Alexander

dobrá zpráva

Kate i Alex si pomalu začali uvědomovat, že se mají rádi, a že spolu rádi tráví čas. Zjistili, že toho mají spoustu společného. Jako například čtení knih.

„Viděl jsem, jak je šťastná a hrdá na své rozhodnutí, které jak se zdálo, nás sblíží natrvalo,“ pokračovala ve čtení jedné ze svých oblíbených knih Kate, ale pocit, že se na ni Alex dívá, ji donutil přestat. Lehce se pousmála a podívala se směrem na své nohy, na kterých měl položenou hlavu Alex.

„Ty se na mě díváš?“ zeptala se pořád s úsměvem na tváři a ruku, ve které držela onu knihu položila na Alexovo hruď. Ten se uchechtl, jelikož byla pravda, že se na ni díval. Nemohl si pomoct. Miloval pohled na Kate, když čte. Nebo když dělá cokoliv jiného.

„Co?“ řekl překvapeně Alex, „ne.“

Kate věděla, že lže, jelikož jeho pohled už dokázala vycítit, a tak ho knihou jemně bouchla. Nad tím se oba zasmáli a Kate mohla pokračovat ve čtení.

Dnešek byl pro ně jako stvořený na to být v posteli a číst si nějakou knihu. Byl podzimní podvečer. Venku padalo barevné listí a počasí bylo tak akorát na nějaký svetr nebo mikinu. Kate v pokoji ještě zapálila svíčku s vůní skořice, což jim dodalo ještě větší podzimní náladu, kterou Kate přímo zbožňovala.

___

„Proč jsi přestala?“ zeptal se nechápavě Alex, když Kate přestala číst. Líbilo se mu to. Líbila se mu celá tahle situace a pohoda, která mezi nimi panovala. Nic takového nezažil ani když byl živý.

„Říkala jsem, že to je poslední kapitola pro dnešek,“ odpověděla s jemným úsměvem Kate a knihu položila na noční stolek vedle postele. Promnula si oči, jelikož ji to dvouhodinové čtení docela unavilo. Alex, který byl stále ve stejné pozici nic neříkal. Jen ležel a díval se na jedinou živou osobu v místnosti.

„Mám pocit, jako bychom se znali už věčnost, i když se známe jen chvíli,“ vypustila z úst Kate svou myšlenku a Alex se nemohl ubránit menšímu úsměvu. Cítil to úplně stejně. Oba dva cítili něco, co ještě nikdy předtím nezažili a to pro ně bylo menší varování, kterého si ani jeden nevšimli.

„Nezamilovala jsi se do mě náhodou?“ zavtipkoval Alex, aby zlehčil situaci. Kate hned záporně a se smíchem odpověděla a strkla Alexe ze svých nohou pryč. Ten si tím pádem sedl vedle ní a stále se usmíval od ucha k uchu. Kate se usmívala úplně stejně. Věděla, že má Alexe ráda, ale věděla, že by se do něj nikdy nemohla zamilovat. V první řadě to byl duch, a v té druhé měla Brada, kterého milovala, a kterému zapomněla před hodinou zavolat.

„Já zapomněla na Brada,“ oznámila hned lehce vyděšeně, když si to uvědomila a vzala mobil do ruky. Dohodli se totiž, že mu zavolá, ale to čtení ji zaměstnalo natolik, že na to zapomněla.

Alex nad tím protočil očima a neslušně poslouchal jejich rozhovor. Stejně se nic zajímavého nedozvěděl. Jen to, že jí chce něco Brad říct, a že má přijít tím pádem k němu.

„Tak jo, musím jít,“ oznámila Kate Alexovi, když domluvila s Bradem a zvedla se z postele.

„Páníček volá?“ řekl ironicky Alex a povzdechl si. Brada moc v oblibě neměl.

„Co do tebe vjelo?“ zeptala se nechápavě Kate a mezitím si vzala jen potřebné věci. Alex jí na to nic neřekl. Věděl, že to od něj nebylo hezké, ale nemohl si pomoc. Nechtěl, aby Kate trávila čas s někým jiným, než s ním, i když věděl, že je to sobecké.

„Je to můj přítel, takže je jasný, že s ním budu trávit čas,“ pokračovala Kate, když Alex mlčel, „nemůžu být pořád jen zavřená tady.“

Alexe to trochu zamrzelo, jelikož sám věděl, že by jí nikdy nemohl dát normální a plnohodnotný život. Ani jako kamarád, ani jako přítel.

„Musím jít, promiň,“ dodala Kate a radši šla rychle pryč. Uvědomila si, co řekla a litoval toho. Na druhou stranu neřekla nic, co by Alex nevěděl. Stejně se ale cítila špatně.

___

„Tak co jsi mi chtěl tak rychle říct?“ zeptala se Kate Brada, když k němu došla a sedla si s ním na pohovku.

„Tak jo,“ řekl Brad a nemohl se nadšením přestat usmívat, „nebudu to dál prodlužovat.“

Kate se na něj podívala pohledem, který jasně říkal, aby pokračoval co nejrychleji. Vůbec netušila, co by jí Brad chtěl říct. Její zvědavost jen stoupala.

„Mám pro tebe banku, která by ti klidně hned dala půjčku,“ vydal ze sebe Brad a nemusel dál pokračovat. Kate došlo, že by si konečně mohla začít plnit svůj sen.

„J-jak?“ zeptala se s obrovským úsměvem a nemohla tomu uvěřit. Vzhledem k její situaci věděla, že by bylo těžké najít banku, která by jí půjčku dala, takže jí tato zpráva udělala obrovskou radost.

„Můj známý má známýho, který je tak nějak náhodou kamarád ředitele té banky,“ vysvětlil Brad a Kate ho hned štěstím objala. Objímala ho tak silně, až Brad nemohl skoro dýchat.

„Miluju tě,“ řekla se značnou dávkou radosti v hlase Kate a Brad se stále usmíval jako sluníčko. Cítil se dobře, když se mu něco povedlo.

„Já tebe taky,“ řekl Brad a na to mu Kate věnovala krátký polibek.

„Domluvil jsem ti s ním na zítra schůzku,“ dodal Brad a Kate měla slzy v očích, jelikož tohle byla její šance na splnění snu. Byla tak šťastná.

V ten den už se Kate domů nevrátila, jelikož zůstala přes noc u Brada. Další den práci neměla a schůzka měla proběhnout až odpoledne, takže mohla klidně strávit noc se svým přítelem, i když myšlenkami byla někde úplně jinde.

Mezitím Alex netrpělivě čekal, až se Kate vrátí domů. Nevěděl ale, že se rozhodla přijít až ráno. Když však hodiny ukazovaly jednu hodinu ranní, došlo mu, že nemá cenu čekat. Bylo mu líto, že byl na Kate nepříjemný a chtěl, aby to mezi nimi bylo v pohodě. Věděl, že se nestalo nic velkého, ale stejně potřeboval vidět, jak se Kate usmívá. Kate byla jediná osoba, s kterou po tolika letech navázal nějaký kontakt, a tak se bál, že by ji ztratil i kvůli takové maličkosti. Nemohl ji ztratit.

___

Ahoj, jak se všichni máte?😄
Možná jste si všimli, že jsem vám v téhle části zanechala menší tip na knihu. Jmenuje se Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího. Možná ji máte ve školní četbě, tak si ji určitě přečtěte. Za mě musím říct, že mě opravdu bavila, takže jedině doporučuju..😃🖤

x moon x