Alexander

pochybnosti

„Ahoj,“ pozdravila Kate své přátele, se kterými se po opravdu dlouhé době setkala. Všechen svůj volný čas totiž byla s Alexem a nelitovala ani jedné chvíle. I když jí její přátelé chyběli a bylo jí líto, že s nimi netráví více času, kdykoliv měla čas, chtěla být s Alexem. To její přátelé však nevěděli a mysleli si, že s nimi jen Kate nechce trávit čas, což Kate mrzelo, ale pravdu jim říct nemohla.

„Už jsme ani nečekali, že přijdeš,“ zavtipkoval Brook, jako to dělá vždycky, a ostatní souhlasili. Kate se nad tím jen zasmála a sedla si k nim. Dokonce tam byl i Brad, který jí věnoval jen krátký pohled.

„Tak jak se máte?“ zeptala se Kate a se zájmem poslouchala všechno, co její přátelé vypustili z úst. Její myšlenky však byly stále chvilkami u Alexe, i když se opravdu snažila, aby na něj teď nemyslela. Chtěla se věnovat přátelům.

„Já už půjdu,“ oznámil Brad a zvedl se, když Dylan dopověděl svou historku. Všichni se na Brada nechápavě podívali a nechápali, proč by odcházel tak brzo. On však nedokázal být v jedné místnosti s Kate. Nedokázal pochopit, proč se s ním rozešla a myslel si, že má někoho jiného.

„Proč bys už šel? Zůstaň,“ snažil se ho přesvědčit Dylan, ale Brad už byl rozhodnutý. Kate sklopila hlavu, jelikož věděla, že chce jít pryč kvůli ní, což ji mrzelo.

„Jestli to je kvůli mně, tak tu klidně zůstaň, já půjdu,“ zapojila se Kate do konverzace a její pohled se střetl s tím Bradovo, který nevěděl, co si o tom má myslet. Kate lehce i naštvalo, že se Brad chová jako malé dítě a nedokáže si v klidu promluvit. Byla přesvědčena o tom, že kdyby si promluvili, všechno by se vyřešilo a oni by se spolu dokázali opět bavit.

„S tebou jsem nemluvil,“ odvětil Brad a svůj pohled opět přemístil na ostatní. Ti to jen v tichosti sledovali. Nevěděli, co by měli říct. To nevěděla ale ani Kate. Naposled se podívala na Brada i na ostatní, otočila se a odešla. Mrzelo ji, že se k ní Brad takhle chová, když pro sebe ještě před několika měsíci znamenali hodně. To se však změnilo a ona to musela přijmout.

„Kate, nechoď!“ slyšela ještě Kate za sebou hlas Megan, ale ta se od Kate žádné odezvy nedočkala.

Po několika minutách se Kate vrátila domů, kde byl, překvapivě, Alex. Ten trochu nechápal, proč je Kate tak brzo doma.

„To sis musela náramně užít,“ zavtipkoval Alex a zasmál se. Kate tím ale nerozesmál.

„Stalo se něco?“ zeptal se, když viděl, že se Kate neusmívá a ani nic neříká. Kate jen zakývala záporně hlavou, ale tomu Alex nevěřil, a tak se jí zeptal znovu: „Co se stalo?“

„To Brad, furt se zlobí. Nemůžu s ním být ani v jedné místnosti,“ odpověděla Kate a dívala se na své nohy. Nevěděla, jak má tuhle situaci vyřešit, když mají stejné přátele.

„To bude dobrý,“ utěšoval ji Alex a vtáhl si ji do objetí. Sám si však uvědomil, že za to svým způsobem může on. Kdyby ho Kate nikdy nepoznala, možná by se s Bradem nerozešla a mohla by se svými přáteli trávit více času. Nevěděl, co má dělat. Jak jí má pomoct.

___

Zrovna se Kate s Alexem dívali na nějaký film, když v tom Kate napsal Brook. Zeptal se ji, jestli nemá chvíli času. Alexe film zaujal natolik, že si ničeho nevšiml a Kate mezitím Brooklynovi odepsala, že teď nemá čas, i když to byla lež. Chtěla zůstat doma s Alexem, jelikož takhle jí bylo nejlépe, i když věděla, že to od ní není hezké.

Když film skončil, měl Alex v plánu si s Kate promluvit.

„Kate?“ začal konverzaci Alex, aby dostal Kateinu pozornost. Ta mu ji hned věnovala. Usmívala se a Alex si uvědomil, jak moc její úsměv miluje. Tím těžší pro něj bylo mluvit o tom, jak se cítí.

„Myslíš, že je dobře, že spolu jsme?“ zeptal se a čekal na odpověď. Tato otázka mu vrtala hlavou, jelikož měl pocit, že Kate čím dál tím víc zůstávala doma a nevěděl, jestli to je správné. Začal pochybovat o tom, jestli je dobře, že spolu tráví tolik času. Samozřejmě s ní chtěl trávit čas a dal by cokoli za to, aby s ní mohl být pořád. Důležitější ale pro něj bylo psychické zdraví Kate.

„Proč by nebylo?“ odvětila Kate s úsměvem na tváři. Neviděla v tom žádný problém, jelikož byla šťastná. Cítila se tak, jako nikdy předtím a nechápala, proč by to mělo být špatné. Cítila se skvěle.

„Možná bychom se neměli bavit. Možná jsem neměl nikdy vstoupit do tvého života,“ vypustil z úst Alex svou myšlenku a Kate hned úsměv opadl. Nevěděla, proč to říká a nevěděla, co si o tom má myslet. Byla zmatená.

„T-ty se mnou nechceš být?“ zeptala se rozpačitě a snažila se zůstat klidná, i když jí to její myšlenky nedělaly vůbec lehké.

„Chci s tebou být, jen nevím, jestli to je dobře,“ vysvětlil Alex a chytl Kate za ruku. Ta se od něj však oddálila, a tak její ruku zase pustil.

„Teď nevíš, jestli to je dobře? Vždyť jsme spolu šťastní. Nebo ne?“ zeptala se Kate a doufala, že Alex odpoví kladně. Sama však začala pochybovat o tom, jestli je Alex šťastný, když říká takové věci. Do teď byla však přesvědčena o tom, že šťastný je, což nikdy nemohla říct o Bradovi. Když byla s ním, nebyla si nikdy na sto procent jistá, že je šťastný. Vždycky pochybovala. U Alexe si ale byla do této chvíle jistá.

„Nedokážu si představit, co bych bez tebe dělala,“ řekla Kate a Alex v jejích očích zahlédl špetku zoufalství a slzy, které se draly ven. Díval se jí do očí a po pár vteřinách si sedl blíž k ní a objal ji. Nechtěl způsobit, aby byla Kate smutná nebo aby si myslela, že není šťastný. Byl šťastný jako nikdy předtím.

„Nic se neděje, jenom mě to tak napadlo,“ řekl, aby ji uklidnil, ale lhal. Věděl, že to není v pořádku, ale nevěděl, jak to napravit. Měl pocit, že to nejde napravit tak, aby jí neublížil.

Kate už na to nic neřekla. Jen ležela v Alexovo objetí a snažila se nemyslet na to, co by dělala, kdyby Alex nebyl. Dělalo jí to ale velký problém, jelikož byl velkou součástí jejího života.

___

Ahoj, chtěla bych Vám doporučit jeden příběh. Je od Evika0212. Jmenuje se „Criminals“ a má jenom 10 částí, takže to máte za chvilku přečtené. Navíc si myslím, že je to zajímavé, napínavé a s dobrým nápadem, takže tomu určitě dejte šanci😃
U další části zase ahoj🖤

x moon x