Když se ráno Kate probudila kvůli budíku, který si ještě večer stihla nastavit, měla na svém nočním stolku už připravenou snídani. Byly to palačinky, které byly ozdobený čokoládovým nápisem ahoj.
Kate se nad tím nechápavě zasmála a sedla si, aby na to lépe viděla.„Nevěděl jsem, co tam napsat,“ ozval se hluboký hlas Alexe a Kate se lehce lekla. Byla však už zvyklá na jeho nečekaný hlas, a tak to rychle přešla.
„Je to originální,“ řekla Kate a stále se dívala na nápis, nad kterým se smála. Nikdy ani nezaslechla, že by tohle někdo udělal a to jí přišlo originální a zajímavé.
„Zasloužíš si aspoň tu snídani po tom včerejšku,“ vysvětlil Alex tu snídani, kterou se jí snažil před chvílí udělat, „myslím, že to je úspěch.“
Kate se nad jeho slovy začala červenat. Přišlo jí to strašně milé a hezké. Sice si říkala, že to byla jen schůzka, která se vydařila, ale toto ji zahřálo u srdce. Když nad tím tak přemýšlela, tak to Brada ani moc nezajímalo. Pak tady byl Alex, který jí připravil snídani a sdílel s ní radost, kterou prožívala. Trochu ji zamrzelo, že její přítel se nezajímá tak jako duch, kterého před pár měsíci poznala.
„Možná to nebude k jídlu, ale snažil jsem se,“ snažil se Alex obhájit ještě před tím, než to Kate ochutnala. Kate se nad jeho snahou obhájit se zasmála a dala si první menší kousek do pusy. Palačinka pro ni byla moc hrubá, ale to už je preference každého jedince. Chuťově však nebyla špatná a to ji upřímně překvapilo.
„Je to výborný,“ řekla upřímně a ukrojila si další kousek palačinky.
„Fakt?“ zeptal se Alex s úsměvem, aby se ujistil. Palačinky dělal poprvé.
Kate mu na to jen přikývla a dále si užívala svoji snídani.„Děkuju,“ řekla vážně a věnovala Alexovi jemný úsměv. Nad tím se Alex pousmál a díval se jí do očí. Miloval její hnědé oči.
„Udělat palačinky pro mě nic není,“ řekl ironicky a sebejistě zároveň. Kate se nad tím zasmála, když si vzpomněla na to, co říkal před chvílí.
„Myslím za všechno,“ upřesnila Kate za co děkuje a natáhla ruku před sebe. Jelikož nevěděla, kde přesně Alex je, chtěla to zjistit. Seděl přímo před ní. Sice chvíli váhala, ale nakonec se k němu naklonila a objala ho. Bylo to jejich první objetí za celou dobu, co se znali. Bylo to pro ně zvláštní. Sice se sebe už několikrát dotkli, ale tohle bylo jiné. Bylo v tom něco víc, než jen letmý dotek rukou.
Alex Kate objal ještě silněji a v tu chvíli si nedokázal představit lepší pocit, než byl ten, který v tu chvíli prožíval. Nikdy Kate neměl tak blízko sebe a ten pocit se mu líbil. Cítil její nádhernou vůni a vnímal její ruce, které tiskly jeho záda. V tu chvíli si uvědomil, že nechce, aby od něj Kate byla dál, než byla v tu chvíli.
Kate to cítila úplně stejně. Takové pocity Kate s Bradem, ani s nikým jiným, ještě nezažila. Když ji Alex objal, dostala automaticky husí kůži a cítila uklidňující teplo, které z Alexe vycházelo.
„Mám tě ráda,“ řekla naprosto upřímně a s naprostým klidem v hlase Kate a stále setrvávala ve stejné pozici. Alexe její slova lehce překvapila, ale zároveň mu vytvořila obrovský a upřímný úsměv na tváři. Byl to pro něj nepopsatelný pocit. Celé jeho tělo polil zvláštní pocit, který doposud neznal.
„Taky tě mám rád, Kate.“
Tato slova měla Kate v hlavě celou dobu, co byla v práci. Nemohla nad dnešním ránem přestat přemýšlet. Pořád měla v hlavě Alexova slova i to objetí. Stále se usmívala, měla v břiše motýlky a nemohla se dočkat, až po práci bude opět s Alexem.
___
„A to budeš už navždy uvězněn v tomhle bytě?“ zeptala se Kate Alexe, když se dostali k tomuto tématu. Obloha venku už byla černá a hvězdy tak mohly ukázat svou výjimečnou krásu.
„Ne, mám na výběr,“ řekl Alex, a když viděl, že to Kate zajímá, pokračoval dál, „je tady taková černá díra, jak tomu já říkám, a tam se můžu vždycky rozhodnout jít.“
„A proč jsi tam ještě nešel?“ zeptala se Kate zvědavě a pomalu ujídala ze své večeře.
„Nevím, co tam je,“ odpověděl jednoduše Alex a jedna strana koutku se mu zvedla do úsměvu při pohledu na Kate.
„Už jsem nad tím hodněkrát přemýšlel, ale strach z toho, že bych toho pak litoval mi to nedovolil,“ řekl upřímně a Kate chápavě přikývla.
„Co když je tenhle byt ta lepší volba a já se pak nebudu moct vrátit,“ svěřil se se svými myšlenkami Alex a podíval se na tu černou díru, která byla stále za ním.
Kate bylo Alexe líto. Ničil ji pocit, že s tím nemůže nic udělat. Nemohla mu nijak pomoct.
„Jaký to je pocit být na té druhé straně?“ ptala se Kate dál. Chtěla o tom vědět více.
„Je tady neustálá zima, a i když jsou tu stále nějací lidi, který já vidím, pocit samoty je tu velkej,“ odpověděl Alex a ledabyle mykl rameny.
„Nevidíš žádný jiný duchy?“ Kateina představa o posmrtném životě byla odlišná od reality.
„Ne,“ odpověděl krátce Alex, „jsem tu jen já.“
„Nedívej se tak,“ řekl Alex se smíchem, když viděl Kate, jak se na něj dívá s lítostí v očích.
„Já bych ti chtěla strašně pomoc, ale nevím jak,“ přiznala Kate a lehce se zasmála, když slyšela smích Alexe.
„Tím se netrap,“ řekl Alex a dal Kate pramínek vlasů za ucho.
„To ty jsi tady ta, který bychom měli pomoct,“ řekl Alex a oba se začali smát. Snažil se zlehčit situaci, jelikož cítil, jak ho pálí oči a to nechtěl. Nechtěl, aby to byl nějaký smutný večer, a tak se to snažil změnit.
„A neexistuje nějaký způ-“ chtěla se Kate opět vrátit k tématu, ale Alex ji nenechal a řekl: „Nebudeme se o tom už bavit, jo?“
Kate jen s jemným úsměvem souhlasila, i když se chtěla dozvědět něco víc. Viděla však, že Alex se o tom už bavit nechce, a tak to nechala být a změnila téma.
Pro Alexe i Kate to byl dnes celkem zvláštní den v tom dobrém slova smyslu. Alex se Kate trochu více otevřel a řekl jí opět nové věci a to pro Kate znamenalo hodně.
___
Tak je tu další část. V téhle části jste se dozvěděli něco víc o Alexovi a o jeho posmrtném životě, tak doufám, že vás to bavilo😄🖤
x moon x
ČTEŠ
Alexander
FantasyCo se stane, když se lidská bytost zamiluje do nadpřirozené bytosti? 1. 9. 2021 - 8. 10. 2022