Alexander

pohřeb

Nastal den pohřbu a Kate poprvé od chvíle, kdy zjistila tu hroznou zprávu, vyšla ven. Neměla náladu se nějak upravovat, a tak si vlasy jen svázala gumičkou a řasy zvýraznila řasenkou.

Když dorazila na místo konání pohřbu, viděla tam své přátele, a tak se za nimi vydala.

„Ahoj,“ pozdravila je, ale oni jí věnovali jen nepříjemný pohled. Nechápala to.

„Věděli jste o něčem?“ zeptala se Kate, jelikož potřebovala vědět, jestli Brooklyn někomu něco řekl.

„Nic nám neřekl,“ odpověděla jednoduše Megan, ale na Kate se ani nepodívala.

„Jste na mě naštvaní?“ zeptala se Kate, i když to bylo očividné. Chtěla jenom vědět proč.

„Ne, Kate. Nezvedáš nám mobil, vůbec s námi nejsi, ale když už se rozhodneš s námi promluvit, jsme zase tví nejlepší kamarádi,“ odpověděla ironicky Melissa a nechápavě se na Kate podívala.

„Vždyť Brook spáchal sebevraždu. Neměla jsem náladu s někým mluvit,“ snažila se bránit Kate.

„Tohle se dělo ještě před tím, než se stalo tohle,“ odvětil Dustyn a setřel si stékající slzu při pomyšlení na Brooklyna.

„Promiň, ale jestli musí jeden z nás umřít, abys s námi mluvila, tak za to nám fakt nestojíš,“ řekla Megan a Kate to zarazilo. Mrzelo ji, že si o ní tohle myslí. Nevěděla, co na to říct, a tak se se slzami v očích otočila a odešla od nich.

Než začal samotný pohřeb, našla Kate Brooklynovo rodiče a byla po celou dobu s nimi.

„Nic nám neřekl,“ navázala Kate s Brooklynovo mámou konverzaci.

„Nám bohužel taky ne. Věděli jsme jen o nějakých problémech ve škole, ale netušili jsme, že je to tak vážný,“ přidala se do koverzace paní Woodová a kapesníkem si utřela další slzu. Její největší noční můra se stala skutečností.

___

Po cestě domů Kate ještě zavolal její otec, aby se ujistil, že je v pořádku. Celou cestu si povídali a Kate mu za to byla vděčná. Aspoň chvíli myslela na něco jiného.

Když došla Kate domů, šla hned do koupelny a zamkla se tam, aby byla sama. Alex ji hned následoval, ale zastavil se před dveřmi.

„Kate? Co je?“ ptal se Alex se starostí v hlase. Žádné odpovědi se ale nedočkal. Kate seděla v koutě a brečela. Nechtěla s nikým mluvit.

Když se Kate stále neodpovídala, sedl si Alex na zem a opřel se o dveře od koupelny.

Seděl tam hodinu, a když s ním Kate stále nemluvila, rozhodl se jí udělat jídlo. Rozhodl se pro špagety carbonara, jelikož jsou rychlé na přípravu.

„Udělal jsem ti jídlo, měla by ses najíst,“ řekl přes dveře s talířem v ruce. Nic se však neozvalo.

„Jen se najíš a můžeš jít zase zpátky,“ pokračoval a to už se dveře otevřely. Stála v nich Kate s rozmazanou řasenkou po celém obličeji. Alex se na ni jemně usmál, což Kate udělala také a vyšla z koupelny. Oba si sedli na sedačku a Alex Kate předal talíř s jídlem. Ta začala pomalu a v tichosti jíst.

„Už se se mnou nechtějí bavit,“ řekla Kate a Alex se na ni nechápavě podíval, a tak dodal: „Kdo?“

„Mí kamarádi,“ vysvětlila a odložila své jídlo na stůl.

„Proč? Co se stalo?“ zeptal se Alex a své tělo natočil více ke Kate.

„V posledních měsících jsem byla hrozná kamarádka. Mají pravdu. Vůbec jsem s nimi nebyla. Nebyla jsem ani s Brooklynem a teď je mrtvý,“ odpověděla Kate a znovu se rozplakala. Alex na to už nic neřekl. Jen si ji vtáhl do objetí a hladil ji po zádech.

Mrzelo ho, že ji teď opustili její kamarádi. Teď, když je potřebovala nejvíce.

___

Uběhlo pár hodin a Kate ležela v posteli a dívala se jen na zeď. Nedokázala dělat nic jiného, než ležet. Nedokázala přemýšlet na nic jiného, než na Brooklyna a na to, jak všechno zkazila. Na své přátele, které s ní už nechtějí mluvit. Cítila se hrozně.

Tohle trvalo několik dní. Kate nevylezla z postele. Kavárna byla už několik dní zavřená a Steve dal výpověď. Alex Kate nechal být, jelikož věděl, že jí smrt Brooklyna ublížila. Přišlo mu ale, že už se tohle dělo ještě před jeho smrtí.

„Přišel ti další dopis,“ oznámil Alex Kate a dopis jí podal. Ta ho vzala a položila k ostatním dopisům. Byla to další upomínka, aby zaplatila svou splátku.

„Nechceš už vstát z té postele a jít něco dělat? Vím, že jsi teď potřebovala být sama, ale nemůžeš zůstat v posteli navždy,“ řekl Alex a jemně se usmál.

„Máš pravdu,“ souhlasila Kate a vstala z postele. Přešla k Alexovi a objala ho. Ten jí objetí opětoval a usmál se nad tím, jelikož už dlouho necítil Kateino objetí.

Poté spolu šli do obýváku, kde to vypadalo lépe, než předtím. Když Kate chtěla být sama, měl Alex čas, a tak trochu pouklidil byt, jelikož to tam nevypadalo úplně nejlépe.

„Nechceš jít dneska do kavárny?“ zeptal se Alex a dal Katein pramínek vlasů za její ucho. Myslel si, že by jí bylo lépe, kdyby na chvíli opustila byt a byla venku mezi jinými lidmi.

„Proč se na to furt ptáš? Až budu chtít, tak tam půjdu,“ řekla lehce podrážděně Kate. Sama nevěděla, co chce. Měla v hlavě plno myšlenek, a i když věděla, že to Alex nemyslí zle, štvalo ji to. Nevěděla, jestli se vůbec někdy bude chtít vrátit do kavárny a to ji děsilo.

„Dobře, jen že jsi ještě nezaplatila půjčky a bez peněz je nezaplatíš,“ upozornil ji Alex, jelikož věděl, že to nedopadne dobře, pokud nebude kavárna otevřená.

„Já vím, promiň. J-já nevím, co mám dělat,“ řekla rozhozeně Kate a obličej si schovala do dlaní. Alex ji hned objal a hladil po vlasech.

„To zvládneme,“ snažil se ji uklidnit, ale sám nevěděl, jak to vyřešit. Bohužel Kate neměla dostatečné množství financí na to, aby někdo mohl být v kavárně místo ní.

Kate cítila bezmoc. Neměla náladu být v kavárně, i když to byl před pár měsíci její největší sen. Bylo jí líto, že se takhle cítí, ale nevěděla, jak to napravit. Jediné, co chtěla, bylo být s Alexem. Ten jediný jí dával pocit štěstí a jenom s ním se cítila v bezpečí. Nikde jinde být nechtěla. Navíc se ještě nesmířila se smrtí Brooklyna. Nedokázala si připustit, že tu není a to ji bralo veškerou energii.

___

Tak je tu po delší době nová část😄
Doufám, že se Vám líbila🖤

x moon x