Alexander

hádka

Uběhly dva týdny, kdy se Kate nic zvláštního v bytě nestalo. Byla za to nesmírně vděčná a její přátelé obzvlášť. Myslela si, že už je to všechno pryč, a tak už se nebála, ale netušila, že dnes opět zažije hroznou noc, která ji ten strach opět připomene.

___

„Ahoj, lidi,“ pozdravila Melissa své přátelé, když za nimi přišla do restaurace, kde se dnes všichni měli společně naobědvat. Nebyla však sama.

„Ahoj,“ řekli všichni jednohlasně a čekali, až jim Melissa představí dívku vedle ní.

„Takže tohle je Sarah,“ řekla Melissa a otočila se na hnědovlasou dívku s dlouhými nohy, „Sarah, tohle jsou mí přátelé.“

Všichni se představili, a když šla Kate s Melissou pro nějaké pití, musela se jí Kate zeptat na to, jestli to je ta holka ze té párty, na které byli před dvěma týdny. Melissa jí na to s obrovským úsměvem přikývla a Kate nevěřícně zakroutila hlavou.

„Vždyť jste se nevídaly, ne?“ zeptala se Kate a znovu se podívala na onu dívku. Připadala jí milá, ale nemyslela si, že je dobře, že se dali tak rychle dohromady.

„No a?“ řekla Melissa a ledabyle mykla rameny, „včera jsme se rozhodly se znovu setkat a bylo to.“

Kate se rozhodla dál to neřešit. Věděla, že je Melissa hrozně spontánní, a že je prostě taková. Jen nechtěla, aby jí to ublížilo.

___

„Budeš dneska spát u mě?“ zeptala se Kate Brada, když vstoupili do bytu, kde se dějí všechny ty zvláštní věci. Odložila klíče do skleněné mísy a čekala na odpověď.

„Mám zítra nějaké jednání,“ odmítl ji Brad a Kate se na něj otočila. Brad hodně podniká a má různé schůzky a jednání, ale teď ho Kate chtěla u sebe. Měla zvláštní pocit, i když věděla, že už se jí dva týdny nic nestalo.

„Tam můžeš jet i ode mě,“ snažila se najít řešení a lehce se usmála. Doufala, že ho přemluví.

„Mám doma papíry a ostatní věci, Kate,“ argumentoval opět Brad a trochu se zasmál. Bylo už docela večer a Kate neměla moc času na to ho přemluvit, jelikož měl Brad v plánu hned zase odjet.

„Notak, Brade,“ snažila se dál Kate a hladila ho všude. Brad ale rozhodně neměl v plánu tu zůstat, takže ji opět odmítl a Kate se opět snažila přesvědčit ho.

„Neříkej mi, že si pořád myslíš, že tady je duch,“ řekl Brad trochu posměšným tónem a to se Kate trochu dotklo. Sice už to bylo pryč, ale pořád věděla, co viděla a nelíbilo se jí, že jí stále nevěří.

„Ano, myslím,“ odpověděla a zamračila se. Už neměla náladu na vysoký hlas a přemlouvání.

„Jsi blázen,“ řekl Brad a zasmál se. Tím jen přilil olej do ohně, což neměl dělat.

„Brada, víš, co se stalo,“ řekla už mírně naštvaně, jelikož se jí nelíbilo, že si z ní utahuje. I když už o tom moc nemluvila, stále se jí tady staly věci, které si do teď nedokázala vysvětlit.

„Každý normální člověk ví, že nic takovýho neexistuje,“ řekl trochu agresivněji Brad, „navíc jsi říkala, že už se ti nic dlouho nestalo.“

„Myslela jsem, že při mně budeš stát, a ne že si ze mě budeš ještě dělat srandu!“ křičela už Kate a nemohla uvěřit tomu, že jí stejně nevěří a ještě z ní chce dělat blázna.

„A nemyslíš, že to už trošku přeháníš?!“ zvedl hlas i Brad a Kate se na něj jen dívala, „ještě před několika dny jsi všechny otravovala a všechny to sralo a teď to začneš dělat znovu?!“

Kate cítila, že už ji štípou oči. Nemá ráda, když na ni někdo křičí a také si některé věci bere moc osobně.

„Nejsi malá holka, abychom tě drželi za ruku jen proto, že se bojíš!“ dodal už rozčílený Brad a Kate nevěděla, co na to říct. Bylo jí strašně líto, že jí nevěří, jelikož ona věděla, že to je skutečné. Na jednu stránku měl ale podle Kate Brad v něčem pravdu. Její kamarádi jí také nevěří, takže je muselo štvát to, jak pořád chtěla, aby s ní někdo byl a věděla, že by nechtěli, aby to dělala znovu.

„Vypadni odsud,“ řekla v klidu Kate se sklopenou hlavou. Nechtěla totiž, aby Brad viděl slzy, které jí stékaly po obličeji. Kate Bradovo slova hodně zamrzela. Myslela si, že i když jí nevěří, tak že bude stát při ní, ale opak je pravdou.

Brad se ještě ironicky zasmál než za sebou třísknul dveřmi. Kate se hned po jeho odchodu rozbrečela více a sedla si na zem. S Bradem se celkově moc nehádali, takže i taková hádka ji strašně mrzela a ublížila. Pořád si opakovala jeho slova v hlavě a po nějaký hodině došla k závěru, že za to může ona. Že kdyby se opravdu nechovala jako malá, neřekl by jí nic z toho, co jí řekl v závalu vzteku. Navíc věděla, že už je v bytě všechno v pohodě, takže ta hádka nemusela vůbec proběhnout.
Začala Bradovi volat, aby se mu omluvila, ale nezvedal jí mobil. Rozhodla se mu tedy napsat, ale na to také nereagoval. Ani se na jejích několik desítek omluv nepodíval a to Kate nenechalo klidnou až do pozdních večerních hodin. Poté neplánovaně usla s mobilem v ruce.

Bylo kolem třetí hodiny, když Kate vzbudilo hlasité klepání na dveře. Pořád ospalá vstala z postele a došla ke dveřím, které hned otevřela. Nikdo tam nebyl. Podívala se i do chodby, ale po nějaké živé bytosti ani stopa. Vrátila se tedy zpátky do pokoje a podívala se na hodiny, kolik je hodin. Když to zjistila, trochu ji to vystrašilo, jelikož nechápala, kdo by v tuhle hodinu na někoho klepal. Hned na to si vzpomněla na Brada a chtěla se podívat, jestli jí už náhodou neodepsal, ale zjistila, že má úplně vybitý mobil, a tak ho dala na nabíječku a rozhodla se jít znovu spát. Do pár minut však opět slyšela hlasité bouchání na dveře a to už začala mít strach. Do ruky si vzala pálku a šla pomalu ke dveřím. Dveře otevřela, ale opět tam nikdo nestál.

„Tohle není vtipný!“ zakřičela se strachem do prázdné chodby a zavřela za sebou. Zamkla a klíče dala opět do skleněné mísy. Šla do pokoje a pálku si položila na zem vedle postele. Jen pro jistotu. Opět si lehla s myšlenkou, že konečně znovu usne, ale bouchání hrnců o sebe v kuchyni, jí rozhodně spát nedalo. Vyskočila z postele, vzala do ruky pálku a šla pomalým krokem směrem do kuchyně. S klepající se rukou rozsvítila a zjistila, že tam opět nikdo není. To jí nahnalo větší hrůzu a věděla, že musí hned odejít. Šla ke vchodovým dveřím, aby si vzala klíče, které tam před chvílí dala, ale klíče tam nebyly. Dívala se všude okolo, ale klíče nikde. Začala lehce panikařit. Chtěla někomu zavolat, ale její mobil byl stále vybitý a vůbec se nechtěl zapnout. Beznadějně stála u postele s pálkou v třesoucích se rukách a jen čekala, co se bude dít dál.

___

x moon x