začátek

1.1K 29 4
                                    

Kate si vždycky myslela, že je obyčejná dívka se snem otevřít si vlastní malou kavárnu a takhle dožít do svých vysněných sedmdesáti let. Nikdy by si ale ani nepomyslela, že by její život měl dneškem nabrat úplně jiný směr.

___

Dvacetiletá dívka právě stála s kufrem a batohem před svým novým domovem a spokojeně se na něj dívala. Před pár měsíci Kate udělala velké rozhodnutí. Rozhodla se, že nepůjde na vysokou s jejími kamarády a místo toho si začne plnit svůj sen. Našla si menší byt a zatím má v plánu zůstat v kavárně, kde doposud pracovala. Má to tam moc ráda a také to tam moc dobře zná, jelikož tam chodí už od malička. Její matka tam totiž také pracovala a i ona, stejně jako Kate, to tam milovala. Nejspíš to Kate zdědila po ní, protože její láska ke kávě se nemohla zrodit jen tak.

Kate spokojeně vydechla a vydala se do svého nového bytu. Byla nadšená, protože dneškem jí začala nová etapa života. Když už chtěla vejít dovnitř, slyšela troubení auta, a tak se zastavila, položila kufr i s batohem na zem a vydala se zase po schodech dolů. Věděla, že to jsou její kamarádi, protože byli domluvení, že jí se vším pomůžou.

„Tak jsme tady!“ křikl její přítel Brad, který řídil auto, s kterým všech pět lidí přijelo. Všichni vystoupili z auta a dívali se na novou ulici, kam budou za Kate často chodit.

„Snad nebudeš litovat, že jsi nešla s náma na vysokou,“ prohodil Dustyn, když nikdo z ostatních nevěděl, co říct.

„Nebude toho litovat,“ okřikla ho drobná blondýnka v šatech, „splní si svůj sen a bude šťastná.“

Kate se na ně nejistě podívala. Snažila se věřit tomu, co říká Melissa, ale stále si v hlavě opakovala otázku, jestli se rozhodla správně. Celé okolí jí říkalo, že je hloupost nejít na vysokou, ale Kate si nemohla pomoc. Z představy, že bude muset ještě několik let čekat, než si začne plnit svůj sen, se jí dělalo zle.

___

Kate se rozloučila se svými dlouholetými kamarády a šla za svým přítelem, který měl dnes v bytě přespat s ní. Bylo to poprvé, co bydlela sama, a tak chtěla, aby jí někdo dělal alespoň tu první noc společnost.
Než se však začala věnovat Bradovi, zavolala svému otci, aby se zeptala, jak se mu vede. Byla to první noc, co byl sám v bytě od doby, co zemřela Susan - matka Kate. Stalo se to sice před dvěma lety, když měla autonehodu, ale pro Kate a jejího otce to bylo snad ještě horší, a i když Kate mrzelo, že se od něj stěhuje, musela to udělat, protože jinak měla pocit, že se nikam neposune a bude nadále žít ve vzpomínkách.

„Jsi v pohodě?“ zeptal se jí starostlivě Brad, když si po telefonátu všiml, jak Kate posmutněla. Kate se na něj podívala se smutným pohledem a zakývala nesouhlasně hlavou. Dnešek pro ni byl těžký, ale zároveň velký krok vpřed.

„Říká, že je v pohodě, ale vím, že není,“ svěřila se Bradovi se svými myšlenkami a přitom se dívala na zem a přemýšlela, jak by mohla svému otci pomoc, „nechci, aby tam byl sám.“

„On to zvládne,“ povzbudil ji Brad, „musela jsi to udělat.“

Kate jen souhlasně přikývla hlavou a sedla si do Bradova klína. Hlavu zabořila do jeho hrudi a nasávala pocit bezpečí a podpory. Brad tu pro ni byl vždycky. Už od prváku na střední všichni tvořili skvělou partu a s Bradem se do sebe zamilovali o rok později. Vždycky v něm měla podporu a také motivaci, kterou tak zoufale potřebovala.

___

Po hodině, co se jí Brad snažil přesvědčit, že to její otec zvládne, se mu to konečně podařilo. Kateina nálada nabrala opačný směr a opět z ní byla ta veselá, až chvilkami možná dětská, Kate.

„Líbí se ti to tady vůbec?“ zeptala se Kate Brada a se zájmem v očích sledovala každý kousek jeho obličeje. Brad odpověděl kladně, ale nemohl popřít to, že to tu bude potřebovat ještě hodně oprav a úprav. Oba věděli, že se musí celý byt namalovat, opravit pár dír, které byly rozmístěné různě po zdi a dokoupit pár nových věcí jako je třeba lustr, který vypadal, že už každou chvíli vypadne ze stropu. Kate si toho všeho byla vědoma, ale i přesto se rozhodla se sem přestěhovat. Něco jí říkalo, že je to takhle správně, a že to tak má být. Její představivost jí dovolila vidět tenhle byt po všech těch úpravách a už teď ho milovala.
Zasněně se dívala před sebe a opět si představovala, jak to tu bude za pár dnů vypadat, dokud ji z přemýšlení nevytrhl Bradovo hlas.

„Kate, posloucháš mě?“ mával jí před obličejem rukou a Kate sebou lehce cukla.

„Jo jo, vnímám tě,“ odpověděla rychle a lehce se usmála. Tohle totiž dělala pořád. Stále byla myšlenkami někde v daleké budoucnosti a nevnímala přítomnost.

„Ptal jsem se, co by sis dala k večeři,“ zopakoval svou otázku Brad a čekal na odpověď, i když mu bylo docela jasné, co za odpověď to bude. Sýrové těstoviny se objednaly i dnes, což oba dva moc dobře věděli. Tohle jedli díky Kate docela často, ale Bradovi to zatím ještě nezačalo vadit, což na něm Kate obdivovala, jelikož všichni v jejím okolí sýrové těstoviny začali nenávidět.

___

Když Kate slyšela svého světlovlasého přítele spokojeně oddechovat na posteli, rozhodla se umýt nádobí, z kterého ještě před pár minutami jedli. S úsměvem nad myšlenkou na svého přítele se odebrala do kuchyně, kde začala mýt nádobí, aby si už mohla jít také lehnout. Dnešek byl pro ni dlouhý, a tak se už těšila na spánek plný dobrodružných příběhů, které v reálném světě nebyly možné.

Začala mýt už poslední talíř a najednou slyšela obrovskou ránu. Leknutím nadskočila a hned vypla tekoucí vodu, aby zjistila, co to bylo. To netrvalo dlouho, jelikož když se podívala na zem, ležel tam na milion kousíčků rozbitý talíř. Kate se na něj nechápavě dívala, protože si byla jistá, že talíř dávala dál od okraje, aby právě nespadl. S nechápavými myšlenkami se odebrala pro koště, aby střepy zametla. Pořád nemohla přijít na to, jak se to mohlo stát, dokud nepřistoupila na to, že to možná opravdu dala moc ke kraji a ten talíř prostě spadl.
Kate domyla ještě ten poslední talíř, a poté se vydala za Bradem, kterého nevyrušila ani rána padajícího talíře. S jemným úsměvem na tváři si lehla vedle něj a do pár minut už spala jako zabitá.

___

Tak je tu nový příběh. Co na něj říkáte?
Budu ráda za jakoukoli zpětnou vazbu. Doufám, že se Vám příběh bude líbit a u další části zase ahoj. 🖤

x moon x

Alexander Kde žijí příběhy. Začni objevovat