi Darcy na jednom soustředění řekla, že má na ní obří crush," zamumlala, jak se to snažila zpracovat. Pak se jen uchechtla a na tváři měla výraz, který nasvědčoval tomu, že byla naštvaná. Že by jí štvalo, že jí o tom Darcy nenapsala sama? Vím jak se ty dvě hodně loni bavily. Řekla bych, že byly spolu ták často, že jsem i na Darcy žárlila.

,,Tak půjdeme je navštívit?"

,,Můžeme, ale si si jistá, že se chceš dívat na zamilovaný páreček? Možná se budou ocucmávat," zasmála se a já s ní. Jen jsem zavrtěla hlavou na to, že mi to nevadí a šla si sednout na postel. Po chvíli se ke mně přidala i Julie a já si všimla, že Victorie byla pryč. Kdy vůbec odešla? Vůbec jsem jí neslyšela odcházet.

,,Ne vážně, nevadí mi to, musím jim osobně pogratulovat. Emma sama řekla, že stejně každý v tomhle stojíme někde urostřed a je jen na nás jak se rozhodneme. Nevím co mi tím chtěla říct, ale asi má pravdu. V životě se musí zkusit přeci jen všechno," pokrčila jsem rameny a Julie se uchechtla.

,,To je jediná věc ve které má Emma zatím pravdu. A ty s tím ještě souhlasíš? Tím chceš říct, že bys to zkusila s holkou?" lehla si na záda a já se na chvíli zamyslela. Hlavou mi proběhlo pár záblesků toho, jak se ke mně Julie chová a taky to, co se mezi námi stalo tenktrát na těch záchodech.

,,Já nevím...nejspíš? Upřimně, minule jsem přeci políbila tebe. Není to tak že by se mi myšlenka toho, že políbím holku znechucovala, nejspíš asi mám strach z neznámého?" pokrčila jsem u toho rameny a trochu se cítila trapně. Možná jsem neměla vytahovat tu vzpomínku ze záchodů, ale byla pravda, že jsem nebyla znechucená. Jen to bylo jiné a to mě vylekalo. Ucitíla jsem na sobě Juliin pohled. ,,No co?"

,,Nečekala bych, že to takhle vytáhneš a docela mě to uklidňuje, alespoň vím že nelíbám špatně," řekla z úšklebkem a já jí praštila do ramene na což se tomu začala smát. ,,Ne myslím to teď vážně, fakt bys do toho šla kdyby se ti nějaká holka vyznala?" zeptala se mě s vážným pohledem.

,,Jakoby...asi bych to zkusila a pak bych se podle toho rozhodla. Jako Valerie, ta si taky myslela že je na kluky a pak přišla Darcy a proměnila jí v bisexuálku."

,,Říkáš to tak, jako kdyby byla Darcy čarodějka z Harryho Pottera, která dala Valerii lekvar lásky," zamumlala a já se musela zasmát. Ta myšlenka byla legrační.

,,Nikdy nevíš," řekla jsem a ona vybuchla smíchy taky. Chvíli jsme se smály a snažily se nějak popadnout dech. ,,Lidi se mění," uzavřela jsem to téma. Vždy se člověk může změnit a hlavně lidé jsou zvídavá stvoření, není špatné věci zkoušet.

,,V tom máš pravdu, ale tímhle si mě docela zarazila. Stejně se za ty záchody pořád cítím trapně," povzdechla si a já si všimla jak se červená. Jen jsem se uchechtla a pokrčila rameny.

,,Tak ale...donutilo mě to taky přemšlet. Nejdříve nad tím, proč si to udělala a pak spíše nade mnou. Spíš to zanechalo více záhad, takže jsem to tak nějak přestala řešit."

,,O tom proč ti to nepřišlo nechutný?" otázala se a přišlo mi, že jí to opravdu zajímá.

,,Můžeš to tak říct, ale jak říkam, dala jsem to na druhou kolej, neměla jsem čas to téma otevřít nebo si o tom s někým promluvit," vysvětlila jsem a podívala se na ní. Ona vypadala, že přemýšlí a pak se zase posadila.

,,Takové věci bys ale neměla odkládat, mohla bys pozdějí mít nějakou existenční krizi," řekla a spíše vypadala ustaraně.

,,Existenční krizi máš momentálně tady ty a ani nevím proč," dala jsem oči vsloup a ona zakoulela očima. Věděla jsem, že měla pravdu, ale opravdu s tím vším co se dělo jsem neměla čas.

,,Uzavřeme tuto konverzaci a pojďme za těma dvěma," řekla a vstala, vytáhla mě sebou na nohy a jen jsme obě v tichosti odešly z chatky za Darcy a Valerií.